Flegmatik - sangvinik - cholerik - melancholik

Každá typologie vždy kulhá Nejsme jednobarevní, vždy stejní Jinak jednáme, když se cítíme v bezpečí, jinak, když se bojíme trochu a jinak, když už jsme zahnaní do kouta Jinak si věříme a jednáme, když nás okolí podporuje a jinak, když nás ohrožuje Přesto, mnohé typologie osobnosti jsou užitečné, právě pro to, co je zároveň jejich slabinou Pro své zjednodušení Umožňují na moment uchopit onu komplexní stavbu - bludiště zrcadel, schodišť a zaslepených suterénů - kterými jsou naše psychika a jednání Prozkoumat různá vodítka k jejímu lepšímu pochopení ... Jednou z nejstarších typologií jsou čtyři temperamenty antického lékaře Galéna Temperamenty neboli charaktery jsou, podle mého názoru, jen zafi

Úděl starších sourozenců

Oproti zvířatům, kde samice přivede na svět mláďata, aby je odchovala, vypustila do světa a teprve poté se případně opět stala matkou, ženy se nezřídka stávají matkami v době, kdy jejich předchozí dítě je ještě plně v jejich sféře Závislé fyzicky, citově ... rozmalovaný obrázek, který teprve začíná nabývat prvních kontur ... Dítě, pro které byla matka celým světem a zrcadlem jeho vlastní hodnoty mu ze dne na den odepře nejméně polovinu své dřívější pozornosti Pokud je ještě maličké - je mu rok, dva, tři - nechápe, proč se to děje Proč ho maminka nechce Proč musí stále jen čekat (až maminka nakojí, uspí... anebo neuspí a znovu nakojí... a pak uspí... ) ... Pokud máma dobře nezvládne zapojení

Vztah jako projekt spásy

Do vztahů často vstupujeme zranění s nadějí na spásu Většinou je tu jedna kvalita, kterou zoufale postrádáme a hledáme ji v partnerovi Vedle této ústřední kvality tu často jsou sice i další, které by se nám hodily, ty jsou ale zatím na čekací listině Dojde na ně až poté, co se zaplní centrální nedostatek ... Takže... Kupříkladu někdo, koho rodiče zanedbávali z důvodu své vlastní citové nenaplněnosti anebo proto, že po narození dalších dětí přestali zvládat dělit pozornost, touží mít někoho, kdo bude hodně jistý Kdo je neopustí, nezradí A tak si najdou závislého člověka, který je ještě víc hladový, než oni sami Někdy je proto dokonce přednost, když je partner třeba nemocný, nebo nezaměstnaný

Touha po velké citové intenzitě

Každé dítě touží, aby z něj jeho rodiče měli radost Dětská dušička bude tak trochu jako nekomplikovaná dušička psí Pán přijde domů a pejsek skáče, raduje se Jak to, že máma přijde z práce domů a sotva pozdraví? Že nemá radost, že je doma, se mnou doma? Že když si s ní chci zahrát, tak protočí oči v sloup a řekne otráveně: No tak jo, ale jen jednu hru. Když jí chci něco povídat, tak mě pořád popohání, neposlouchá anebo mi řekne Nemotej se mi tady A někdy taky: Neotravuj A protože pro dítě je radost z přítomnosti milovaného člověka tak přirozená, usoudí: Jsem špatný, bezcenný, nemají mě rádi ... Když v dětství chybí radost, nadšení mámy, že má dítě, že může být s dítětem, člověk může buď rezig

Přijďte si zacvičit

Milí přátelé, moje kamarádka Halka Baláčková, která je nejen skvělá koučka a mistryně aikido, ale i zapálená šiřitelka umění Biotaiso, opět začíná pořádat (pro skupinku našich společných známých) večerní setkání právě s Biotaisem. Je to velmi originální soustava cvičení na povzbuzení parasympatického systému - něco, co v dnešní době potřebujeme snad všichni. Po dvaceti minutách začnete zívat, odchází z Vás stres, a v noci pak spíte jako miminko. Začínáme ve středu 10. května, ale přidat se, anebo přijít na jednotlivé cvičení, můžete kdykoliv. Pokud tedy máte chuť, ve středu 10.5. kolem 18:15h v dojo (což je opravdu nádherná tělocvična aikido) v Praze-Dejvicích. Adresa je na stránkách klubu

Jak být s lidmi

Jednou ze strategií pro přežití, kterou může dítě přijmout, je snaha vyhovět za každou cenu Nalaďovat se na své rodiče a rezonovat s nimi Když takové dítě dospěje, má za sebou už mistrovský kurz rezonance a v kontaktu s lidmi se, zcela automaticky, přilaďuje - „nahoru“ i „dolů“ - ke komukoliv, koho potká Je pan vrátný „při pondělku“ nevrlý? Náš člověk solidárně poklesne Stěžuje si kamarádka hořce na manžela? Naše žena přihodí pár žetonů ... Pro tyto lidi je nesmírně těžké udržet si pocit nějakého vlastního kontinuálního já Jsou jakousi pupeční šňůrou spojeni s každým, koho potkají a vstřebávají vše, bez rozdílu Po deseti minutách ve společnosti depresivního člověka, klopýtají tmou Pokud však

Poradna aneb články na vaše témata

Milí přátelé, čtenáři, klienti, v současné době nemám sice prostor dál odpovídat individuálně na množství Vašich dotazů, které mi posíláte emailem, esemeskami anebo přes Facebook, pokud bude ale Vaše téma rezonovat s mým aktuálním výzkumem, najdu si čas odpověď zpracovat jako anonymizovaný článek, který poté zveřejním na svém webu a na Facebookové stránce. Děkuji Vám za Vaši důvěru a dál jsem tady pro Vás. Iveta

Jak zapomenout?

Jak na něj/ni mám přestat myslet? Opustil/a mě, ale pořád si promítám ty chvíle, kdy jsme byli spolu Tolik mi chybí ... To první, co je potřeba udělat, je uvědomit si, co mi to vlastně chybí Pocit, že mě má někdo rád? Že ve mně někdo věří? Že na mně záleží? Že je o mně postaráno? Že se cítím v bezpečí? Že cítím smysl? Že se bavím? ... Je jen zdání, že vám chybí Petr nebo Monika, chybí vám něco zcela konkrétního A čím méně si to umíte zajistit sami, tím více bezmocně vzpomínáte a upínáte se k okamžikům, kdy vám to někdo druhý zprostředkoval ... Je zcela mimo vaši kontrolu, jestli se k vám Michal nebo Alena vrátí (a pokud pevně věříte, že to ve vaší moci je, něco je špatně) ale můžete pracovat

Láska, věčný plamen

Maminka ... se mnou měla těžký porod a bylo toho na ni se mnou moc, tak za dva týdny odjela na měsíc do lázní a starala se o mně babička ... nesnášela, když jsem plakala nebo měla špatné pocity ... moje bolesti a starosti odbývala lehkým tónem, vždy si myslela, že přeháním ... nepřipouštěla žádné zdržování, povídání, otázky... museli jsme fungovat ... pořád někam odcházela ... mě nikdy neuklidnila, spíš mě ještě víc vystrašila anebo řekla, že si za všechno můžu sám ... mi říkala, ať si užiju, dokud můžu... až přijdou děti, všechno skončí ... se o nás starala a na některých věcech jí sice záleželo (abychom byli čistí, dostali se na školu, zdravě jedli), ale bylo to takové neosobní a měl jsem

Web cestykreativity.cz už je minulostí

Můj původní web www.cestykreativity.cz, který se zrodil před lety, kdy jsem, nejdřív jen pro radost, pracovala jako koučka kreativního myšlení a autenticity, už je minulostí. Všechny informace o mých aktivitách už teď najdete jen na ivetahavlova.cz. Informace o nakladatelství a produkční společnosti Otevření (která už v poslední době pluje pod nadšeným vedením mého obdivuhodného kamaráda Marka) jsou stále na www.otevreni.com.

Černá hmota v našem nevědomí

Každá situace, kterou prožijeme, má pro nás svou rozumovou a emoční složku VÝZNAMOVÝ obsah a POCITOVÝ obsah Jen v jejich spojení může být prožitek plně pochopen, propojen s jinými prožitky, (také s těmi dobrými) a v poklidu zatříděn do naší osobní kartotéky ... Pokud je však situace, kterou prožijeme příliš bolestná nebo šokující (to se děje zejména v dětství), je náraz emoční složky a množství informací proudící z pravé (emoční) hemisféry do levé (racionální) tak velké, že dojde k zahlcení Obě složky se nepropojí a emoce bolesti, hrůzy, absolutní bezmoci... zůstanou uvězněny beze jména ve sklepení, které pluje prostorem našeho těla a nevědomé mysli jako loď Bludného Holanďana ... Občas dojd

Závislost na milenci nebo představě o něm

Žena je v obýváku se svým citově chladným manželem, tedy její tělesná schránka, celou svou myslí a srdcem si imaginuje okamžiky s milencem, který ji drží za ruku, tiskne k sobě, šeptá slovíčka... ... Muž šlape do kopce s malinkým synem na ramenou, na výletě, metr za ním funí jeho věčně nespokojená žena, v jeho mysli se však právě odehrává sex s milenkou, to plné odevzdání, které nikdy s žádnou ženou nezažil... ... Manželé jdou spát, mechanicky si popřejou, zhasnou, otočí se k sobě zády a muž hned usne, žena ale ještě dvě hodiny prožívá - tu něžné milování, tu jen pevné objetí s někým, kdo ji nadevše miluje... ... Pokud se nám naše matka v dětství plně neoddala (o mnohých důvodech jsem psala

Kterého muže (ženu) si vybrat

Tento článek by se také mohl jmenovat: "O srovnávání" Když srovnáváme a nemůžeme se rozhodnout, bývá příčinou hledání ideálního rodiče Hledání zdroje pro uspokojení našich nenaplněných potřeb Čím větší váhání, tím více nenaplněných potřeb, - strachu z nedostatku žádoucího nebo přebytku nežádoucího ... Partner by většinou měl být něčím na způsob boha - laskavou pečující matkou a podporujícím spravedlivým otcem (Pokud jsme ale vyrůstali ve velké nelásce, můžeme často požadovat třeba i tvrdost a nelítostnost, protože si lásku potřebujeme zasloužit utrpením) ... Když srovnáváme, jsme odpojení od svého těla, intuice, od pocitů příjemnosti, od pocitu "to je ono" Snažíme se pojistit si naplnění, p

Jeden z důvodů závislosti na partnerovi

V regresích klientů někdy jen užasle sleduji příběhy, které jako by byly oživlou přílohou učebnice psychologie ... Většina z nás asi mnohokrát četla, že nejméně do roku věku dítě považuje matku za součást sebe sama Nepřeháním, když řeknu, že možná nejmíň třetina traumatických zážitků, které mé klienty stíhají, jsou zmizení matky z dosahu dítěte A dokonce ani věková hranice tu neplatí! Pokud dítě toto zmizení matky zažilo už předtím, retraumatizuje se klidně i ve věku tří let a to i když je s ním doma babička, děda i otec ... Takže dítěti jsou třeba tři... Matka si myslí, že to tam dítě chvíli s tátou zvládne a odskočí si nakoupit Dítě si toho nevšimne, hraje si... ale najednou si uvědomí, že

Srpnový pobytový kurz Zralé vztahy v Jižních Čechách

5. - 10. srpna se se svým týmem těším na intenzivní kurz Zralé vztahy, který povedu v krásném prostoru chalupy U Vodnářů. Povedu ho způsobem, který jsem si vyvinula, kdy věnuji velkou pozornost Vašim individuálním tématům a kurz, do značné míry, tvořím na místě. Kombinuji všechny své zkušenosti z individuální terapie i dlouhodobých kurzů, které už léta vedu. Můžete čekat velmi hluboký, celých šest dnů trvající sebereflektivní proces kombinovaný s hloubkovými prožitkovými procesy zaměřenými na čištění traumatických stop, sycení citových děr a přeprogramování škodlivých emočních a mentálních vzorců. Zároveň trénink v komunikaci a modelování pozitivních očekávání. Strava vegetariánská, různé sv

Na co se zaměřit v partnerském vztahu

NA CO SE ZAMĚŘIT V PARTNERSKÉM VZTAHU Když ke mně přijde člověk s problémy v partnerském vztahu, většinou chce řešit tyto záležitosti, přibližně v následujícím pořadí: 1) Jak nebýt opuštěn 2) Jak se vyrovnat s opuštěním 3) Opustit – ano či ne 4) Jak způsobit, aby partner něco dělal, nedělal nebo pochopil 5) Že nemá s partnerem společné zájmy a jak nějaké najít A teprve pak někdy přijde na řadu 6) Mé chování ve vztahu A občas, ne vždy 7) Můj vlastní život ... Body 1), 2) a 3) Začněme opuštěním Už slovo samotné sugeruje existenci bezmocného subjektu, ke kterému máme jakýsi morální závazek a který jsme přesto jednoho dne odložili (třeba dítě nebo svou zemi) Už slovo opuštění, podle mně, stačí k

"Něco ve mně umírá"

Něco ve mně umírá, nevím jak dál, řeklo mi teď několik lidí, které opouští partner Všechno lidé, kteří mají zaměstnání, které je baví a dobře živí, anebo úspěšně podnikají, takže je vyloučeno, že by se báli o život v materiálním smyslu ... Láska je instinkt, přirozený stav Popud k vytvoření i udržení života Vroucně toužíme být spolu, s lidmi, kteří nás přijímají Být spolu je blaho, být sám bolí Jakou radost nám udělá, když zjistíme, že náš nový známý má stejnou zálibu, že máme něco společného, něco, co nás spojuje To jen ve vzdoru z nepřijetí se rádi pyšníme svou jinakostí, kterou pak rádi pasujeme na výjimečnost Po výjimečnosti či nápadné vnější originálnosti většinou člověk, který se miluj

Jsem špatný

Kdybych to znovu a znovu neviděla v regresním vzpomínání, nevěřila bych, s jakou až matematickou přesností se naše dnešní trápení podobají bolestným zážitkům z dětství Je to opravdu neúprosná matematika dětského vnímání, kdy cokoliv, co je před rovnítkem musí dát, na pravé straně rovnice, výsledek = lásku rodiče Dítě pro to udělá prostě cokoliv ... Když se rodič trápí, trápí se i dítě Když táta opakovaně říká: Ztrať se, dítě poslušně pomalu ztratí pocit, že je, poslechne Když máma razí pravdu: Když dospělí mluví, děti mlčí, bude, i po letech, v přítomnosti starších mlčet Když táta dával k lepšímu: „Podívejte se na toho našeho debila,“ dítě může posléze vystudovat tři vysoké školy a když pak

Romantička versus pragmatik

Velmi často se ve vztahu potkají a neodolatelně přitahují ON (nebo ONA) – toužebný proměnlivý živel bažící po lásce, dotycích, sladkých ujištěních a ON (nebo ONA) - pevný, citově rezignovaný, materiál požadující řád a plnění povinností Oba mají stejné zranění - nedostatek lásky v dětství - na který první z nich zareagoval zvýšenou touhou, zatímco druhý už rezignoval Pro přehlednost můžeme nakreslit situaci, kdy touží žena a rezignoval muž Ale často tomu bývá i naopak ... Oba se potřebují Ona se, pro svou fixaci na blaho ideální lásky, stala přecitlivělou a trochu nepraktickou On se pro svou orientaci na zvládání života bez lásky, stal trochu okoralým a suchopárným On jí pomáhá zvládat rutinu

Nejnovější články
Archiv
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • LinkedIn Social Icon
  • Facebook App Icon