Iveta Havlová

NEZRALÉ „NE“ A ZRALÉ „NE“ Nezralé NE, tedy nevyhovím, neudělám protože jsi zlý a nemám tě rád, mně využíváš, se cítím manipulován, se cítím tlačen, ti nebudu sloužit, z toho nic nemám, celoživotně nemám chuť, protože … … „pro mě taky nikdo nic neudělal“ a podobně … Je snad zbytečné připomínat, že kdo se například cítí manipulován (tedy je terčem někoho, kdo se bojí říci si o naplnění svých potřeb napřímo) nebo tlačen (je terčem někoho, jehož výchova umožnila

Jednou z nejdůležitějších kompetencí pro život je schopnost vnímat své tělo a ctít jeho energetický stav, tempo, umožnit mu plynulost procesů … Tělesné věci, podprahové záležitosti jako je dýchání, hospodaření s energií, odpočívání, přístup k výživě, propojování se s druhým tělesně, prociťování a regulování tělesných vzruchů, nalaďování se na druhého… se učíme prožitkem už v prvním a dále druhém a třetím roce života Učební procesy sice pak pokračují dál, ale pokud máme v mozk

REKONSTRUKCE ATTACHMENTU (MATRICE PRO EMOČNÍ REGULACI, MEZILIDSKÝ KONTAKT A LÁSKU) Cyklus tří prodloužených víkendů (je možné absolvovat i jeden nebo dva). 8. – 10. 11. 2019 29.11. – 1. 12. 2019 24. – 26. 1. 2020 Časový rozvrh víkendů: pátek 18:30 - 21:30h sobota 10 - 20h neděle 10 - 17h​ ​ Místo konání: Živá kavárna (její prostorná meditační místnost) v Praze-Radotín. http://zivakavarna.cz/#novinky Radotín je jen kousek vlakem z Prahy hl.n. (16 minut) nebo Smíchovského nádra

Naše generace je citově zanedbaná Nikdo za to nemůže, nejméně naši rodiče Je to dobou... vím, mluvím o tom po tisící Porody s odnášením miminek od mámy, potom jesle, vstup do školky ze dne na den, příliš brzy a bez pozvolného přechodu (chybí pocit místa v životě, jistoty, bezpečí, slasti měkka a hojnosti v těle) Jednogenerační, nukleární rodiny, prarodiče daleko, možná právě kvůli odcizení, které v nás už porod a jesle vyvolaly (i když něžná pozdější výchova taky dokáže zázra

Recept na to, jak žít a být s druhými lidmi se v každém z nás utvářel postupně První odstavec napsaly už předchozí generace naší rodiny (DNA) Další řádek zaobstaral styl poporodního bondingu (kůže na kůži s matkou), který nám byl nebo nebyl dopřán v porodnici Potom pero převzal pan Attachment, neboli způsob, jakým byla máma se svým kojencem a mladším batoletem schopná navázat spojení, niternou či méně niternou a slastnou citovou vazbou A nakonec nastoupily výchovné snahy rodi

Bezpečí a pocit vlastní hodnoty malého dítěte závisí na tom, že má kdykoliv přístup k mámě Nemusí vyhodnocovat situaci, krotit se, čekat po blíže neurčenou dobu Přijde a máma to zvládne a pomůže cítit se dobře Třeba tím, že ho zapojí do své činnosti anebo aspoň inspiruje, co dělat, než bude znovu plně dostupná … V okamžiku, kdy se narodí další dítě, je prvorozený konfrontován se situací, která útočí na jeho nejzákladnější pocit bezpečí, sebehodnoty, přináležení Ve svém primár

Často, když se neúspěšně snažíme rozhodnout, co chceme nebo nechceme, nejsme prostě jen nerozhodní, jde o mnohem víc Myslíme si, že nám jde o auto, divadlo nebo nádobí, ve skutečnosti ale často jde o nějakou neuspokojenou potřebu z dětství A naproti ní, jako zeď, stojí několikametrová - léta stavěná, do terénu vrostlá – strategie přežití … A tak se v našem přemítání anebo komunikaci stále střídají tyto dvě polohy: touha a strategie přežití (strach toužit, strach z důsledků) P