Dům o 1000 patrech aneb soustavnost a aktivita
Naše psychika je jako dům, který strmí
od vyhřáté či zmrzlé země
skrz trávu, stromy, slunce, vítr,
horská pásma, chudší a chudší na kyslík
až někam do vesmíru archetypů,
odvěkých vzepjatých nadějí,
nehmatatelného napojení za nebem
Zároveň prorůstá, probíjí se a propadá
zemí, mnoha patry slují
v nevědomí pohřbených raných prožitků
strachu ze smrti, z chladu existence
a s nimi spojených vášní
...
Pokoušet se tápat šerem
a oslepujícím světlem mnoha a mnoha
pokojů udušených prachem,
odhrnovat prostěradla z předmětů
bizarních tvarů, sestupovat
po zborcených schodištích do sklepení
a zase vystoupat nahoru a přitisknout obličej
na okenní tabulku, na které jsme dlaní
odmazali malý průzor,
zatímco nás jakési volání už zase stahuje
do propadla schodiště a skřípajících zdviží
...
Lidé, kteří věří, že cesta do nitra lidské psychiky
může být přímá, lineární,
přehledná a v pravidelných přísunech
postupující dopředu a jen dopředu,
ti budou vždy zklamáni a budou mít tendenci
propadat beznaději, ustávat v dobrém snažení,
zahořknout a stát se cynickými anebo
se zlomit a propadnout pocitům
naprostého zmaru
...
Cesta do vlastní duše je nevypočitatelná
a nikdy nekončí
Chvíli jdete chodbou, která se rozšiřuje,
tma řídne, obraz vašich vnitřních motivů
je stále jasnější
a srdce vám zpívá nadějí na uzdravení,
na konec té klopotné cesty...
A to je přesně fáze,
kdy autonomní pilot
- ochránce vaší psychické rovnováhy -
usoudí, že už jste připraveni
přidat do obrazu další dimenzi,
další propojující se patro problému
... a všechno se zhoupne a zdánlivě
rozbije na kousky
Cesta pokračuje
Obkroužili jste kruh schodiště
a pokračujete spirálovitě nahoru
teď už ve vyšším patře,
odněkud shora k vám proniká
paprsek světla
Ve svalech a hlavě máte informaci,
že jste zvládli vystoupat až sem,
vlastními silami...
...
Pokud ale nevíte, jak psychika funguje
a věříte v rychlou zázračnou pomoc,
nějakou metodu, která skokově vše
nezvratně promění,
budete zažívat zklamání za zklamáním
- ochabování, rezignaci a stagnaci tam,
kde vědomý člověk zažívá
pocit uspokojení a kontinuální pohyb vzhůru
...
Jen soustavná práce na sobě ve formě
dlouhodobé terapie, dlouhodobých kurzů či výcviků,
dlouhodobě prováděných domácích cvičení,
vizualizací, přeprogramovávání,
spolu s reálnými kroky ke změně své životní situace,
může postupně proměnit horu i chodce,
jeho vnitřní dům
Ona soustavnost vám dá sílu v okamžiku,
kdy se zdá, že veškerý zaznamenaný pokrok
se náhle bortí
Prostě jen jděte na další setkání podpůrné skupiny,
udělejte si svůj obvyklý ranní „rituál“,
dechové cvičení, napište pár dalších stránek deníku,
projděte odvážných rozhovorem s mámou,
který jste si už dřív naplánovali...
a maličký pokrok, který zaznamenáte
(v jiném pokojíčku vaší psychiky),
vám dá sílu překonat zkoušku,
kterou procházíte v pokoji,
kde se právě odehrává váš nejbouřlivější
psychický vývoj
...
Je potřeba každý vhled, každé nové poznání,
nový kousek prostoru pro odpuštění, uvolnění...
využít prakticky
Ukotvit si tento nový prvek ve své psychice
kontemplováním o něm, prociťováním,
jakými způsoby se může projevit v mých
každodenních situacích
- s partnerem, rodiči, v práci...
Vymyslet krátkou údernou větu, která
symbolizuje můj nový postoj
a udělat nějaký kvalitativně nový čin
a po něm další
-
Soustavnost v práci s vnitřním
a konání ve vnějším
...
Pokračujte ve své cestě,
má to velký smysl
I když to třeba právě teď nevidíte,
někde uvnitř se propojují nitky,
ostrůvky se spojují
Dům dýchá a nasává světlo
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz