Láska, věčný plamen

21/04/2017

Maminka

... se mnou měla těžký porod a bylo toho na ni se mnou moc, tak za dva týdny odjela na měsíc do lázní a starala se o mně babička

... nesnášela, když jsem plakala nebo měla špatné pocity

... moje bolesti a starosti odbývala lehkým tónem, vždy si myslela, že přeháním

... nepřipouštěla žádné zdržování, povídání, otázky... museli jsme fungovat

... pořád někam odcházela

... mě nikdy neuklidnila, spíš mě ještě víc vystrašila anebo řekla, že si za všechno můžu sám

... mi říkala, ať si užiju, dokud můžu... až přijdou děti, všechno skončí

... se o nás starala a na některých věcech jí sice záleželo (abychom byli čistí, dostali se na školu, zdravě jedli), ale bylo to takové neosobní a měl jsem z toho divný pocit

... ze mně neměla radost... když přišel táta nebo babička, byli rádi, že jsou se mnou, že jsou s námi, ale když přišla máma, nic moc se nedělo

...

Stále znovu slýchám v terapii tyto věty

A ptám se (toho dítěte, kterým kdysi byli):

Jak se cítíš,

když si na tyhle věci teď vzpomínáš?

Odpovídá:

Že mě nemá ráda

Že na mně nezáleží

Že jí kazím život

A dál:

Je mi to tak líto

Je tak strašné, že jí ubližuju

Že se kvůli mně cítí vyčerpaná

Chtěl/a bych, aby ze mně měla radost

Udělat cokoliv

Zasloužit si

Osvědčit se

A já: A daří se ti to?

On/a: Ne, stále selhávám

...

Tolik jsem toho už napsala

o citově podvyživených dětech,

ze kterých se později stanou

vyčerpaní neradostní rodiče

Okamžiky zpomalení nebo zastavení

na popovídání s dítětem, dotyky

nebo jiné "zdržování"

oddaluje kontakt s vybraným

kompenzačním mechanismem

(práce, jídlo, představy, zamilování...),

který rodiče udržuje nad vodou

a péče o dítě je tudíž

nesmírně vyčerpávající

Výsledkem je zdánlivá necitlivost

takového rodiče

Ale jeho projevy nelásky

nejsou osobní, netýkají se dítěte

Projevy lásky, jaké bychom si přáli,

jsou prostě zcela mimo jeho dosah

To ale neznamená, že se dítě

nenarodilo z lásky či nezažilo lásku

...

Každý z nás vzniknul a narodil se z lásky

Někdy to bylo milostné spojení lidí,

kteří byli tak bolaví,

že dokázali dosáhnout na svou naději,

že i pro ně je na světě cit, spojení s druhým

jen právě v okamžiku toho jediného milování,

ze kterého jste vznikli

Byla v tom všechna jejich touha žít,

být v blízkosti druhého člověka,

milovat a být milován

I kdyby tato naděje, tato touha

vydržela jen pro ten moment

(anebo první nadějeplný rok po svatbě)

a poté je oba znovu pohltily přízraky

jejich minulosti...

A dokonce, i když jsou vnější okolnosti

hodně pokřivené

a třeba podbarvené i násilím...

tato čistá lidská touha

po ráji spojení, splynutí je tam vždy

...

A tato prvotní informace,

pravdivý prožitek lásky,

je uložen v každém z nás

Věřme v existenci a sílu lásky,

toho plamene,

který stále znovu přivádí děti

na tento svět

Přijměme naše mámy

se vším, co jim znemožnilo

cítit se milovány a, tudíž,

naplno a uvolněně milovat

Spojme se napřímo

s tím věčným plamenem v nás

Nepotřebujeme se osvědčit

Ten největší dar jsme dostali

hned v okamžiku početí

A ve chvíli, kdy jej naplno

a vědomě přijmeme,

teprve začíná život

Rozšiřme svou perspektivu

Přestaňme být věčnými

zraněnými zmatenými dětmi,

které nechápou podstatu věcí

Žít je sladké samo o sobě

Začněte žít,

jako by nebyla žádná minulost

 

Sdílet na Facebook
Sdílet na LinkedIn
Please reload

Výjiměčně dobré čtení

Včera se mě zeptal kamarád,

jak se pozná (psychicky) zdravý člověk

Tady je pár rysů,

které já osobně považuji za významné

...

Takový člověk

dělá věci, které...

Psychicky zdravý člověk

26/03/2017

1/1
Please reload

Nejnovější články
Please reload

Archiv