Němé vzpomínky duše

Dostávám moc hezké reakce na tyto texty

a děkuji za ně

Občas má slova někdo považuje přímo za léčivá

A, skutečně, může se stát,

že v některé oblasti našeho žití stačí vhled,

který završí už proběhlou cestu

a člověk se může skokově ozdravit

Jsou ale nedozírné oblasti našeho vnitřního života,

kam žádná slova nedosáhnou

...

Zkuste slovy přesvědčit „nemazlivé“ dítě

(které má za sebou stresový vývoj v děloze,

porod bez následného bondingu a chladnou mámu),

které vyrostlo ve stejně bezdotykového dospělého,

že má v objetí vydržet déle než pár krátkých okamžiků

a úplně se uklidnit, uvolnit, vpít se do druhého

Zkuste přesvědčit dospělého

(kterému se v jednom roce věku narodil sourozenec

a rodina nezvládla distribuci pozornosti),

a který ustrnul v symbiotické fázi,

že by mu v období zamilovanosti mohla stačit

komunikace s partnerem obden

Zkuste vysvětlit člověku, jehož máma

se v jeho dvou letech znovu vdala, snažila se

všemožně zavděčit novému partnerovi,

(a pro dítě tu najednou nikdo nebyl),

že si nepotřebuje zajišťovat přítomnost a pozornost

mnohostí partnerů, že jeden postačí

...

Síla formujících vjemů z preverbálního období

či z raného verbálního období, je taková,

že lechtáním vyšších mozkových funkcí

tady moc nezvládneme

...

Také věřím, že není na světě psychologa či neurologa

- včetně slovutných jmen -

který by dokázal plně pojmout onu záhadu raného vývoje

lidské psychiky a dopadů do dospělého života

Naše společnost se změnila příliš rychle,

úkroků od přirozeného běhu věcí je příliš

Moderní porodnice

(máme za sebou už několik generací porodů v nich,

takže se jejich dopady už na několikrát zacyklily),

Pracující babičky žijící mnoho kilometrů daleko

Časné návraty kariérních matek do zaměstnání

Jesle

„Vědecké“ rady o intervalech kojení

Dostihy v posazování na nočník

Uspávání „vyřváváním“ ve vedlejší místnosti

Rozpady rodin neurotických rodičů v raném věku dítěte

(zřejmě vzestup neuróz v návaznosti na body popsané výše)

...

Kdo dohlédne všech pokřiveností

v hormonálním hospodářství hospitalizovaných rodiček

Vizuálních, sluchových, dotekových, pachových neadekvátností

provázející porod v porodnici

a deficitů následného skleníkového opečovávání miminka

v našich hermeticky uzavřených příbytcích,

bez ruchů rodiny a venkovního světa

Dopady společensky podmíněného stresu matky,

která se bojí přerušení kariéry a následné nepotřebnosti

Kdo rozmotá příběhy několika generací rodu,

kdy už nedostačuje pochopit velké tragédie typu

dědeček v Jáchymově a babička sirotek bitý macechou,

ale je potřeba zasadit do obrázku i subtilní projevy

onoho chladu a odcizení, který už v několika generacích

prostupuje naše porody a ovíjí nás už v matčině děloze

...

Nezbývá nám, než pracovat na všech úrovních,

na kterých jen můžeme

Kromě rozmotávání příběhů a práce na volní rovině,

která velmi pomáhá pocitově vykročit ze zóny bezmoci,

potřebujeme s lidmi pracovat

taky ve tmě a v tichosti

Dovolit jim nořit se do nejvzdálenějších,

nejhůř dostupných údobí života,

procházet temnými soutěskami

i přes, ledovými větry bičované, náhorní pláně

až na samý počátek

Odčerpávat přebytečné a škodlivé

a nově stimulovat to potřebné,

vjemy, které chyběly

Stavět základy

Abychom se mohli zbavit přebytečných náloží

strachu a agresivity

a dosáhli na pocity propojení, měkkosti,

bezpečí a lásky

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Štítky:

Výjiměčně dobré čtení
Nejnovější články
Archiv
Tagy
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square