Proč námi tak otřásají partnerovy emoce
Tady je jeden z možných scénářů: Představte si situaci, kdy dítě žije jen s jedním rodičem Anebo sice žije s oběma, ale upíná se jen k jednomu, protože druhý rodič nefunguje - buď je krutý, nepřítomný anebo slabý, a tak vždy souhlasí se svým dominantním partnerem a dítě nemá zastání ... Pokud se dítě nemůže spolehnout, že ho v případě nespravedlnosti mámy táta podpoří (anebo naopak), pokud tu neexistuje vyrovnávací funkci druhého rodiče, (třeba i proto, že se rodiče dohodli,


Rubrika v časopisu Regenerace
Za pár dnů vyjde nové číslo krásného časopisu Regenerace, kde už zhruba rok a půl píšu svoji rubriku. Většinou rozvíjím a dopracovávám některé z témat, které se líbilo mým čtenářům na Facebooku. Kdo časopis Regenerace nezná, doporučuji nahlédnout. :)
Chci být tvým advokátem
Pokud byli naši rodiče zrychlení, bez kapacity jemně nás vnímat a adekvátně, spravedlivě, reagovat, znecitlivíme i my sami ... Většinou si to samozřejmě neuvědomujeme Zdá se nám, že jsme přece převelice citliví - tedy citliví ke svým vlastním pocitům a k pocitům lidí, kteří nám jsou podobní, s jejichž situací se můžeme identifikovat Jsme citliví k lidem, kteří vypadají jako oběti a neohrožují nás ... Jakmile nás ale někdo ohrožuje (samozřejmě proto, že se stalo naší podstatou
Odkřivdit se
Zradil mě Zneužívá mě Použil to proti mně Zneužila mé důvěry Schválně bodla do mého citlivého místa ... Tyto a podobné jsou věty křičící do světa: Jsem oběť Malý, zneužitelný Ubližují mi Jsem vydán všanc Jsem tak citlivý, jak mi můžou ubližovat? ... Dlouhá léta jsem strávila bádáním nad naprosto neužitečnými otázkami Jaký má být muž? Jaká má být žena? Manželka? Matka? Co říkat a dělat v určitých situacích? ... Ve skutečnosti za těmito otázkami chybí tři tečky a dovětek Takže
Vztahová nestabilita a pokušení
Před několika dny jsem vedla konstelaci V určitém bodě potřebovala klientova babička (která v té chvíli byla mladou ženou, novorodičkou) více podpory, zdrojů, aby zvládla náročné období Už předtím jsme psychicky ozdravili jejího tchána, a tak jí mohl onu dodatečnou podporu poskytnout Snacha pocítila velkou vděčnost a pohladila ho V té chvíli se „děda“ velmi zalekl - pocítil totiž silné puzení víc se přiblížit, vábení Byl v té době ale už konstelací očištěn, citově stabilizová
"Já se na tebe zlobím a ty... "
„Já se na tebe zlobím a ty si z toho nic neděláš…“ řekl mi někdo před časem vyčítavě Přistupovala jsem totiž k jeho hněvu s pochopením, že se potřebuje zlobit, ne s pocity viny, které očekával … Jakmile totiž přijmete za svůj princip, že s vnitřním světem druhého souvisíte naprosto okrajově a že je jen otázkou dlouholetého zvyku, jak druhý reaguje na životní situace, víte, že je jen jeho vlastním „rozhodnutím“, jestli se chce zlobit, smutnit anebo přistupovat k situacím věcně
"Už to chci mít všechno pročištěné"
Jedna z nejčastějších vět, kterou při své práci slýchám, je: „Už bych to chtěl mít všechno pročištěné“ Nic takového ale není možné ... Myslíme si, že existuje místo v budoucnosti, takový bod na lineární ose, kde se něco velmi změní a my se uklidníme a konečně budeme odolní vůči dotírajícímu světu a emocím ... Co ve skutečnosti vidím, je, že témat a emočních spouštěčů je v nás tolik, kolik bylo denních a nočních situací s rodiči, prarodiči, učiteli, kamarády... Jsou v nás ulož
Jak poznat, že nežiješ svůj život
Co doopravdy chci dělat a co dělám jen proto, abych něco získal od druhých anebo se před něčím ochránil? ... Je to tak těžké odlišit Návyk hodnotit sebe očima druhých (rodičů, pak učitelů, přátel, partnera) je silný a vrytý až do jádra naší bytosti Stejně jako návyk poslušného dítěte plnit přání rodičů, aby oni pak splnili moje přání anebo mě aspoň netrestali ... A tak nabídneš pomoc příteli anebo na kurzu pohladíš kolegu a nevíš, jestli jsi to udělal proto, že je ti moc dobř
Dobro a zlo
Kdo subjektivně zažil „zlo“ (tj. svou bezmoc vůči zraňující moci druhého), a nepochopil ho si může jako strategii přežití zvolit trvalý hněv, Pak ovšem uvízne v energii tohoto zla Velmi se totiž zlem zabývá Přemýšlí o něm, vidí ho všude, nenávidí a svou pozorností zlo stále sytí Jeho obzor je vyplněn zlem a jeho hněv stále vyvolává konflikty Sám se stává nositelem toho, co nenávidí ... Kdo zažil „zlo“ a zvolil strategii souladu s ním, taktiku naprostého podřízení se, se velm