"Něco ve mně umírá"

06/04/2017

Něco ve mně umírá,

nevím jak dál,

řeklo mi teď několik lidí,

které opouští partner

Všechno lidé, kteří mají zaměstnání,

které je baví a dobře živí,

anebo úspěšně podnikají,

takže je vyloučeno, že by se

báli o život

v materiálním smyslu

...

Láska je instinkt,

přirozený stav

Popud k vytvoření

i udržení života

Vroucně toužíme být spolu,

s lidmi,

kteří nás přijímají

Být spolu je blaho,

být sám bolí

Jakou radost nám udělá,

když zjistíme, že náš nový známý

má stejnou zálibu,

že máme něco společného,

něco, co nás spojuje

To jen ve vzdoru z nepřijetí

se rádi pyšníme svou jinakostí,

kterou pak rádi pasujeme

na výjimečnost

Po výjimečnosti

či nápadné vnější originálnosti

většinou člověk, který se miluje

netouží

...

Láska je přirozený stav,

nástroj evoluce

Nedostatek lásky

vyvolává poplach, strach,

který vyvádí z rovnováhy tělo i duši

a když je lásky fatálně málo,

je to, jako by přicházela smrt...

Své množství lásky,

kterou umíme přijmout i dávat

si s sebou neseme z dětství

Ten, kdo nebyl v dětství

bezpodmínečně milován,

má ve svém ranečku lásky málo

- nedokáže přijímat, přestože požaduje

a nedokáže dávat, i kdyby stokrát pečoval

A toho mála, co má

se drží jako záchranného lana,

ať jím ten vetchý provaz

jakkoliv smýká o bok lodi

...

Když by měl ztratit i to málo,

co mu partner dává

- pocit, že s ním někdo chce být,

že ho někdo potřebuje a oceňuje -

rozječí se siréna poplachu naplno

Rozbouřená černá hladina se blíží

a pod ní stojaté, mrtvé hlubiny

Už není ani to jediné prodřené lano,

kterého se chytit

Všechno ztrácí smysl

Ještě se může pokusit natáhnout

po šňůrce hněvu, falešné hrdosti,

nějakém náhlém geniálním plánu,

jak se zabavit,

ale šňůrka už mu klouže z ruky...

Sám, navždy sám

To nepřežiju, šeptá mu kdosi

...

To je tunel dětského šoku

z nedostatku lásky,

z odmítání jeho projevů, nápadů,

jeho nevinné spontánnosti

Šok z vnitřní samoty,

kdy jeho přirozené radostné bytí

neplodí měkkost a zář v očích

přihlížejících rodičů

Proč tedy žiju, když to

nejkrásnější, nejzábavnější,

nejdůležitější na světě,

moji rodiče

- ten můj svět sám -

ze mně nemají radost?

...

Jediné, co nám zbývá,

je znovu a znovu se otevírat lásce

Uvěřit, že láska je podstatou všeho

Že každý, úplně každý člověk na světě

touží po lásce,

touží ji dávat a přijímat,

i když mnohdy neví, jak na to,

protože se bojí dalšího zranění

Uvědomujete si,

jak obrovské množství lásky to je?

Všude kolem, pod každou zamračenou tváří,

pod košilí, tričkem

a našeptávačskou vrstvou

strachu

každý touží po TVÉ lásce

a chce tě milovat

Jediné, co musíš udělat,

je rozvázat uzel svého ranečku

a dát se všanc,

znovu a znovu

Svým rodičům,

Svým partnerům

Svým dětem

Svým bývalým partnerům

Svým přátelům

Svým nepřátelům

A všem ostatním

Sdílet na Facebook
Sdílet na LinkedIn
Please reload

Výjiměčně dobré čtení

Včera se mě zeptal kamarád,

jak se pozná (psychicky) zdravý člověk

Tady je pár rysů,

které já osobně považuji za významné

...

Takový člověk

dělá věci, které...

Psychicky zdravý člověk

26/03/2017

1/1
Please reload

Nejnovější články
Please reload

Archiv