Dům o 1000 patrech aneb soustavnost a aktivita

Naše psychika je jako dům, který strmí

od vyhřáté či zmrzlé země

skrz trávu, stromy, slunce, vítr,

horská pásma, chudší a chudší na kyslík

až někam do vesmíru archetypů,

odvěkých vzepjatých nadějí,

nehmatatelného napojení za nebem

Zároveň prorůstá, probíjí se a propadá

zemí, mnoha patry slují

v nevědomí pohřbených raných prožitků

strachu ze smrti, z chladu existence

a s nimi spojených vášní

...

Pokoušet se tápat šerem

a oslepujícím světlem mnoha a mnoha

pokojů udušených prachem,

odhrnovat prostěradla z předmětů

bizarních tvarů, sestupovat

po zborcených schodištích do sklepení

a zase vystoupat nahoru a přitisknout obličej

na okenní tabulku, na které jsme dlaní

odmazali malý průzor,

zatímco nás jakési volání už zase stahuje

do propadla schodiště a skřípajících zdviží

...

Lidé, kteří věří, že cesta do nitra lidské psychiky

může být přímá, lineární,

přehledná a v pravidelných přísunech

postupující dopředu a jen dopředu,

ti budou vždy zklamáni a budou mít tendenci

propadat beznaději, ustávat v dobrém snažení,

zahořknout a stát se cynickými anebo

se zlomit a propadnout pocitům

naprostého zmaru

...

Cesta do vlastní duše je nevypočitatelná

a nikdy nekončí

Chvíli jdete chodbou, která se rozšiřuje,

tma řídne, obraz vašich vnitřních motivů

je stále jasnější

a srdce vám zpívá nadějí na uzdravení,

na konec té klopotné cesty...

A to je přesně fáze,

kdy autonomní pilot

- ochránce vaší psychické rovnováhy -

usoudí, že už jste připraveni

přidat do obrazu další dimenzi,

další propojující se patro problému

... a všechno se zhoupne a zdánlivě

rozbije na kousky

Cesta pokračuje

Obkroužili jste kruh schodiště

a pokračujete spirálovitě nahoru

teď už ve vyšším patře,

odněkud shora k vám proniká

paprsek světla

Ve svalech a hlavě máte informaci,

že jste zvládli vystoupat až sem,

vlastními silami...

...

Pokud ale nevíte, jak psychika funguje

a věříte v rychlou zázračnou pomoc,

nějakou metodu, která skokově vše

nezvratně promění,

budete zažívat zklamání za zklamáním

- ochabování, rezignaci a stagnaci tam,

kde vědomý člověk zažívá

pocit uspokojení a kontinuální pohyb vzhůru

...

Jen soustavná práce na sobě ve formě

dlouhodobé terapie, dlouhodobých kurzů či výcviků,

dlouhodobě prováděných domácích cvičení,

vizualizací, přeprogramovávání,

spolu s reálnými kroky ke změně své životní situace,

může postupně proměnit horu i chodce,

jeho vnitřní dům

Ona soustavnost vám dá sílu v okamžiku,

kdy se zdá, že veškerý zaznamenaný pokrok

se náhle bortí

Prostě jen jděte na další setkání podpůrné skupiny,

udělejte si svůj obvyklý ranní „rituál“,

dechové cvičení, napište pár dalších stránek deníku,

projděte odvážných rozhovorem s mámou,

který jste si už dřív naplánovali...

a maličký pokrok, který zaznamenáte

(v jiném pokojíčku vaší psychiky),

vám dá sílu překonat zkoušku,

kterou procházíte v pokoji,

kde se právě odehrává váš nejbouřlivější

psychický vývoj

...

Je potřeba každý vhled, každé nové poznání,

nový kousek prostoru pro odpuštění, uvolnění...

využít prakticky

Ukotvit si tento nový prvek ve své psychice

kontemplováním o něm, prociťováním,

jakými způsoby se může projevit v mých

každodenních situacích

- s partnerem, rodiči, v práci...

Vymyslet krátkou údernou větu, která

symbolizuje můj nový postoj

a udělat nějaký kvalitativně nový čin

a po něm další

-

Soustavnost v práci s vnitřním

a konání ve vnějším

...

Pokračujte ve své cestě,

má to velký smysl

I když to třeba právě teď nevidíte,

někde uvnitř se propojují nitky,

ostrůvky se spojují

Dům dýchá a nasává světlo

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz