Ovladatelnost lidí stižených studem
Rodiče dnešních lidí ve středním věku
žili ještě v době, kdy „správná výchova“
byla výchova k poslušnosti
Jejich rodiče prošli světovou válkou, možná oběma,
zažili poválečné období,
někteří pocházeli z horských oblastí, kde byl život tvrdý
Výrobní funkce rodiny byla na venkově stále významná,
rodinná jednotka musela fungovat bez řečí,
ve městech nebyl život o nic lehčí
Éra komunismu pak vyrobila mnoho křivd,
omezila lidská práva, autonomii lidí,
deklarovala rovnost a žila protekcemi,
zasela závist a strach vybočovat
Možná i pro to všechno tu až donedávna
principy osvícené výchovy k sebeúctě a síle
neměly mnoho příznivců
a zvěsti o prvních pokusech s liberální výchovou
„rozmazlených spratků v Emerice“
jsme s poslouchali s vědoucným úsměškem
...
Nebudu tu dnes znovu rozvádět,
jak autoritářská výchova, kde není dítěti ponechán
téměř žádný prostor pro jeho vlastní
načasování aktivit, pro zkoušení a chybování,
kde je dítě přetěžováno aktivitami, na které ještě
není zralé
anebo je požadován bezchybný výkon
bez pořádného vysvětlení a naučení požadovaného...
jak to všechno vede v duši dítěte k vytvoření
pocitu studu a rozkolísanosti jeho osobnosti
K omezení jeho spontánnosti, kontrole
a stálému zkoumání, jestli je bezpečné
cokoliv rozhodnout, říct, vyzkoušet
Chtěla bych dnes poukázat na jinou věc
Na to, jak toto dítě, které bylo, svým způsobem,
rodiči zneužité (pro jejich potřeby, klid, vybití...),
jeho schopnosti a potřeby nerespektovány,
se ocitlo na jakési bezprizorné půdě
Je plné pochybností o sobě, o svém zdravém úsudku,
schopnostech, charakteru, plné latentní hanby
a má tendenci nechat pak sebou manipulovat
i v dospělosti
- v podstatě kýmkoliv a nejvíce partnerem
...
Takový člověk je na to v podstatě zvyklý
Vždy sloužil potřebám rodičů a „rodiny“,
od svých potřeb a preferencí je odříznutý
a tak často dokonce vyhledává dominantního partnera
(v období námluv tomu říká „charismatický“)
Po líbánkách, jak už to bývá, pak často začne
dominantní partner přitvrzovat
a, v podprahové, ale později stále sílící rádiové frekvenci
svého submisivního protějšku
se z něj může stát hotový autoritář nebo i tyran
Dominantní partner přestane diskutovat
a začne požadovat „to, co je správné“
Své osobní preference vydává za principy
a samozřejmě je libovolně stále mění
podle momentální potřeby a nálady
Jeho partner, zlomené poslušné dítě,
nemá na toto chování odpověď, obranu
Cítí se hloupý, pomalý, neschopný, rigidní
Ovládá jej stud
Někdy dokonce stačí, aby druhý měl v nějaké věci
dobrý nápad nebo upozorní na něco,
na co poslušné dítě zapomnělo,
a daný člověk si to hned přihodí na misku ztrát
jako další potvrzení o své nekompetentnosti
...
Milý poslušný muži a ženo,
tvůj stud ze sebe a strach z trestu není reálný,
je to chiméra, bubák nakreslený na zeď
vedle tvojí postýlky
netrpělivým nebo zahořklým rodičem
Nemusíš vyhovovat,
nepotřebuješ následovat „kompetentnějšího“
Potřebuješ najít, objevit své tělo, potřeby, přání
Dát si všechen čas světa ke zkoušení,
experimentování, chybování
- nedostal jsi ho, když ti byly tři roky
a nemůžeš se bez toho obejít, přeskočit tu etapu
Potřebuješ načas (navždy) úplně vystoupit
z měřítek kladených na „dospělé“, „partnery“, „rodiče“,
ze všech měřítek
a hledat svou vlastní cestu a standardy
a kdykoliv přijde odsudek, pocit hanby, zmatení,
zpomal ještě víc, zastav se a dýchej,
nic ti neuteče
- když už to vydrželo tak dlouho,
tak na tebe, na tvé klidné nezávislé já,
svět ještě chvíli rád počká ☺
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz