Buď na mně závislý a budu tě milovat

Včera mi někdo, kdo je na dobré cestě

k vyléčení svých starých bolestí řekl:

Díval jsem se na celé to panoptikum života

z vyšší perspektivy, z roviny pozorovatele, jak jsi říkala

a přišlo mi, že je to všechno tak zbytečné pinožení,

jaký to má vlastně všechno smysl?

Cítila jsem ale, že v těch slovech nebyla

odosobněná perspektiva nezávislého pozorovatele,

ale smutek a bezmoc malého dítěte,

který v mém kamarádovi právě na chvíli převládl

Neštěstí dítěte, kterého máma miluje,

jen když jí dává přednost před sebou samým, svými potřebami,

před svým vývojem, osamostatněním,

před svým životem

Máma, která má zájem jen o jeho závislost

a jeho „zdroje“

Dítě ji má mít rádo, lnout k ní, dělat jí radost,

být hodné a šikovné, nevzdalovat se do života

V dospělosti pak takový člověk ví, že může být

zadaný a nesvobodný,

anebo sám a svobodný

Zároveň se děsí nesvobody i samoty

Koncept lásky je zcela zpochybněn

- být milován znamená potlačovat se, strádat

Každý moment štěstí musí být vykoupen bolestí

Touha po blízkosti, smutek, strach, odpor

tu jdou ruku v ruce

Chybí východisko, je to past

...

Svá dětská přesvědčení v průběhu let neztrácíme,

ne lehce

Jsou to takové napevno vypálené obvody

v naší mysli a srdci

Změna je možná, ale je potřeba

vyměnit mnoho součástek a znovu je pospojovat

...

Je potřeba znovu vynalézt definici

lásky a štěstí

Že je to vlastně plynutí, klid „čistá hlava“

Uvědomit si, že jen vnitřně svobodný člověk

může mít hezký partnerský vztah

Že otročení a potlačování se

vede jen k nechuti a vzdoru, k chuti utéct

... a po útěku zase přichází úzkost ze samoty

...

Jediná možnost je uvěřit,

že existují lidé, kteří chtějí, abych byl sám sebou

Abych se ve jménu vztahu

nepotlačoval, nepřetvářel, neupřednostňoval

potřeby partnera

Takoví lidé existují a není jich málo

Jsou to jednak lidé z emočně zdravých rodin

a jednak ti, kteří sami prošli pastmi závislých vztahů

a poučili se

...

Je těžké, nesmírně těžké začít se chovat autenticky

Přestat být závislý a výkonný

Při každém drobném nesouhlasu,

při každém „ne“, které partnerovi řeknu,

pokaždé, když si nenasadím hrdinnou či optimistickou tvář

a ukážu partnerovi své momentálně slabé, smutné já...

můžu prožívat obrovskou úzkost z možného opuštění

Ten natvrdo vypálený obvod v mé mysli

mi prostě vždy neomylně z malého praku

vpálí skobičku úzkosti do hrudi

...

Je potřeba pochopit mechanismus emocí,

emočního autopilota

a být ochoten „být se svými špatnými pocity“

Držet se těch pár pilířů, záchranných bójí,

které jsem si vytvořil ve chvíli klidu

Může jimi být například

princip autenticity od které už nehodlám ustoupit

Také pochopení, že intenzivní emoce jsou chvilkové, vrtkavé

a vztahují se k minulosti, ne k současnosti

Princip, že se mi může dít totéž, co v dětství,

ale už to pro mně neznamená totéž, co v dětství

- už mi nehrozí naprostá samota,

zapuzení od vyživujícího centra vesmíru (matky)

Musím se naučit odlišit minulost od současnosti

Držet se těchto záchytných lan,

která jsem upletl ve chvíli, kdy má mysl byla jasná

a věřit jim, i když mám momentálně zamlženo

...

Je potřeba do hloubky pochopit, co se vlastně

kdysi stalo, proč se to stalo

Že stačilo málo (aby měla máma trochu šťastnější dětství)

a její láska by vypadala úplně jinak

Začít chápat smysl těch událostí

– proč něco způsobí něco dalšího,

jak se sečetla tátova a mámina zranění,

proč byl výsledek takový, jaký byl

a jak změna jedné proměnné změní všechno

A taky, že to, co jsem prožil, není jediná možná realita

Je potřeba studovat život

Vidět, jak se ve vztahu chovají jiní lidé,

lidé, jejichž vztahy fungují

...

Smysl vidí ten, kdo chápe, jak fungují traumata

a vztahy

Ten, kdo překročil zkratkovité závěry dětské mysli,

umí být se svými emocemi

a věří, že věci nejsou dané, ale mohou se

jeho vlastními novými činy proměňovat

Pak se bezvýchodné točení v bludišti

lapidária dětských emocí

změní v sérii kroků po cestě

Ta sice nemůže být prosta poslíčků

našich dávných bolestí,

ale je smysluplná

Je setsakramentsky smysluplná ☺

A často se dokonce stane, že je cesta k autenticitě

najednou pocitově důležitější,

než touha mít hned teď harmonický vztah

...

A věřím tomu, že jakmile jsme se stali

dostatečně vědomými a oddanými sami sobě,

objeví se partner, kterému se právě tohle

bude líbit

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz