Proč stojí za to žít
Pro
... procházku zahrádkářskou kolonií u Berounky,
kde cestou přivoním ke všem šťastně rozbzučeným
růžovým keřům
... probuzení uprostřed noci
duněním obrovských vagónů někde na nebeské báni,
do kterého začne pleskavě, úlevně pršet
... růžový opar kvetoucího tamaryšku
... přání plné srdcí vyrobené ke dni matek,
které mi můj „velký“ synek podává trochu plaše
a nechce, abych si ho vystavila u počítače
... ty chvíle, kdy mi starší syn položí k počítači
dárek, třeba kamínek, a druhý hned běží a
kontruje malinkatým autíčkem a nálepkou
dýňového mužíčka
... pingpongové zápasy na našem jídelním stole
... společné strachování, jestli nepomrzl
proutek mladého stromku
a triumfální sklizeň prvních dvou třešní
... sladkou načechranost po nedělním
odpoledním schrupnutí
... masitě máslové jahody přímo ze záhonu,
mačkané s moučkovým cukrem
... čtení venku pod jabloní za červnového odpoledne,
v příjemně chladivém chvění
... hromady a hromady knížek na mém pracovním stole,
které z určitého úhlu vypadají
jako zástavba New Yorku
... chvíli, kdy starší syn mladšího nenápadně pohladí
... chvíli, kdy náš plachý starší pes – nalezenec
novému, zpovykanému, štěněti, jemně líže uši
... ten obrovský hrnec zeleného čaje,
který si ráno k psaní vařím a nad kterým
můj muž jen kroutí hlavou
... bonbóny z růžové kukuřice z Peru
... tmavě zelenou pažitku, která mi
ve velkém kameninovém květináči na zahradě
roste jako divá
... ranní rozcuch mých synků a jejich vyoraný pohled,
až jim za chvíli roztáhnu závěsy
:)
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz