Manipulativní a mocenské strategie po rozchodu

Většina z lidí, kteří se rozhodnou opustit partnerský vztah,

neodcházejí ve stavu spokojenosti samých se sebou

Obvykle se jim hlavou nehoní něco jako:

Mám tak skvělý džob, vlastně poslání, jsem krásná,

kamkoliv přijdu, lidi mě mají rádi,

tvůrčím způsobem se realizuju

Ráda jen tak sedím na zahradě nebo v lese

a cítím hluboký klid

nebo se ve městě dívám na to veselé hemžení

a je mi do zpěvu

...

Odcházejí proto, že jim něco bytostně chybí

S ohledem na dvě typově největší traumata,

ke kterým dítě může v dětství přijít,

se buď cítí osaměle

anebo nepřijímaní, bez hodnoty

V patách těmto dvou velikánům

spěchá zástup dalších – například touha

být partnerem rozvíjen, tažen vpřed,

pokud rodiče (hlavně otec) dítě nerozvíjeli

Své partnery opouštíme kvůli nedostatkům

našich vlastních rodičů

...

Partner, který byl opuštěn,

ač může být sám dlouhodobě ve vztahu nespokojený

(ale ne ve fázi rozchodu, protože je třeba úspěšně kompenzován

různými typy závislostí či paralelních vztahů),

je v šoku

Obvykle vyzkouší všechno, aby partnera přivedl zpátky

Prosí, slibuje... jen aby znovu vybuchl

Vyhrožuje, hrdě se odmlčí,

jen aby opět skropil telefon slzami

Jde dvakrát k psychologovi a je z něj nový člověk

S někým se vyspí, aby vzbudil žárlivost,

Nabízí službičky a šílí, když zjistí, že tím vlastně podporuje

život své bývalé / bývalého s novým partnerem

Snaží se svého ex alespoň částečně kontrolovat požadavky

na různá omezení jeho nového vztahu,

zvlášť pokud spolu mají děti:

Do našeho auta on nesedne!

Práh tohodle bytu nepřekročí!

V naší posteli spát nebude!

Bratrovi ho nepředstavíš!

Nebude vyzvedávat našeho syna ze školy!

...

Všechna tato prohlášení vlastně znamenají:

Maminka je moje!

Mojemojemojemoje! Moje!

...

Bohužel partner, pokud už odešel,

se jen tak nevrátí

a určitě se nevrátí teď hned

Odcházející partner byl pravděpodobně nešťastný

už velmi dlouhou dobu, ale neměl sílu odejít

Teď, když se mu to podařilo, je buď v euforii

(zvlášť pokud někoho má)

anebo v jakémsi stavu zvýšené síly

a prostě se vrátit v této chvíli nechce

Doporučuji přečíst si knihu Jeronýma Klimeše

Partneři a rozchody

o obvyklých fázích partnerského rozchodu

...

Jak jsem říkala na začátku,

rozchod bývá ve většině případů

náhradním řešením za hlubokou cestu do sebe

Člověk si své problémy projikuje na druhého

a místo sebe řeší partnera

Pokud se odhodlá k odchodu

(a to člověk dokáže, jen když je opravdu

pod velkým vnitřním tlakem)

a vy na něj v této chvíli začnete klást požadavky,

kterými vstupujete do jeho hranic

anebo s ním jinak bojujete,

bude se nadále soustředit na boj s vámi

a nemá šanci pochopit,

co se s ním ve skutečnosti děje

Navíc ho tím stmelujete s novým partnerem

fenoménem vnějšího nepřítele

Úplně nejhorší plody nese strategie

zastrašit nového partnera... ten se opravdu může

někdy stáhnout a partner se vrátí „domů“,

ale teď už jako zlomený člověk

Opuštěný, zamčený ve smutku a bezmoci

...

Jediné, co můžete během rozchodu dělat,

je ptát se, co partnerovi chybělo a případně

upřímně nabídnout pokus o změnu

Pokud to odmítne, je potřeba se obrátit

sami k sobě

- ke svým zraněním a ke svým chybějícím zdrojům

a intenzivně na nich pracovat

Máte na to čas,

fáze partnerského rozchodu jsou dlouhé

A cokoliv v průběhu tohoto času

partnerovi řeknete nebo nabídnete,

čiňte bez snahy o výsledek

Jinak se upínáním na vysněnou odezvu

a následnými nárazy zklamání

úplně energeticky vyčerpáte

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Nejbližší víkendový workshop na téma Láska, vztahy, závislosti se koná 10. – 11. června v Dušní 10 na Praze 1.

A šestidenní pobytový kurz Zralé partnerské vztahy 5. – 10. srpna na Chalupě U Vodnářů v Jižních Čechách.

Pozvánky na www.ivetahavlova.cz.