Abychom mohli omezení překonat, musíme je přijmout

Napsala mi kamarádka s prosbou o vysvětlení věty z knihy

Tělo východu, mysl západu,

kterou používáme jako učebnici k probíhajícímu kurzu:

"Abychom mohli omezení překonat,

musíme je přijmout."

...

Naše zranění

a strategie přežití z nich vyplývající

(ty nám umožňují kroužit a nedotýkat se své bolesti),

jsou tím hlavním, co nám v životě způsobuje různá omezení

...

Dokud ODMÍTÁM VIDĚT A PŘIJMOUT,

že jsem například přecitlivělý na kritiku

nebo se k smrti bojím opuštění,

jsem nesmírně omezený v partnerském vztahu

Musím se třeba úzkostlivě snažit

chovat se tak, abych nebyl kritizován

Anebo se vzdát vřelé blízkosti a být preventivně

s partnerem na válečné stezce

Anebo se vzdát vztahů zcela...

Když se bojím opuštění, můžu se snažit,

aby partner nepřicházel do styku s ženami,

kontrolovat ho, snažit se udělat ho na sobě závislým,

při prvním náznaku ohrožení ze vtahu odejít a tak dále

To jsou pořádná omezení

...

Jedna klientka mi právě vyprávěla o své mamince,

která odmítá přijmout zodpovědnost za svá zranění

a emoce z nich vyplývající,

a tak se teď už několik týdnů

„nemůže“ setkávat s milovanou vnučkou,

protože, byť tím nesmírně trpí,

musí doma čekat, až se jí dcera omluví

za jakousi pomyslnou křivdu

...

Moje kamarádka se mně ale ptala na situaci,

kdy si přeje odejít ze svého dlouholetého zaměstnání,

které ji už nebaví a svazuje

Ptala se, jestli musí přijmout svou stávající práci,

i když už vůči ní cítí odpor

Nedává jí to smysl...

Podle mně ale přesně o to jde

Všechno, co máme ve svém životě,

je vyjádřením nás samých

Typ partnera, práce, konkrétní přátelé, náš vzhled

- dlouhé vlasy, modré vlasy, holá hlava...

Může se samozřejmě stát, že se něco v našem vnitřním nastavení

pohne, přežije, vyvine

a přestane nám dávat smysl

Vlasy si odmodříme, tetování necháme odstranit,

odejdeme z práce, najdeme si nové přátele...

Než k tomu ale dojde, uplyne nějaký čas

...

Na začátku je tu právě jen ten odpor, nechuť

k onomu starému, co nás už nevyjadřuje

... nemáme ale ještě přenastavenou celou síť

vnitřních přesvědčení,

ani vytvořeno zázemí ve vnějším světě

Člověk, který velmi potřeboval jistoty,

pevné ohraničení bez živelnosti (účetní),

pevné ohraničení a prestiž (právník),

pevné ohraničení a moc (ředitel v korporaci),

může například překonat akutní pocit nebezpečí

nebo znevážení

a začne toužit po uvolnění, větší barevnosti

Zaměřuji se tu na tento typ profesí,

protože se kolem nich točil onen dotaz

...

Tento člověk se tedy postupně uvolňuje

ze sevření svých dávných traumat a začíná se

více cítit

Najednou touží uniknout... ale je teprve na začátku

Na to, aby našel přesně to, co ho vyjadřuje,

se ještě dost nezná

Anebo ještě není dost odvážný

(nepřenastavil všechny drátky své vnitřní krajiny

a nepřipravil si materiální zázemí),

aby za tím šel

...

V této chvíli prostě nezbývá než realitu, danou fázi

přijmout, vědomě přijmout, že odráží to,

kým jsem byl a kým do určité míry

JEŠTĚ STÁLE JSEM

a začít soustředěně objevovat sám sebe

a pracovat na prohloubení svého vývoje

Potřebuji vytáhnout na světlo svá dětská zranění,

témata a hodnoty z nich vyplývající

a objevovat, kde ve vnějším světe se v této fázi

koncentruje nejvíc mého zájmu a energie

Je to téma svobody? Hravosti? Přináležení?

Tepla? Barev? Těla? Objevů?

...

Tím směrem by se měla ubírat volba

mého příštího zaměstnání

Často je potřeba postupně ještě většího uvolnění,

ponoření se do těchto nových vod,

získání mnoha informací, tipů, sledování vzorů

... aby se postupně mohla začít vynořovat

ta pravá podoba, konfigurace činností,

které by měla moje nová práce obsahovat

Získat potřebné vzdělání anebo finanční prostředky

(pokud nejsme maximalisty)

už potom není vlastně problém

Zároveň při tomto objevování narazím

na zbytky svých strachů, na vnitřní rozpor

mezi touhou, přáním a obavou

Těm se také budu muset věnovat, a ne málo

...

Pokud jdeme touto cestou,

tj. pochopení a přijetí vlastních momentálních omezení

- namísto vynakládání energie na pěstování odporu

vůči doznívající fázi našeho života -

budeme vnímat partnera jako živou připomínku toho,

která část našeho nitra ještě není uzdravena

a dosavadní práci budeme vděční za ukotvení a zajištění,

které nám dává, abychom mohli investovat

do nově se rozvíjející cesty

Přestaňme se zaměřovat na bezmyšlenkovitý

nebo bojovný odpor

vůči partnerovi, práci, matce, dětem, přátelům, svému tělu...

snažme se zjistit, co nás nutí být v situaci,

která nám nevyhovuje

Neujasněnost, kdo jsem?

Materiální nesamostatnost

nebo předimenzovanost daná nepodloženou úzkostí?

Strach z „volného prostoru“?

Lpění na existujících vazbách z důvodu malé sebedůvěry?

...

Neuchopujte žádný svůj odpor, žádný problém,

jako celek

Rozložte jej na prvočinitele

a, krok po kroku, dělejte malé změny

Držte směr ☺

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Štítky:

Výjiměčně dobré čtení
Nejnovější články
Archiv
Tagy
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square
  • Facebook App Icon