"Tvé problémy mě obtěžují"

Celý život člověka, jehož psychika je poznamenaná traumaty a citovými deficity, je úprk v běžecké stopě, jehož jedna kolej se jmenuje TOUHA a druhá ODPOR Touha po tom, čeho bylo málo A odpor buď k tomu, čeho bylo příliš anebo k tomu, co způsobilo, že něčeho žádoucího bylo málo ... Jednou z nejčastějších příčin, proč bylo něčeho málo (vřelosti, pozornosti, porozumění) byly vlastní problémy matky Matka měla problémy se svou matkou, otcem, s manželem anebo už byla od skutečných témat odpojená a namísto nich se obírala svým zdravím, hledala naplnění v kariéře, anebo usilovně uklízela a pomáhala příbuzným Na dítě prostor neměla Někdy si dokonce z dítěte udělala svého důvěrníka, který měl naslouch

Fáze zrání

Jeden můj kamarád se právě dostal z fáze „Proč jsou lidi takoví? Proč mi to dělají?“ do fáze „To si na mně nikdo nebude dovolovat!“ Je popudlivý, vybuchuje Je to nezbytná fáze Potřebuje dosáhnout na svou agresi, bez výčitek si sáhnout na svou sílu ... Zatímco v předchozím období byl „s lidmi“, za každou cenu, teď je „proti lidem“, za každou cenu V prvním období změny je většinou těžké nejít do opačného extrému Dítě, které vstupuje do puberty také nevyskočí z mamánka rovnou do moudrosti a klidu stařešiny ... Obě období mají jedno společné Jak ve svém submisivním tanečku, tak teď ve své revoltě je jeho pohled selektivně zaměřen na vnímání křivd A, jak všichni víme, své trýznitele, narušitele s

Paradox ideálního partnera

Dokud jdeme životem jako dospělý, který nedozrál a je stále malým klukem nebo holkou, nehledáme partnera, ale mámu a tátu Partner by nás měl milovat víc než svůj život, bezpodmínečně a slepě jako maminka Měl by o nás pečovat a většinu svého času trávit telepatickým hloubáním o našich potřebách Zároveň by měl být milujícím otcem, který je na nás hrdý a podporuje nás Můžeme udělat COKOLIV, ale táta tu vždy bude, zachytí nás, bude při nás stát ... Tolik nároků Tolik tlaku na partnera A tolik nevyhnutelného zklamání ... Navíc se nám ten ideál někde v zákrutech mozku často nekontrolovatelně mísí se vzorem muže a ženy, jak je známe z rodiny S obrazem našich skutečných rodičů Například nedostupných

"Každý touží po tom, co nemá"

Říká se, že každý touží po tom, co nemá Podle mého názoru lidé touží, tj. bezmocně se upínají k tomu, čeho měli nedostatek v dětství A to jen tehdy, pokud svou bezmoc, - svá dětská omezení a programy - nepřerostli ... Pokud jsem neměl saturovánu potřebu hojného fyzické kontaktu s mámou ve věku, kdy dítě toto potřebuje, budu v dospělosti stále snít a od partnera požadovat dlouhé etudy ležení si v náručí, vískání ve vlasech, mnohahodinová milování Nebude v tom ale lehkost, radost, bohatost setkání, ale jakási zaslepenost, urputnost, velká toužebná intenzita Budu psát básně o splývání, horovat o dvou půlkách jedné duše dvouplamenech ... Pokud se mnou rodiče nezacházeli s respektem, budu toužit

Baví mě dělat věci pro někoho nebo s někým

Malé děti se učí nápodobou Potřebují podněty, pozornost, účast rodičů Nakreslíš ptáka a dítě to zopakuje Ukážeš mu, jak louskat oříšky a čtvrt hodiny pak louská sám Do skoro prázdné nádoby dětské zkušenosti naléváš hlt po hltu a zároveň jsi jeho prvním publikem, projekčním plátnem, na kterém si dítě ověřuje, že to dělá dobře a že jeho činnost je zdrojem tvé radosti Potřebuje totiž jen podněty, bezpečí a lásku A to vše získává láskyplným kontaktem s tebou při hře a učení ... Pokud ho necháš příliš brzy jeho vlastním silám „Hraj si s čím chceš“ „Kresli si něco“ „Počkej, až to dodělám, až se vrátím, až... „ Když nemá ani tvou pozornost, ani vedení, zkusí sáhnout do svého džbánu, ale brzy zjistí

Nízká sebehodnota silných lidí

„Ta moje nízká sebehodnota,“ řekla mi včera jedna krásná a úspěšná žena Není to moje klientka, a tak nedohlédnu všech peripetií jejího vývoje, ale jedna z jejího příběhu přímo křičí Příliš brzy dostala na starost domácnost, úkoly, na které ještě nestačila ... Vytřít, vyluxovat, možná i nakoupit, časem uvařit, to všechno se dá zvládnout ... postupně a jednotlivě, podle řádu určeného dospělým Ale na ni, devítiletou, byla přenesena zodpovědnost za příliš mnoho věcí za mámu, která tu není Musela si úkoly rozvrhnout, plánovat, řídit, dotahovat K tomu možná mladší sourozenec Taky komunikace s tátou z jakési zvláštní pozice A nakonec, stejně divná komunikace, s občas se mihnoucí mámou, pro kterou u

Některá dilemata nemají řešení

Včera jsem mluvila s několika lidmi - každý z nich měl jiný problém a zároveň úplně stejný ... Jeden muž přemýšlí, jestli odejít z rodičovského domu, což by ovšem mohlo skončit nenávratnou ztrátou možnosti dům jednou zdědit Jedna žena se nemůže rozhodnout, jestli odejít od manžela a čelit samotě A ještě jiná žena je opouštěna a nemůže přijít na to, jestli existuje něco, pro co dál stojí za to žít ... Ve všech případech jde o neřešitelný problém Ani jeden z těchto lidí ještě není dostatečně ukotven v sobě Svou identitu, status, bezpečí zakládají na druhých lidech a na materiálních statcích Zároveň ještě nemají dostatečnou důvěru v sebe a v život Jakákoliv změna, která rozvolňuje nebo zpřetrhá

"Silné ženy"

Před chvílí jsem na FB zahlédla odstavec z článku "o silných ženách“ Psalo se v něm, že silná žena se snaží pomáhat muži, tomu zranitelnému dítěti v něm, často tím, že se obětuje, zanedbává své potřeby Chci k tomu říct své ... ZACHRAŇOVAT DRUHÉHO ... VNÍMAT DRUHÉHO PŘEDEVŠÍM JAKO DÍTĚ ... OPOMÍJET SVÉ POTŘEBY ... SNAŽIT SE (tj. přemáhat se s vidinou odměny) - to všechno jsou znaky dětského jednání, ne znaky chování dospělé ženy a partnerky Je to chování vedené snahou ovlivnit druhého, aby pak mohl uspokojit mé potřeby, které si sám uspokojit nedokážu (v „dospělosti“ případně také nechci!, zvedám bradičku a dupu nožičkou) ... Nesnažte se tolik dělat ty nejlepší, nejefektiv

Uspokojení skrz druhého (Do čtverečku)

Dítě samo neuspokojuje své potřeby Dělá něco jiného, než chce a potřebuje, aby dostalo to, co chce a potřebuje Pokud uvízneme v tomto módu "vychovaného" dítěte, děláme to celý život Říkám tomu uspokojení do čtverečku Představte si základovou spodní čáru čtverce – tah zleva doprava, z A do B = to je moje službička druhému Odtud jde čára nahoru, z B do C = druhý získává uspokojení Horní čára zprava doleva, z C do D = dělá na oplátku něco pro mně A finální čára shora dolů, z D do A = dociluji uspokojení Není potřeba připomínat, že se svého vytouženého čtverečku často nedočkáme, nikdo ho nedokreslí A v naší duši se na sebe vrší a uhelnatí torza našich "obětavých" půlčtverečků, křivd ... O kolik

Psychicky zdravý člověk

Včera se mě zeptal kamarád, jak se pozná (psychicky) zdravý člověk Tady je pár rysů, které já osobně považuji za významné ... Takový člověk dělá věci, které dělat chce a své potřeby uspokojuje napřímo Nikoliv tedy Já tobě toto (například péče, různé službičky, poslušnost) v naději, že ty pro mně toto (například obdiv, lásku, podporu) Jinými slovy, jak jsem psala nedávno: jen dítě a člověk s dětskými rysy dělá něco, co dělat nechce, v naději, že za to dostane, co chce ... Má malou míru vnitřních konfliktů (protože je ve značné míře samostatný a nefunguje výměnných obchodem, viz výše) a díky tomu je schopen myslet jasně a plynule činit rozhodnutí a konat Uvědomuje si a uspokojuje své potřeby a

Neposuzujte

Lidi jsou takoví a makoví Lidi se nechtějí uzdravit - tuhle jsem se rozohnila nad takovým tvrzením ... Já pevně věřím, že každý dělá to nejlepší, co si dokáže představit a zrealizovat Přijde ke mně třeba někdo závislý na drogách ...skoro by se schoval pod koberec, jak se stydí No a ukáže se, že ho rodiče počali omylem, - nakonec to bylo o prsa „Ok, necháme si ho“ Máma k němu byla chladná, protože se s otcem už neměli rádi Do šesti let se desetkrát stěhovali Oba rodiče věčně opilí, v 16 odešel z domu A já tomu člověku říkám: Jste životaschopný. Našel jste si cestu, jak přežít. Taky jste si to mohl „hodit“. A teď zkrátka jen přišla doba, kdy už je ve vašich silách najít jiný mechanismus přežit

Nejnovější články
Archiv
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • LinkedIn Social Icon
  • Facebook App Icon