Iveta Havlová

Proběhlá předvolební kampaň mi, na mnoho způsobů, připomněla vztahy v nefunkční rodině Je tu „silný“, čitelně a přímočaře arogantní táta se svými dobře známými, neskrývanými, neřestmi a sklony a chladná nečitelná máma, o které dítě neví, jestli by to sama bez táty zvládla a kolem které se v pravidelných intervalech objevují neznámí lidé, ke kterým se přimyká a jejichž názorům podléhá ... Tátu dítě odsuzuje, ale máma dítěti pevnost a bezpečí nenabízí Je mu vlastně neznámá a je

Vedli jsme debatu se ženou plnou dobré vůle, která by tak ráda věděla, co dělat, co říkat a jak se chovat, aby stále nenarážela na odsudek okolí Zoufá si nad tím, že neví, jak se správně chovat, neumí číst signály, nerozpozná, jaký je úmysl mluvčího – jestli jí chce ublížit nebo ne Bojí se, že svou reakcí přestřelí a tak se raději potlačuje, v předklonu omlouvá, vysvětluje, až o něco později vybuchne, plná hněvu, chaosu, ponížení, ale i studu ze sebe ... Je to matka, kdo učí

V dětství jste se naučili, že když se necháte poručníkovat, rozhodovat za sebe jiné, když čekáte na pokyny a potom je plníte, konáte dobře Rodiče to tak chtěli, dělalo jim to dobře A tak jste to dělali pro ně - aby se nezlobili, aby měli dobrou náladu a byli na nás hodní ... I v dospělosti pak máte do sebe vryto, že když dovolíte druhým, aby nad vámi měli moc, aby rozhodovali, když čekáte na jejich pokyny či schválení... myslíte si, že to děláte pro druhého Když pak takový př

Lidé vesměs vychovávají své děti prostřednictvím kritiky a pochvaly Obojí bývá navíc doprovázeno projevováním emocí, často silných Tím se z tohoto výchovného stylu stává kříženec manipulace a vydírání … Dítě tímto způsobem učíme věřit, že vždy je tu někdo, kdo ví líp než ony, co dělat, co nedělat, co říkat a jak se cítit Doprovodné emoce rodičů navíc ukazují, že jen když jsem chválen, jsem milován A aby byl chválen, musím se chovat tak, jak ode mě čekají … Mnoho rodičů má k t

Realita je nesmírně komplexní Příčiny ubíhají hluboko do minulosti, rodové a společenské vlivy se mísí, doba se mění příliš rychle, instinktivní naráží na rozumová dogmata Každou situaci, kterou zažíváme pak máme tendenci posuzovat z mnoha protichůdných rovin Všichni velmi potřebujeme hledat, jak své vnitřní procesy zjednodušovat Hledat nástroje, které nám pomohou vymanit se z mnoha vějiček dědičných strachů, komplexů, vin a slepého následování a nalézt referenční bod v sobě

Jedna z konstelací, které jsem v sobotu vedla, znázorňovala setkání s vlastními vnitřními hlasy S touhou, strachem, vzdorem Taky s egem, škarohlídským pochybovačem, chodící kalkulačkou s rukama založenýma na hrudi, který nesouhlasně brejlí na vnitřní dítě vystavující svou zranitelnost ... Jedna z účastnic - a nebyla to ta, která si konstelaci zadala a musela se popasovat s obrazy chaosu a bojů ve své psychice - mi právě napsala email o dozvucích tohoto zážitku Následujícího d

Včera si v komentáři jedna žena postěžovala na bolesti nohou a zad Má už nějakou dobu pocit, jako by na zádech nesla těžkou krosnu ... Bývala jsem mladá, nadějná právnička okouzlená nejen principem kauzality, ale také přesnými recepty paragrafů a judikátů Rovněž pleťovými krémy zázračného složení, v podstatě jakýmikoliv nesrozumitelnými pojmy, tajemnými medicínskými diagnózami (ve volném čase jsem si pročítala latinský medicínský slovník) Věřila jsem, že lidé už dali dohromad

Naše tělo toho nepotřebuje zase tak moc Potřebuje kyslík, živiny a udržovat si určitou uvolněnost a vnitřní rozproudění, aby mohlo obojí dobře přijmout, zpracovat a rozvést po těle ... V dnešní době je v naší zeměpisné oblasti živin dost, přijímáme jich až příliš Přesto i člověk, který jí mnoho rozmanitého jídla dobré kvality může být (dokonce při těle a přitom) podvyživený A co teprve naše hospodaření s kyslíkem Je ho všude dost a přesto žije mnoho z nás na kyslíkový dluh a

Tělo je, při vší své komplikovanosti, nekomplikované V manažerském žargonu bychom mohli říct - je konstruktivní a efektivní Ať uděláte, co uděláte, pokud tedy nepřesáhnete všechny meze, snaží se adaptovat a neochvějně směřuje ke zdraví V každém okamžiku je ve spojení s realitou, ví, co potřebuje a škodlivému se brání Nic si nenamlouvá, nežije v minulosti Jeho úsudku a signálům můžete věřit ... Psychika, naopak žije z velké části v minulosti Představte si ji jako tapiseri, kte

1. fáze NEVĚDOMÝ, REAKTIVNÍ, BEZMOCNÝ Člověk je zcela odpojený od sebe sama Vlastně ani neví, že je uskřípnutý Myslí si, že je prostě dobrý a laskavý člověk s vysokými morálními hodnotami, obětavý a chápavý Bez přemýšlení poslouchá a slouží Bývá utopen v závislostech, obsedantních myšlenkách, kompenzačních mechanismech 2. fáze ČÁSTEČNĚ VĚDOMÝ, REAKTIVNÍ, BEZMOCNÝ Už začíná chápat, ale neumí své pocity a chování změnit Je lítostivý a může se pokoušet o nenápadnou manipulaci Ko