Tohle je můj život

22/09/2017

Únava, vyčerpání, uštvanost den za dnem

Bez vyhlídky na zlepšení

Únava životem

Osamělý rodič vychovávající dítě

Člověk s velkými citovými deficity

žijící ve vyprázdněném vztahu

Člověk, který se rve s každým dnem

v zaměstnání, dvou, třech o živobytí,

aby bylo na nájem, věci,

či aby se udržel životní styl

Člověk, který v příliš náročném zaměstnání

od sebe každý den odtlačuje katastrofu

Člověk v zaměstnání, které nemá rád,

ale neumí nic jiného

Beznaděj

...

Každá situace, ve které se ocitneme,

je kalkulačkou spočítaný výsledek

všech našich programů, mentálních vzorců

Vtiskli je do mně rodiče a do nich jejich rodiče:

Kdo jsem, jaké mám vyhlídky, možnosti

Co zmůžu?

Je život těžký?

Můžu se cítit spokojený, naplněný klidný?

Co k tomu nutně potřebuji?

...

Věřím, že všechno, co žijeme, chceme

- i ty nejhorší věci, ve kterých setrváváme

Je to ale poněkud složitější, vrstevnaté, „chceme“

složené z toho, co si umím představit pro sebe jako možné

Taky z mých strachů, komplexů, studu, viny

Často je to těsný výsledek

Chci třeba zůstat ve vztahu, kde trpím, proto,

že těsnou většinou zvolím utrpení, které znám,

oproti nejasnému součtu mých šancí na to uživit se sám,

najít někoho, kdo mě a mé děti bude mít rád,

aby to případně nebylo ještě horší,

tak jako v mé původní rodině ...

...

V téhle chvíli je potřeba se přestat bezmocně trápit

a přestat si klást abstraktní otázky, třeba:

- jestli na mně někdo někde čeká,

- co je možné vůbec očekávat od vztahu

- jací jsou dnešní muži, ženy

- jestli se nebudou moje děti zlobit nebo trpět

To jsou otázky, na které se nedá odpovědět,

které jen prodlužují agónii a zvyšují pocit bezmoci

Je potřeba posvítit si na jednotlivé strachy, které mám

Zjistit, odkud přicházejí, kde jsem je nasál

Uvědomit si, že absolutní pravdy neexistují

a začít prozkoumávat celou síť svých přesvědčení

o sobě, vztazích, dětech, svém potenciálu...

A pracovat na každé položce zvlášť

...

Jak tak budu rozrušovat povrch monolitů mých programů

Můžu se pak na chvíli propadnout do vzduchoprázdna,

do velkého Nic, kdy starým programům už nevěřím,

ale nové ještě nemám

A pak to prázdno začít pomalu zaplňovat

Hledat se... zóny života, kde je mi příjemně,

kde bych chtěl být víc

Potřeby svého těla, svá přání... taková, která se dají

postupnými činy splnit

Můžu se pracovně rekvalifikovat

Můžu si lásku a podporu vnést do života i jinými způsoby,

než necitelným partnerem

Tento poslední příklad zní až absurdně, ale je úplně běžné,

že chodíme po světě s programy, které jsou absurdními protimluvy

„Potřebuji zůstat se svým (neláskyplným) partnerem,

abych nebyl bez lásky.“

Po určité práci na těchto vnitřních rozporech, pak můžeme

často dojít právě až k obveselujícím novým programům typu:

„Nemusím se stále obětovat, trpět a být nešťastný,

abych byl šťastný.“

Přeloženo:

"Můžu se o sebe pěkně starat, chtít pro sebe to nejlepší a být šťastný."

a začít se podle toho chovat

Potřebujeme vnést do svého života NADĚJI

ve smyslu pohybu, směru, možnosti

...

A kromě této práce na sobě, která nás mění zevnitř

a vytváří průběžné malé změny v realitě, spíš jen směr pohybu,

nové křivky, které se plně protnou někde v budoucnu...

potřebuji taky začít prožívat jinak všechny ty malé velké věci,

které se dějí už dnes

Ty „běžné“ úkony kolem dětí, domu, hygieny,

práce, která zatím živí mě, můj dům, děti

Propojit se plně se svým životem, tělem, věcmi kolem sebe

Čerpat energii právě z těch jednoduchých činností,

které udržují můj život, které jsou prosté, přímočaré, klidné

Nepotřebujeme stále zvyšovat laťku

Pocit výživy je v pomalém, procítěném vykonávání věcí,

v prolukách, zastavení se, vnímání spolupráce mé ruky a utěrky ☺

Stále si uvědomovat, proč to dělám... že mám domov, děti

a ta utěrka a nádobí je toho výrazem

...

Kdykoliv mám tendenci zrychlovat, odbýt něco z rutinních činností,

protože jsem v odporu proti něčemu

nebo se chci věnovat věcem, které se zúročí někdy v budoucnosti

anebo se prostě věnovat něčemu sofistikovanějšímu

opakuji si: TOHLE JE MŮJ ŽIVOT

K tomuhle všechny mé sofistikované hrátky směřují

... k péči o sebe, děti, užívání si možnosti propojení

se světem věcí, přírody, lidí

Podobně jako rychlý „tunelový“ sex zaměřený na výsledek

vede buď k znecitlivění

anebo k rychlému vyvrcholení, po kterém následuje

pocit diskontinuity,

tak i všechny činnosti, které si neužíváme, od kterých jsme odpojení,

vede ke znecitlivění a nepropojenosti našeho života,

toho spojitého, živoucího organismu

...

Půjdu dětem vyrobit svačiny do školy

a myslet na to, jak jim srdce poskočí, když o velké přestávce zjistí,

že mají (výjimečně) croissant s čokoládou a hroznové víno

...

Pohyb vpřed, k sobě

A oceňování toho, co je tady už teď

Tohle je můj život

 

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Sdílet na Facebook
Sdílet na LinkedIn
Please reload

Výjiměčně dobré čtení

Včera se mě zeptal kamarád,

jak se pozná (psychicky) zdravý člověk

Tady je pár rysů,

které já osobně považuji za významné

...

Takový člověk

dělá věci, které...

Psychicky zdravý člověk

26/03/2017

1/1
Please reload

Nejnovější články
Please reload

Archiv