Většina energie partnerů ve vztahu se spotřebovává na jejich snahu udržet si mezi sebou ideální vzdálenost V poslední době jsem o tom už psala například v článku Toužící žena, vyhýbavý muž https://www.facebook.com/iveta.havlova.944/posts/10157163043792855 ... Typ vztahového chování si s sebou většinou neseme už od útlého dětství Byl počat v kaskádě doteků, pohledu a prožitků vazby miminka a batolátka k mamince, a lehce dotvarován vztahem k tatínkovi a také pozorováním vztahu rodičů To je směs, ze které je upečen náš typ vztahové vazby, hlavní ingrediencí však zřejmě zůstává nejranější vazba na mámu ... Pokud se ve vztahu sejdou dva, z nichž jeden má úzkostný (toužící) typ vazby a druhý vyhýb
Dotaz čtenáře, ke kterému jsem napsala včerejší článek „Jak spát a mít prostor pro sebe, když musím živit rodinu?“ mě inspiroval k pokračování na toto téma … Okamžik, kdy si naléhavě uvědomíme, že nám něco nevyhovuje a chceme to jinak, je většinou pouze samotný začátek cesty ke změně … Lidé, které potkávám na kurzech, ke mně často přicházejí se zadáním: Jak rychle změnit sebe nebo partnera Opustit partnera – ano nebo ne? Nauč mě pár tipů, jak být lepším rodičem Chtějí se dostat rychle z bodu A do bodu B To je ale zadání typu: Dopravit se na druhý konec vesmíru rychlostí světla a disponovat pouze běžným spalovacím motorem Nemají k tomu nástroje Mnoho nástrojů, mnoho pater vývoje chybí … Přest
Dnešní článek je reakcí na podnět, který mi přišel od čtenáře. Se svolením otiskuji podnět a po něm následuje článek. Dobrý den, Iveto, se zájmem jsem si přečetl Váš příspěvek Život v hlavě, epidemie dneška a všechna v něm uvedená pozorování mě velmi oslovila. Také vidím, jak je okolní prostředí nastaveno k tomu, aby odvádělo pozornost od vlastního prožívání a těla. Nicméně závěrečné rady mi přišly nadsazené a těžko použitelné v mojí realitě zaměstnance. Má reakce pod příspěvkem v uzavřené FB skupině doslova byla: "Příspěvek se mi líbí, ale tím koncem to Iveta zkazila. To si tak říkám, jestli někdy chodila do práce na (dříve) 42,5 hodiny týdně, dnes 40 h. Uvítal bych něco
Největší epidemií dneška je život v hlavě ... Právě čtu sci-fi trilogii Problém tří těles Lidská psychika v budoucnosti je v ní ještě daleko více než dnes kouskována neustálým přísunem informací Stačí jen natáhnout ruku a kdekoliv právě jste, vyskočí holografické okno Ta ostatně vyskakují i sama od sebe a nabízejí vám na míru šité reklamy Všude kolem stále běží videa a reklamy Lidé mají holografickými okny dokonce poseté šaty ... Papírové knihy jsou překonané, vše běží v obrazech a krátkých skečích Vztahy, rodina, výchova jsou také passé Společnost prosperuje, takže lidé jsou milí, zdvořilí či spíš neosobně korektní, a prožraní svými technologickými hračkami ... My dnes taky prosperujeme - o
Jeden z principů, na kterých my lidé stavíme svůj pocit bezpečí, je spravedlnost Je to, co se právě děje, fér? Je se mnou zacházeno stejně jako s druhými a mohu i do budoucna věřit v nejvyšší (u nás doma, v práci... ) existující standard zacházení? ... Nicméně obsah tohoto principu vnímá každý jinak Jako skoro vždy, záleží na tom, jak se spravedlností zacházela naše původní rodina, ve které jsme vyrůstali ... Pokud rodiče nezažili pocity hojnosti, porozumění a osvíceného vytváření rovnováhy mezi členy rodiny, uplatňují ve svých vlastních rodinách mechanickou spravedlnost ... Mechanická spravedlnost je založená na nedostatku zdrojů, nedostatku empatie, malé kompetenci pro vytváření rozhodnutí
