Vomáčka Bohuslav u telefonu

Jsou lidé, kteří se do telefonu hlásí v obráceném gardu

- nejdříve příjmení, potom jméno

Většinou se tak i podepisují

(Jiní se podepisují jen příjmením,

ale o těch dnes nechci mluvit)

...

Takže třeba - Vokurková Magdalena...

Všimla jsem si už před lety,

že takto se, pro mně jaksi po vojensku,

často hlásí lidé z rodin, kde vládla

přísná disciplína či prostě přísnost

anebo rodina celkově trpěla

komplexem méněcennosti

Dítě se tam naučilo, že nesmí marnit ničí čas,

má jít rovnou k věci, neotravovat omáčkou,

neudělat chybu a

vlastně, moc na sebe vůbec neupozorňovat

Upozadit v sobě člověka s vlastními potřebami,

být dobře fungujícím kartotéčním číslem

Zahlásit se a fungovat

...

Může to vypadat přehnaně,

jako bych už chtěla psychologizovat úplně všechno,

ale než mi vynadáte, zkuste to chvíli

kolem sebe pozorovat

...

Mohou spadat do podtypu lidí úslužných,

přihrbených, přeslušných,

hovořících přehnaně spisovnou češtinou

anebo do lehce robotické verze chladných mužů a žen,

jejichž emoční výrazivo připomíná

program MS-DOS blahé paměti

Skoro vždy však v pozadí nacházím tvrdého otce,

občas chladnou, nebo hysterickou, náročnou matku,

a z času na čas ustrašeného rodiče či rodičovský pár,

který mluvil šeptem,

vylekal se, když zazvonila pošťačka,

hrbil se do sluchátka a děsil života

(tudíž – tito rodiče sami měli tvrdé rodiče, anebo

měli rodiče ustrašené a přílišná strohost

se tam vyskytovala ještě ob jednu generaci)

...

Ať už jsou úslužní nebo strozí,

tito lidé mají strach, žijí v podprahové panice,

že se stane nějaký kiks

a tomu se snaží zabránit tím,

že si zakážou jakoukoliv chybu

Musí být nenapadnutelní, vodotěsní

Zahlásit se – vyřídit věc – odporoučet se

Skutečný kontakt se jim navazuje velmi těžce

Ten totiž předpokládá uvolnění,

to, že můžu plácnout nějakou hloupost,

že můžu druhého i poškádlit

... to je pro ně nemožné

Pokud jsem úslužný typ, můžu se sice snažit

druhého trochu pomazat medem,

ale skutečný kontakt to nebude

Druhý cítí, že se mu tady podkuřuje

- někomu se to může i líbit -

ale když sáhne po podkuřovači,

ten se mu rozplyne a znovu udělá

místo jemu

„A už jste byl na dovolené?... uhm uhm...

a jak se vám tam líbilo? ... uhm uhm...

a jak se má paní?... uhm uhm

Já? Děkuji za optání, nemůžu si stěžovat

(opravdu nemůže, nesmí!)

A máte hezkou kravatu...“

...

Pokud se hlásíte v pořadí příjmení – jméno,

moc prosím, zkuste malý experiment

Zahlaste se opačně:

Místo Vomáčka Bohuslav u telefonu

zkuste

Tady je Bohuslav Vomáčka

A upravte si i podpis v emailu

(že ho máte přednastavený

i pro osobní nepracovní komunikaci? )

Dejte na první místo sebe, Bohuslava,

ne příjmení, požadavky rodiny a ostatních

...

Začněte myslet sami na sebe

jako na něco důležitého, co po právu

zabírá prostor a užívá času

Jako na někoho cenného,

kdo si zaslouží to nejlepší, včetně

jemné vnímavé pozornosti druhých

a jejich péče

A, zejména pokud jedete na programu MS-DOS,

zkuste začít vnímat i to, že nejsou všichni

tvrdí, nároční, zrychlení

jako byl váš táta nebo vaše máma

Lidé jsou různí a do značné míry

zrcadlí vaše chování

Když je k sobě nepustíte,

když už při pozdravu kolíkujete území

a stavíte zábrany,

nedivte se, že se občas cítíte

tak trochu osamělí

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Štítky:

Výjiměčně dobré čtení
Nejnovější články
Archiv
Tagy
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square