Naučená bezmoc aneb Vytváření dynamické rovnováhy

Každý si v sobě neseme mnoho polo či zcela zapomenutých vzpomínek na nepříjemné momenty či dokonce křivdy dětství a dospívání S těmi jsou spojeny pocity nevraživosti Můžeme mít o sobě jakkoliv idealizovanou představu - že jsme pohodáři, že nám nic nevadí – ale tyto malé nespokojenosti v nás jsou a stále čekají na možnost se projevit … Říká se, a i já to tvrdím ve svých článcích, že „všechno je naše“ – ve smyslu: každá emoce, zvlášť je-li silná, je založena na tom, že pro ni máme v sobě „mapu“ Známe ji a pokud se v okolí objeví podnět, který je v naší vnitřní mapě s touto emocí spojen, propojí se drátky a jako na pružince vyskočí ona nálada Může to být nervozita, podráždění, smutek, vztek, co

Rozhovor a rubrika v časopisu Regenerace

Dobré ráno, na webu časopisu Regenerace https://regenerace.cz uveřejnili malý letní rozhovor se mnou. A tak mě napadlo připomenout, že už dva a půl roku mám v Regeneraci rubriku, tedy každý měsíc tam otiskují moji dvoustranu. Od minulého měsíce je rubrika zaměřená na práci s Dynamickou stavovou mřížkou IH, kterou jsem sestavila. Je to pomůcka pro práci se sebou na zlepšení komunikace. Na webu časopisu je taky od minulého měsíce Mřížka natrvalo zveřejněná pro usnadnění orientace v článcích. Hezký den :) Iveta www.ivetahavlova.cz

Děkuji, žes mi způsobil špatné pocity

Když někdo říká, že se mu něco nelíbí, zraňuje ho nebo cokoliv na vás kritizuje a nepřichází zároveň s vysvětlením nebo nabídkou spolupráce vedoucí řešení, ještě není zralý. Je to ale pro něj skvělá fáze růstu, kterou potřebuje projít, aby si na tom, co nechce, uvědomil, co chce. A následně si postupně si začal uvědomovat, že není bezmocný, že může pracovat na tom, aby se situace změnila. Neumí ještě brát tyto nelibosti nebo bolesti jako informaci, ale alespoň ji komunikuje navenek. Zatím ještě bezmocně a s emocí: Bům, TY děláš to a to. Co s tím uděláš? Uznáš, že jsi špatný? Změníš se? Co uděláš? Čekám. V další fázi člověk tyto nelibosti vítá jako informaci, která konečně přišla. Buď jsem se

Jsem pro tebe toxický/á

Uplynulých patnáct let jsem byla obklopena lidmi, kteří příliš nemluvili o svých bolestech, potřebách, o tom, co jim chybí Pokud se dostali do stresu, vyšly z nich tyto informace zastřeně ve formě kritiky anebo se stáhli … Dnes chápu, že to byl krystalický odraz mého vnitřního vývoje Měla jsem se naučit postavit se za sebe a zdánlivá „nespravedlnost“ hněvivě vyjádřené kritiky mi to umožnila … Před třemi lety se situace změnila Najednou se začali objevovat lidé, kteří měli pocit, že jim ubližuju já Vyjadřovacími prostředky tu byly němé, popřípadě tiché výčitky či víceméně jemné konstatování, že moje chování (přílišná blízkost, přílišná vzdálenost, přílišný optimismu

Telepatuj, co chci

„Jak mohla tohle říct? Vždyť musí vědět, že mi tím ubližuje!“ „Proč si maže tak tlustě máslem, proč nevypíná světlo… vždyť je to škoda! „Jak může ignorovat naše výročí? Nezáleží mu na mně!“ „Proč mně jen tak nechytne za ruku, nepřitáhne k sobě, jako správný muž?“ … Tyto a podobné věty jsou pozůstatkem myšlení batolete Batole žije ve značné symbióze s mámou Samo se sice už vypravuje na malé výpravy, začíná říkat své NE a NECHCI, ale stále očekává, že budou s mámou ve shodě Nadále potřebuje zažívat ono slastné plynutí, kdy se dívám mámě do očí… usměju se, usměje se Ukážu prstíkem, máma se podívá Zasměju se, máma se uchichtne Zapláču, máma vzdychne Fascinovaně něco obracím v ručce a mámin hlas

Workshop Somatické konstelace a limbický přepis 13. - 15.9.

Milí přátelé, na polovinu září, 13. - 15.9. (pátek večer až neděle podvečer), jsem naplánovala víkendový workshop SOMATICKÉ KONSTELACE A LIMBICKÝ PŘEPIS. Budu v něm kombinovat své nejúčinnější metody hlubokého přepisu škodlivých tělesných, emočních a myšlenkových vzorců. Pokud tedy máte chuť zapracovat na svých tématech, ať už se týkají zdraví, sebehodnoty, práce, vztahů nebo rodičovství, jste srdečně zváni. Rezervace poprosím na ivetahavlova@seznam.cz. Detailní pozvánku najdete zde: https://www.ivetahavlova.cz/kopie-vikendove-konstelace-15-17-3 Iveta www.ivetahavlova.cz

Měl jsem to vědět/udělat líp

Návyk na pocity viny a na nereálný požadavek všechno předvídat a domyslet, většinou vzniká, v dětství Jak jinak … Stane se něco, co nikdo nepředvídal - například si dítě tiše hraje na zahradě s konvičkou anebo vozí svého menšího sourozence na skateboardu, na který položí krabici Rodič má klid, je spokojen Když vtom, ouha, potomek se zjeví v domě, tepláčky promočené, ručky ledové anebo rachot koleček skateboardu prostoupí rána, zvuky dření o asfalt a řev mladšího děcka … Dítě nemá zkušenosti Neví a ve svém stavu plynutí ani nevnímá, že konvička při větším náklonu teče nebo že se krabice na skateboardu stále víc posunuje k nevyhnutelnému pádu Rodič to očividně taky nepředvídal, ale teď, ex pos

Potřeby a sebeobraz (programy a protiprogramy začínají v těle)

Kvalita života závisí na dvou věcech 1) jak dobře si umíte naplňovat své potřeby a 2) jak dobře se vám daří o sobě smýšlet Potřeby a sebeobraz Obě tyto základní kompetence však většinou dostaly v našem dětství pár přesných direktů, pár šrámů a někdy se nám pod rukama dokonce rozpadly úplně … Jsou lidé, a není jich málo, kteří vlivem výchovy dokonce zapomněli na své potřeby - neuvědomovat si je bylo méně bolestné Jiní nemají právo si je naplnit nebo musejí čekat, než se uspokojí druzí … Jsou lidé, ve kterých rodiče vzbudili pocit, že nemají žádnou hodnotu, že mohou za špatné pocity svých rodičů Lidé, kteří se na emoční stupnici pohybují mezi apatií, studem, smutkem, bezmocným odporem a zase z

Nejnovější články
Archiv
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • LinkedIn Social Icon
  • Facebook App Icon