O vazbě a jednotě

Před pár dny jsem napsala článek Nepotřebuji sex

a následně jsme diskutovali, mimo jiné, o tom,

jestli je „normální“ sex chtít,

jestli je to potřeba nebo jen zábava

jestli nutně souvisí s láskou a vztahem

Článek i diskuse navazovala

na předchozí článek Nechci vztah

...

Kdo ví, jak tyto věci jsou, každý máme

jen svou perspektivu

Mně připadá, že touha po vazbě s někým druhým,

je nám daná

Pokud vím, existují výzkumy o tom,

že průměrná délka života zadaných lidí

bývá delší, než u lidí osamělých

A lidé žijící v manželství, tedy v jakémsi

„bezpečnějším“ svazku,

se prý dožívají ještě vyššího věku,

než spolu žijící nesezdaní partneři

Zahlédla jsem i tvrzení,

že zdravotní stav se zlepšuje

a život prodlužuje

i s pořízením zvířecího mazlíčka

My lidé prostě chceme vazbu

...

Jsme živorodí savci, první měsíce života

žijeme v těsném sepětí s organismem matky

a ještě rok po narození s ní potřebujeme být

těsně fyzicky spjati

Potřebujeme kontakt s něčím větším,

než my sami

S něčím, co se orientuje v tom

pro nás novém světě

S něčím stabilním, co známe a co nás ochrání

...

Může se samozřejmě stát, že zkušenost dítěte

z těchto prvních kontaktů s matkou

byla špatná, kontakt byl nedostatečný

nebo byla matka dokonce zdrojem nebezpečí

V těchto případech si dítě vytvoří obrannou strategii,

která se může vyvinout až v averzi k blízkosti

Přesto věřím, že nám vývojová psychologie ukazuje,

že vývojová očekávání dítěte

(důležitost stabilního druhého, potenciální slast

v bezpečí tělesné jednoty s ním)

nemůžou být vymazána, ale jsou jen překryta

štítem nouzové strategie přežití

Je to těžká práce, ale zažila jsem okamžiky,

kdy se podařilo odstranit bariéry strachu

způsobené odmítavou matkou,

a touha po blízkosti se vrátila,

spolu s jiskřičkami naděje a důvěry

...

Když spolu dva lidé chtějí navázat vztah,

jsou ovládáni přitažlivými silami,

jdou k sobě blíž a blíž, na všech rovinách,

a tak blízko, jak jim to umožňují

jejich strategie přežití

Chtějí navázat onu nejtěsnější vazbu,

jednotu, obdobnou jednotě s matkou

Pro lidi, jejichž důvěra nebyla v minulosti

těžce zasažena,

je přirozené dojít v psychické i fyzické oblasti

až k úplnému prolnutí,

sex je takovým prolnutím

...

Jak mnoho z hledajících lidí ví,

pocit jednoty je možné zažít také

s bohem, s vesmírem, přírodou

Bádání v těchto končinách

běžně s věkem přichází vlastně přirozeně,

jako touha po určité transcendenci

Někdy ale bývá nastartováno i právě nedostatkem

pocitu stability a bezpečí nás samých v sobě

Důvodem často bývá chybějící

bezpečná první vazba s matkou

a tím nedostatečně vyvinutá schopnost

vytvářet bezpečně pociťovanou vazbu

s partnerem v dospělosti

...

Výzkumy o tom, jestli má život v bohu

anebo v naplňující vazbě s přírodními živly

anebo s širokým okruhem přátel

srovnatelně pozitivní vliv na zdraví a život,

jako vazba na milovaného partnera,

k dispozici nemám

Tuto vazbu nezatracuji, je skvělá

Jen chci říct, že potenciálně

můžeme mít všechno

Pocit vlastní identity a přijímání sebe

= jednotu se sebou

Spojení s něčím, co nás přesahuje

= prožitky jednoty s přírodou, bohem, posláním

Spojení těla i duše se zvoleným druhým člověkem

= okamžiky jednoty s partnerem

Iveta Havlová

www.ivetahavlova

Štítky:

Výjiměčně dobré čtení
Nejnovější články
Archiv
Tagy
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square
  • Facebook App Icon