Milí přátelé, v sobotu 9.3. (12:30 - 14:50h) budu mít přednášku s workshopem na festivalu Cestou duhy v Týnu nad Vltavou. http://www.cestouduhy.cz/festival/program-festivalu. Téma je Projekce ve vztazích a jak je proměnit ve spolupráci a osobní zrání. Tak třeba na viděnou. :) Iveta
Pokud vám rodiče v dětství nevštípili zásady zralé mezilidské komunikace, pravděpodobně jí také nevládli a vaše rodina fungovala ve starém, dobrém módu prostého přežití Když jste byli pod stresem, upadali jste střídavě do stavů útoku, útěku nebo ochromení … Každý člověk má přitom svůj registr dostupných reakcí poskládaný trochu jinak Někomu leží na polici ve výšce očí čistý hněv, slepá agrese Někdo tam má sebelítost smísenou s potlačovaným hněvem Jiný čistokrevný strach a rychlý ústup Další tam má položený želví krunýř, ale když situace sedne a donutí ho stoupnout si na špičky, objeví někde vzadu i poněkud zaprášený hněv … Nepohodlně se žije s chybějícími mapami pro život mezi lidmi V reálu
Mentalita oběti má v sobě ještě jeden prvek, o kterém se moc nemluví Člověk, který v dětství trpěl a je zvyklý zaměřovat svou pozornost k otázce, jestli mu někdo právě neubližuje, si často není schopen uvědomit, že on sám by mohl vytvářet na někoho tlak a ubližovat A netuší, že to doopravdy dělá ... Když mně samotné jednoho dne partner řekl, že se cítí z mých slov pod tlakem, prodělala jsem skoro šok Cítila jsem jen silný odpor Já? Takový mírumilovný člověk? Já, takový harmonizátor a obětavec? Já, že bych někoho dostávala pod tlak? To není možné! Je to jeho chyba! Jak slabý „kus“ to musí být, že se u mně, žínky sužované a obětavé, cítí ohrožen ... Moje „citlivost“, stejně jako adorovaná citl
Oběť přesně ví, co by pro ni druzí měli dělat A ví, že pokud to nedělají, je to proto, že jsou sobečtí, odsouzeníhodní, zlí … Mentalita oběti je mentalita malého, věčně neuspokojeného a nespokojeného dítěte Člověka, jehož důležité potřeby nebyly v dětství uspokojeny, ale taky klidně člověka, který měl slabé rodiče a kteří mu nedokázali laskavě i přesvědčivě vysvětlit, že i druzí mají své potřeby, že „kruhy“ nás lidí se kříží a že ideální či okamžité uspokojení většinou není možné … Mentalitu oběti tedy mají i lidé, jejichž rodiče se mohli strhnout, aby dítěti vyhověli, ale neuměli vyhovět sobě, vyčerpávali se a sami pak sklouzávali k mentalitě oběti a dítěti jeho potřeby vyčítali či před nim
Zlost je jednou z fyziologických reakcí těla na nebezpečí Provází a podporuje možnost bránit se útokem Prastará, „nemyslící“ část mozku (mozkový kmen) zaregistruje nebezpečí a vše v těle se fyzicky a chemicky připraví na boj Emoční centra mozku pak tento stav interpretují jako hněv ... Racionální část mozku (mozková kůra) už pak jen hledá a nabízí příčiny hněvu Nemá však přístup k velké části paměti - mnoho vzpomínek na to, co jsme v dětství vnímali jako nebezpečné leží v jakýchsi implicitních knihovnách, kam rácio nemá přístup, mozkový kmen a emoční okruhy však ano A tak se ve svém uvažování o tom, co nás tak rozzlobilo, stále a znovu hluboce mýlíme ... Většinou se zlobíme proto, že nám NĚC
ZLOST Zlost je naše jasnozřivost Signál, že něco v mém okolí, v mém životě, mi nevyhovuje, něco přestalo vyhovovat ... Život je tak komplexní, tak proměnlivý Denně zažíváme desítky maličkých retraumatizací Všude okolo je tolik lidí a jejich potřeby se neustále kříží s těmi našimi ... A vše se stále, pomalu či rychle proměňuje A změny, které přicházejí zvenčí, které jsme si nezavedli sami, nás vždy překvapí, způsobí, aspoň malý, šok Jsme savci, milujeme stabilitu, předvídatelnost a rituály Přizpůsobujeme se neochotně a bolestně ... Zlost je okamžitá odpověď těla: Ne! Tohle neznám, tohle nechci! Jsem nastavený, zvyklý na něco jiného, potřebuji to jinak! ... Zlost nám dává okamžitou informaci a
Znáte to, rozbalíte krabici se skříní z IKEA anebo krabičku lega a něco chybí Vrut, podložka, jednopříchytový, prťavý díleček lega... a co teď? Všechno se zastaví, nefunguje, ta bezmoc A k čemu asi je tahle podivná, šedá, plastová tyčinka? To v plánku není Něco přebývá, anebo ne? .... Všichni jsme v jednom nebo více ohledech nepřipravení pro dospělý život A pokud jste vyrostli v rodině, kde lidé neuměli komunikovat, nehlásili se k zodpovědnosti za své emoce a neuměli být šťastní a vděční, za to, co si v životě nadělili, chybí vám těch ingrediencí pro naplněný život několik plně naložených žebřiňáků ... A co kdybychom k tomu přičetli ještě váhu našich raných vývojových deficitů? Představte s
