Dělám, co můžu a za to si zasloužím...

Dítě se snaží vyhovět

a doufá, že bude klid

(případně taky láska, pozornost, péče)

…

Nezralý dospělý se snaží vyhovět

a za to požaduje klid

(případně taky lásku, pozornost, péči)

…

Zralý dospělý si neživí naději,

že vyhovováním získá, po čem touží

Naslouchá, sdílí, domlouvá se, vyjednává

Ví, že „klid navždy“ nebude,

že spouštěče ve vztazích jsou a budou

a zásluhy jsou v okamžiku vzbouření emocí

zapomenuty

…

Vlastně vůbec neusiluje o klid,

je otevřený neklidu, počítá s ním

Jeho aktivita směřuje k co největšímu učení se

o sobě i o partnerovi

Jak můžeš, když já… ?

je pozůstatek naší dětské závislosti,

emočního splývání s rodiči,

nerovnosti sil

a doufání v zázrak

Iveta

Nejnovější příspěvky