Dokážu zaujmout, ale nedokážu si pozornost druhého udržet
Nová partnerka nebo partner rodiče,
který v první fázi sbližování se
má zájem o vše, co ho k novému druhovi
připoutá,
se vypne k výkonu
a s dítětem mluví, hraje si s ním,
projevuje zájem
…
Pokud však je tento člověk nezralý,
energie mu dojde
a v okamžiku, kdy má vztah už jistý,
vypustí vše, co je nadbytečné,
co se bezprostředně netýká
sycení jeho nezralé dětské složky „mámou“,
tedy novým partnerem
…
Dítě nedokáže tuto dynamiku pochopit
a dojde k závěru, že není zajímavé
Progr
Když se má partner dobře i beze mně, je to špatné
Představme si, že se do nezralého svazku
narodí dítě
Partneři jsou energeticky nedovyživení
a denně bojují se svými programy, které se týkají
hanby, viny, strachu, malé sebeúcty, přetíženosti,
osamění, přehlížení, nedostatku podpory,
nedostatku lásky, bezvýchodnosti…
…
Máma je pak jako bez života, snaží se jen
nějak přežít
Pokud její programy neumožňují
využít jako zdroj podpory partnera,
zaměří se v určité míře energeticky
na dítě
…
Jak dítě roste, je stále zřetelnější, že
Důležitík a Prostinka
Důležitík škrobeně dosedl do křesílka z trávy a proutí a rozhlédl se. Prostinčin domeček měl až příliš hobití ráz, staromódní obliny, nabílená hlína. Nebylo tu vzorně uklizeno. Jako by snad paní domu nečekala dlouho domluvenou návštěvu. Sušák s prádlem, hřebínek na stole, jablka v misce asymetricky. Důležitík by nikdy tyto detaily neopominul. Všechno by posbíral anebo alespoň shrnul, odklidil z dohledu, vyhladil k dokonalosti… A ještě ty kočky! Zavoněl čaj z jablíčka a skořic
Rozhovor u hnojíčku
„Jsi moje dítě, chlapečku, i když už vrháš delší stín a děláš větší stopy než já,“ řekla máma Zlatuška a trochu si stoupla na špičky. Rodinka kosů jí skoro pod nosem rozhrabávala hnojíček na kompost a vytahovala žížaly, dnes to ale neviděla. „Jsi moje skoro už dospělé dítě, a tak mi musíš odporovat,“ pokračovala s rozechvěním, nějaká horkost se jí rozlévala hrudí, „protože až tou třenicí se ujistíš, že jsem nad tebou nevynesla ortel nebo rozkaz, že si jen povídáme a hledáme,
Řešení problému omezením se nebo expanzí
Nejlepší řešení problému nikdy nespočívá v OMEZENÍ se (například čekání, nečinné doufání, potlačování se, hořké smíření se s daností, umenšování se, ústup ze svých potřeb…), ale v EXPANZI (lepší pochopení situace, sebe, druhého, komunikace, hledání alternativ, postarání se o sebe…) Iveta www.ivetahavlova.cz
Zásluháček
Byl den jako z medu. Zahrada bzučela a vrněla tichou odpolední spokojeností. Na drobných stvolech jetelu v chládku pod houpačkou dováděly luční vílečky. Zaskřípěla branka a bouchly vchodové dveře. Rozběhla se do domu. „Nepleť se mi tu,“ hartusil Zásluháček. „Nevidíš, že jsem přinesl nákup?“ Stála a popotahovala si náušnici z třešní. „A co ten talíř na lince, kam si to mám položit?“ kabonil se Zásluháček. „Je den jako z medu,“ řekla omluvně. „Já se tady honím a za to si něco z
Stoupání na emoční škále (téma: Vadit druhému)
STUD: Stydím se, že ti vadím. VINA: Cítím vinu, že ti vadím. APATIE: Když ti vadím, propadám do apatie. SMUTEK: Jsem smutný, že ti vadím. STRACH: Bojím se, že ti vadím. TOUHA: Toužím nevadit ti. HNĚV: Zlobím se, že ti vadím. FALEŠNÁ PÝCHA: Pohrdám tebou, když ti vadím. …………….. ODVAHA: Dokážu snést pocit, že ti vadím. NEUTRALITA: Neutrálně zkoumám, proč ti vadím. OCHOTA: Jsem ochoten vidět, že máš dobré důvody, proč ti vadím. PŘIJETÍ: Přijímám, že ti vadím. ROZUM: Rozumím tomu