Přijímám Tvé špatné pocity a dál věřím v náš vztah

Přijímám, že i já Ti můžu způsobit špatné pocity a bolest. Přijímám, že pokud je Tvá reakce velmi silná, živí ji něco z Tvé minulosti, nějaké bolavé místečko z dětství. Přijímám, že pokud na Tvé špatné pocity reaguji šokem nebo pocitem viny, pak zcela jistě nebylo mým cílem Ti je způsobit. Jsem ochotná dát si čas být se svým šokem a najít důvody, proč nejsem špatná, proč byl můj úmysl čistý, jen mi chyběly informace nebo dovednosti. Přesto jsem ochotná cítit, že jsi pro mě důležitý a Tvoje špatné pocity mě mrzí. Jsem ochotná dát Ti čas, abys byl se svými pocity. Jsem ochotná a schopná snést pár hodin nejistoty o tom, jak o mně smýšlíš. Vím, že okamžité poplašené vysvětlování by na Tebe působ

Podej mi ruku (Nemám mapy pro vztah, ale učím se)

Když jsem byl malý, nikdo se mě neptal: Jak se cítíš? (pokud jsem zrovna nebyl nemocný) Od chvíle, co jsem se naučil chodit, už mě nikdo nedržel za ruku. (pokud zrovna nechtěl, abych šel rychleji) Když už jsem uměl mluvit, nikdo se mě neptal: Co si o tom myslíš? Jaký máš názor? (když jsem ho vyjádřil sám a byl jiný než jejich, umlčeli mě nebo přemlouvali) Když se mi něco nelíbilo, byl jsem špatný. Když se jim něco nelíbilo, byl jsem špatný. Pozornost jsem měl, jen když bylo něco špatně. (nebo když se mě týkal požadavek školy nebo jiné autority) A tak se nediv, že se Tě neptám, jak se cítíš. že nevím, jak a proč Tě držet za ruku. že se Tě neptám na tvůj názor. že je pro mě těžké být otevřený

Reakce na kritiku

Když se mnou nesouhlasíš nebo mě kritizuješ, ukazuješ mi, že byly porušeny tvoje hodnoty. Ukazuješ mi sám sebe. Když jsem zrovna na výši a reaguju pochopením a zvídavostí, vytvářím mezi námi spojení. Tvoje zjitřené emoce následované mým přijetím jsou nejrychlejší cestou do Tvého nitra. Ve chvílích, kdy jsem zralá, vnímám tvá slova jako informaci o Tobě, ne o sobě, a Tvůj nesouhlas a kritika nás sbližují. Když na výši nejsem, když momentálně poklesne moje sebevědomí, jsem schopná brát si všechno osobně. Zkoušej mi vysvětlit, že mě druzí nechtěli komandovat, že jsem si to přebrala špatně, že mě mají rádi… a budu vnímat, že jsi na jejich straně. Zkoušej mi dávat příklady toho, že i já Ti někdy

Reakce na slovní agresi

(pokud zatím nemám vybudovánu sílu a psychickou odolnost) V kontaktu s tvou agresí je mým cílem zůstat v klidu, ve svém středu, nereagovat ze své dětské části. Ujistím tě, že chápu, že tohle je tvůj projev a zároveň ti řeknu, že se o sebe potřebuji v takových chvílích postarat, protože s takovým typem projevu nedokážu být. Možná půjdu vedle do místnosti, možná ven. Prozatím tě ujistím, že se vrátím, že náš vztah trvá. Možná se budou mé pobyty venku prodlužovat. Možná nakonec zjistím, že potřebuji být dál trvale. To si testuji, krok po kroku. Vždy se o sebe takto postarám, takže nakonec jsem s tebou jen v okamžicích, kdy jsi klidný. Obklopím se přáteli a dalšími nápomocnými lidmi. Možná se od

Hluboce si sebe sama vážím

Mám právo cítit, co cítím. Mám právo potřebovat, co potřebuji. Mám právo své záměry a prosby vznášet důstojně, bez shazování se, sebeponižování, chudinkování. Mám právo být někdy nelogická nebo nekonzistentní – to vše je výrazem protichůdných tendencí ve mně, jejichž rozsah zatím nedohlédnu. Mapka zapojení různých drátků ve mně je předmětem intenzivního zkoumání. :) Mám právo nesplnit slib, když se vynoří jiná moje akutní potřeba, jejíž intenzita mě smete. Počítám s tím, že můžeš mít emoční odezvu a pocítit úzkost, chaos, zanedbávání a další pocity. Omlouvám se ti, mám tě ráda a jediné, co ti můžu slíbit, je, že se budu dál snažit poznat sebe sama co nejvíc, abych mohla být pro sebe i ostatn

Které své strategie přežití jsem nasál od rodičů?

Jsem například jako máma, která věci neřeší a vyčkává, jako by se situace měla změnit sama od sebe? Jsem jako táta, který je plný tlaků z dětství, předpokládá odmítnutí, a tak si neříká napřímo o to, co potřebuje a jen ventiluje svou frustraci? Jsem jako máma, která věří, že když bude hodná, budou ji mít ostatní rádi? Jsem jako táta, který věří, že silný vyhrává a slabý prohrává a může si za to sám? Jsem jako máma, která si neumí přiznat, že něco potřebuje, že ani neví co nebo se příliš bojí si o to říct, a tak hledá na tátovi chyby? Jsem jako táta, který se bojí své síly, aby nebyl jako jeho otec, a tak se nechá ostatními postrkovat a rodina je plná hořkosti, zloby a chaosu? Jsem jako máma,

Nejnovější články
Archiv
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • LinkedIn Social Icon