PRAVIDLA A PRAVDY NEEXISTUJÍ. ANEB JAK HLEDAT KAŽDODENNÍ ROVNOVÁHU S DRUHÝMI
V mezilidských vztazích pevná a doživotní pravidla neexistují Všechno, co funguje, funguje v dané chvíli, jen do doby, než to fungovat přestane Lidé se neustále vyvíjejí, mění, dozrávají, anebo se naopak retraumatizují, vracejí se ve vývoji zpět a projevují dětské protestní chování ve formě útoku, útěku či netečnosti Je marné pokoušet se apelovat na dřívější dohody Užitečnější je snažit se dozvědět, co se děje, co přestává vyhovovat, anebo co druhý prožívá a jak ho to vede k
Z nuly na sto (komunikační styl plodící odcizení)
„Já ještě ani nevím, o co jde a on už je v bodě tisíc, už křičí, argumentuje, rozvíjí teze o vadách mého charakteru…“ líčí partnerskou výměnu názorů jedna moje přítelkyně … „Hodně jsem se popíral, když jsem mu dovolil používat moje věci, ten tlak ve mně rostl, a pak jsem prostě přišel a nastolil pořádek. Bylo to rychlé a příliš jsem nehleděl na jeho city, protože už jsem byl úplně na dně s energií a na huntě s nervama. Něco ve mně křičelo: Braň si svoje práva!“ … „Už jsem usí
Moje i tvoje máma byly dobré mámy
Poslouchali jsme s dětmi cestou autem audioknihu Bílý tesák Máma Vlčice, mladá, krásná a silná Táta Jednooký, zjizvený, zkušený bojovník Dobrá máma v doupěti s vlčaty A dobrý táta venku v divočině na lovu, táta, který se stará a živí rodinu... ... A pak zima, potravy stále míň a houfek mláďat stále tenčí Máma musí taky vyrazit na lov, aby se najedla a měla dost potravy a síly pro obživu a ochranu mláďat, a vlček už je v doupěti jen s jedinou, malátnou, sestřičkou ... A nakone
Jak být trpělivější s dětmi
To je asi jedno z nejčastějších zadání terapie (hned po Mám se s ním rozejít? a Potřebuji si „vyřešit“ svou matku.) Už z formulace je zřejmé, jak málo toho většinou víme o sobě a o vztazích … Chceme být trpěliví a ještě trpělivější, tedy trpělivě trpět ještě víc než dosud Představujeme si ideál po způsobu jakési moudré vlčice, feny, která odevzdaně polehává, vlčata se přes ni batolí, zatímco v jejím filosofickém pohledu je nebeský klid … Už mnohokrát, i když už je to delší do
Nestrukturované bytí
Struktura, zvyklosti, povinnosti, opakující se děje jsou čímsi, co člověk nutně potřebuje, aby se udržel v plynulém „pohybu“ a zároveň aby jeho psychika nebyla přetížena neustále se měnícími vjemy Nemůžeme bez ustání řešit dilemata, stále měnit kurz, neustále se rozhodovat Část našeho života musí být vždy daná, jistá, známá, bezpečná ... I v mezilidských vztazích je určitá struktura, povinnosti, rytmus, zaběhané a milované rituály pokladnicí klidu a pohody a k pocitu bezpečné
