Proč námi tak otřásají partnerovy emoce

Tady je jeden z možných scénářů: Představte si situaci, kdy dítě žije jen s jedním rodičem Anebo sice žije s oběma, ale upíná se jen k jednomu, protože druhý rodič nefunguje - buď je krutý, nepřítomný anebo slabý, a tak vždy souhlasí se svým dominantním partnerem a dítě nemá zastání ... Pokud se dítě nemůže spolehnout, že ho v případě nespravedlnosti mámy táta podpoří (anebo naopak), pokud tu neexistuje vyrovnávací funkci druhého rodiče, (třeba i proto, že se rodiče dohodli, že budou vždy krýt jeden druhého), je dítě prostě jen vydáno osudu bez jakékoliv odvolací instance ... Ocitá se téměř v pozici nevolníka, jehož volný pohyb, sebeúcta, přežití závisí na jeho pánovi .... A tak se začne sna

Rubrika v časopisu Regenerace

Za pár dnů vyjde nové číslo krásného časopisu Regenerace, kde už zhruba rok a půl píšu svoji rubriku. Většinou rozvíjím a dopracovávám některé z témat, které se líbilo mým čtenářům na Facebooku. Kdo časopis Regenerace nezná, doporučuji nahlédnout. :)

Chci být tvým advokátem

Pokud byli naši rodiče zrychlení, bez kapacity jemně nás vnímat a adekvátně, spravedlivě, reagovat, znecitlivíme i my sami ... Většinou si to samozřejmě neuvědomujeme Zdá se nám, že jsme přece převelice citliví - tedy citliví ke svým vlastním pocitům a k pocitům lidí, kteří nám jsou podobní, s jejichž situací se můžeme identifikovat Jsme citliví k lidem, kteří vypadají jako oběti a neohrožují nás ... Jakmile nás ale někdo ohrožuje (samozřejmě proto, že se stalo naší podstatou cítit se ohrožení), nejsme schopni jemného vnímání situace Neexistují žádné polehčující okolnosti, které bychom „útočníkovi“ přiznali Stále jedeme v koleji, do které jsme najeli už dávno: „Většinou jsi nespravedlivá, m

Odkřivdit se

Zradil mě Zneužívá mě Použil to proti mně Zneužila mé důvěry Schválně bodla do mého citlivého místa ... Tyto a podobné jsou věty křičící do světa: Jsem oběť Malý, zneužitelný Ubližují mi Jsem vydán všanc Jsem tak citlivý, jak mi můžou ubližovat? ... Dlouhá léta jsem strávila bádáním nad naprosto neužitečnými otázkami Jaký má být muž? Jaká má být žena? Manželka? Matka? Co říkat a dělat v určitých situacích? ... Ve skutečnosti za těmito otázkami chybí tři tečky a dovětek Takže plná verze našeho letitého hlavolamu zní: Jaký mám být a co mám dělat, aby mi neubližovali a aby mi dali, co potřebuji? ... Snažíme se dělat, co jen můžeme, abychom se vyhnuli kontaktu s bolestí, kterou si sebou neseme z

Vztahová nestabilita a pokušení

Před několika dny jsem vedla konstelaci V určitém bodě potřebovala klientova babička (která v té chvíli byla mladou ženou, novorodičkou) více podpory, zdrojů, aby zvládla náročné období Už předtím jsme psychicky ozdravili jejího tchána, a tak jí mohl onu dodatečnou podporu poskytnout Snacha pocítila velkou vděčnost a pohladila ho V té chvíli se „děda“ velmi zalekl - pocítil totiž silné puzení víc se přiblížit, vábení Byl v té době ale už konstelací očištěn, citově stabilizován, a tak odolal V reálném životě mnohdy neodoláme … Kdo neprošel některým z hlubokých terapeutických procesů, kde je možné z hloubky, velmi plasticky a reálně prožít zoufalství dítěte, které není dostatečně citově syceno

"Já se na tebe zlobím a ty... "

„Já se na tebe zlobím a ty si z toho nic neděláš…“ řekl mi někdo před časem vyčítavě Přistupovala jsem totiž k jeho hněvu s pochopením, že se potřebuje zlobit, ne s pocity viny, které očekával … Jakmile totiž přijmete za svůj princip, že s vnitřním světem druhého souvisíte naprosto okrajově a že je jen otázkou dlouholetého zvyku, jak druhý reaguje na životní situace, víte, že je jen jeho vlastním „rozhodnutím“, jestli se chce zlobit, smutnit anebo přistupovat k situacím věcně, zajímat se o příčiny a hledat řešení … Nebrat si věci osobně a nereagovat na hněv strachem, pocitem viny nebo chlácholením, je to nejlepší, co pro sebe i pro druhého můžeme udělat Je v nás totiž potenciál všech emocí,

"Už to chci mít všechno pročištěné"

Jedna z nejčastějších vět, kterou při své práci slýchám, je: „Už bych to chtěl mít všechno pročištěné“ Nic takového ale není možné ... Myslíme si, že existuje místo v budoucnosti, takový bod na lineární ose, kde se něco velmi změní a my se uklidníme a konečně budeme odolní vůči dotírajícímu světu a emocím ... Co ve skutečnosti vidím, je, že témat a emočních spouštěčů je v nás tolik, kolik bylo denních a nočních situací s rodiči, prarodiči, učiteli, kamarády... Jsou v nás uloženy v jakémsi depozitáři a vyskakují ven v závislosti na aktuálních spouštěčích a taky v závislosti na své síle Když jsme vystaveni podnětu, který v nás vyvolává obrovské otřesy, máme tendenci potlačit vnímání paralelníc

Jak poznat, že nežiješ svůj život

Co doopravdy chci dělat a co dělám jen proto, abych něco získal od druhých anebo se před něčím ochránil? ... Je to tak těžké odlišit Návyk hodnotit sebe očima druhých (rodičů, pak učitelů, přátel, partnera) je silný a vrytý až do jádra naší bytosti Stejně jako návyk poslušného dítěte plnit přání rodičů, aby oni pak splnili moje přání anebo mě aspoň netrestali ... A tak nabídneš pomoc příteli anebo na kurzu pohladíš kolegu a nevíš, jestli jsi to udělal proto, že je ti moc dobře a chceš, aby bylo dobře i druhým Anebo ti otevřel ústa a pohnul rukou zvyk strach, že bys byl jinak odsouzen pocit viny, že se máš o něco líp než druhý nápad, že budeš vypadat dobře nutkavý impulz udržet si idealizovan

Dobro a zlo

Kdo subjektivně zažil „zlo“ (tj. svou bezmoc vůči zraňující moci druhého), a nepochopil ho si může jako strategii přežití zvolit trvalý hněv, Pak ovšem uvízne v energii tohoto zla Velmi se totiž zlem zabývá Přemýšlí o něm, vidí ho všude, nenávidí a svou pozorností zlo stále sytí Jeho obzor je vyplněn zlem a jeho hněv stále vyvolává konflikty Sám se stává nositelem toho, co nenávidí ... Kdo zažil „zlo“ a zvolil strategii souladu s ním, taktiku naprostého podřízení se, se velmi zabývá „dobrem“ a harmonií Chce vidět sebe i ostatní jako laskavé, nasazuje si růžové brýle, hledá polehčující okolnosti a viní sebe, protože se bojí zlu postavit Chce konat dobro a sklízet dobro Odmítá realitu, míjí s

Nejnovější články
Archiv
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • LinkedIn Social Icon
  • Facebook App Icon