Zjednodušené recepty na manželství
Nedávno jsem slyšela příběh,
kdy táta dospělému synovi vyprávěl,
že už rok a půl po svatbě věděl,
že se s jeho matkou rozvede, ale
že vydrží, dokud dítě nevyroste
Jak si slíbil, tak i udělal
a ve 21 letech staršího syna se s manželkou rozvedl
V tomto konkrétním případě
byl důvodem mužův pocit méněcennosti
Žena měla vyšší vzdělání,
byla dokonce vyšší a krásnější,
měla zájmy, kterým nerozuměl,
a „sofistikované“ přátele,
se kterými své zájmy sdílela
...
Život, který vedli, vypadal normálně
Muž hodně pracoval – měl vždy několik zaměstnání
a žena postupovala nahoru kariérně
Hodně se vzdělávala, často odjížděla,
chodila pozdě domů
Děti byly předčasně vyspělé,
zcela samostatné a zvládaly všechny domácí práce,
včetně vaření
Občas chtěli rodiče překvapit
a umyly auto, ostříhaly živý plot
anebo, dokonce, vymalovaly obývák
Když byli všichni doma,
vařili, pracovali na zahradě,
rodiče po obědě odpočívali na gauči,
v létě jezdili na dovolenou (táta hodně pracoval,
aby i toto mohl zajistit)
Nikdy se neobjímali, ale ani nehádali
Chovali se korektně
...
Někdy jsou příčiny našich potíží v dospělém životě
tak subtilní, nenápadné
Vždyť dětství mého klienta bylo naprosto obvyklé
Prostě jen hodně lítal po venku
a hodně a iniciativně doma pomáhal
To je bezva, ne?
Jenomže... to dělá celý život
Dělá pro lidi první poslední... ne, to je slabé slovo...
... dělá lidem pomyšlení
Rád je překvapuje, nákladně překvapuje
Dokazuje, že za něco stojí
Snaží se, aby ho potřebovali
Jede nadoraz, vyčerpává se až k mdlobám
a výsledek je opět neurčitý, jako u rodičů
- ti ho pochválili, mdle pohladili,
ale stejně dál z rodiny utíkali a žili si svoje
strategie přežití
A později už jistě jeho iniciativy
brali jako samozřejmost – nevážili si jich,
nevážili si dost jeho projevů lásky
Stejně jako si „dostatečně neváží“ jeho úsilí
současná partnerka
...
V tomto příběhu je ale ještě jedna rovina
Pokud manžel už brzy po svatbě rezignoval
na získání lásky a úcty své partnerky
(ať už problém existoval reálně nebo jen v jeho hlavě),
začal se podle toho chovat
Snažil se manželství jen přežít
Styděl se za své pocity méněcennosti
a nepochybně o nich s manželkou nekomunikoval
Jejich vztah se stále více stával formálním
Plnily se povinnosti, neventilovaly se emoce
Nebyla tu snaha o práci na vztahu, o vývoj vztahu
O to, cítit se dobře jako muž v rámci vztahu
Otec manželství vnitřně de facto opustil,
čímž se zbavil největšího emočního tlaku,
vztah se tím ovšem vyprázdnil
...
Syn potom jejich manželství, které se stalo vzorem
pro jeho chápání partnerského vztahu,
sledoval jako divák v kině sleduje plytký film
s jednoduchoučkým scénářem:
Manželství je dobře naolejovaný stroj
žena dělá, co přísluší ženě
muž dělá, co přísluší muži
hodně se pracuje, až do zemdlení
hodně se odjíždí
lidi se nehádají, řeknou si vše racionálně a navrátí se
ke svým rolím (muž dělá – žena dělá)
Tento člověk nemá klíč k pochopení
hlubších citových dějů
Nechápe, že jen hluboká rezignace muže
a náhradní realizace obou rodičů mimo rodinu,
umožnila mlčky přejít silné neuspokojení,
které museli pociťovat
Zároveň neví, jak své pocity a potřeby komunikovat
...
Jsem zvědavá, jak to s tímto člověkem dopadne
Svou partnerku velmi miluje a svou lásku projevuje
vyděláváním peněz (jako otec)
a pomáháním v domácnosti (jako sloužil své matce)
Tato rovnice ovšem v jeho vztahu nestačí,
ostatně, nefungovala ani v jeho dětství
Pokud chce s partnerkou zažívat blízkost,
nemůže požadovat jednoduchost,
hladké fungování,
kdy muž dělá mužovo, žena ženino
a všechno se samo řeší a jede dál
Potřebuje se ponořit hlouběji,
především do sebe
Podívat se za ciferník orloje a
začít klopýtat šerem vrzajícího
a tlukoucího
ozubeného ústrojí uvnitř
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz