Příruční výrobna neuspokojení a touhy
„Pořád jen čekám, až za mnou přijde... až zarachotí klíč v zámku, až přestane dělat všechny ty věci, které dělá, až se zvedne od počítače.“
„Nic jí /mu nebrání být se mnou, ale ona jako by si hledala důvody, aby nemohla.“
„Když chci být blíž, musím si vymyslet důvod, záminku, na kterou slyší.“
„Když pak je se mnou, je to slast, ale nikdy to netrvá dost dlouho. Vždycky to ukončí dřív, než mám dost.“
„Když k ní přijdu, hladí mě, ale stejně mu / jí to nevěřím. Dělá to bez nadšení.“
„Nebaví ji / ho to se mnou. Tváří se, že jo, ale já tomu nevěřím.“
„Nevnímá mě, necítí. Musí to být podle ní. Není to o mně, ale o ní / něm.
„Musím se přizpůsobit. Musím dělat, co on / ona chce. Být tam pro ni, pro něho. Jinak bude se mnou nespokojený /á a bude se zlobit.“
„Nikdo tu pro mně není.“
„Jsem zoufalý.“
„Jsem úplně prázdný.“
...
To jsou věty mých klientů
Říkají je pochopitelně o svých partnerech,
ale jsou to programy
Obrazy z dětství, které se vplíží do každého z našich partnerů
a obdaří ho vlastnostmi a chováním našich matek a otců
- podobně jako ony smyslové programy z filmu Matrix, které
mohly proniknout do jakéhokoliv člověka a udělat z něj Agenta
...
Většinou jsou to vzpomínky na pocity
z interakcí s matkou
...
Kdykoliv cítíte pocity:
že něco musíte
že tu pro vás nikdo není
že je to o druhých, ne o vás
že máte málo, tak málo lásky
že nikdy nemáte dost
že se musíte přizpůsobovat (ale to už spadá pod odrážku „musím“)
že jste zoufalí, bezmocní, prázdní...
není to vůbec o situaci, kterou řešíte
Je to soubor pocitů z dětství, který implantujete do svého okolí
a který stále dokola generuje pocity neuspokojení
...
Někteří z vás to možná znají
Ve zpětném pohledu měli skvělého partnera,
ale něco stále chybělo – nebylo dost lásky, pozornosti, intenzity...
Chronický pocit neuspokojení, který vznikl v dětství,
vás žene do extrémismu
...
Pokud například se máma „nezajímala“,
můžete si hledat člověka, který na vás bude totálně závislý,
který vás bude moc potřebovat... ale nakonec budete mít pocit,
že tam pro něj musíte stále být, že je to zase o jeho potřebách
Tento vztah vás vyplivne úplně vyčerpané
(utečete anebo si partner, který je ještě závislejší než vy, najde jiný zdroj)
a tak si najdete člověka, který hlásá svobodu
... no a s ním se zase vrátí pocity, že vás nepotřebují,
že z vás nejsou nadšení
Pak zase zkusíte někoho závislejšího
a tak stále dokola
...
Kdykoliv na vás přijdou myšlenky z úvodu článku
anebo jakékoliv silné emoce sebelítosti, zoufalství, hněvu, touhy, apatie...
ocitli jste se ve světě omezených zdrojů a bezmoci dítěte
Myslete na to a hledejte cestu, jak pomoci tomu dítěti v sobě,
nehledejte vnějšího viníka nebo zdroj
Je to absolutní ztráta času
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz