Spoluzávislí

13/11/2017

Dlouhodobě pečují o partnera nebo rodiče,

kteří jsou

závislí na alkoholu, návykových látkách,

nutkavě utrácejí, zadlužují se či jsou

celkově neschopní samostatného života

Dělají to většinou, alespoň ze začátku,

docela, anebo i hodně, rádi...

Postupně začínají být přetížení, zlobí se

a nakonec už nemůžou dál, ale něco jim brání

přenechat postiženým zodpovědnost

za jejich vlastní životy

...

Do role ochránce a pečovatele se většinou,

jak jinak, dostali už v dětství

Tatínek byl třeba cholerický tyran

a maminka tak bezmocná a přetížená

Dítě je dennodenně svědkem dramatu,

seriálu, který nikdy nekončí

a nemůže jinak,

než se pokusit zasáhnout, pomoci,

jak jen je to možné

...

Může maminku utěšovat,

převzít na sebe velkou část péče o domácnost

a o sourozence

Může se snažit utěšovat tatínka,

dokonce s ním za tím účelem mít

pohlavní styk

Udělá všechno, obětuje se

pro jakékoliv zvýšení rovnováhy v rodině

Jakákoliv oběť je lepší, než bezmoc,

chaos, rozpad a zánik všeho

...

Kdo by u sledování a účinkování

v tak sugestivním dramatu,

nezapomněl sám na sebe?

Na své vlastní potřeby?

Kdo by si dokázal vůbec uchovat kapacitu

a vůli zpomalit se, uklidnit

a ptát se, co teď potřebuji já?

Chci tohle nebo radši tohle?

To by bylo podobné,

jako uprostřed bitevní vřavy přemýšlet,

jestli jsem si ráno neměl vzít

oranžové ponožky namísto modrých

...

Protože snaha pomoci, obětovat se

vychází z vystupňovaného pocitu strachu,

zákonitě se materializuje ve snaze o kontrolu

...

V dospělosti pak tedy takový člověk

plynule naváže na dětské vzorce a najde si partnera,

který ho hodně potřebuje

Tomuto člověku se snaží ze všech sil pomoci,

většinou způsobem, který je zároveň snahou

o kontrolu

Pomáhání je to jediné, co zná

- na vnímání sebe nebyl v dětství prostor -

a tak pocit vlastní identity a hodnoty má jen tehdy,

když pečuje o druhé

Pokud by pečovat přestal,

nevěděl by, kdo je, ztratil by sám sebe

- vyšla by najevo jeho prázdnota,

jakoby bez druhého ani nebyl, neexistoval

A navíc by napovrch vyplul onen známý pocit

chaosu a rozpadu, doprovázený pocity viny

...

Je to taková trochu zapáchající pastička

Kolečko – kde pomáhání je odměňováno

i trestáno zároveň

a pod tím vším zeje černá díra

strachu z prázdnoty, pádu a dezintegrace

Vše je to zcela iluzorní, ale, jak kdysi řekl psychiatr

jednomu mému známému:

Objektivně se neděje vůbec nic špatného,

ale chápu, že subjektivně se cítíte nepříjemně

...

Spoluzávislí bohužel většinou neřeší sebe

a jejich jediným cílem je

(o trochu)

upravit chování svého partnera

- jen tak akorát, aby vzorec zůstal zachován

Přitom jediným řešením je

hledat svou vlastní cestu k nezávislosti

Mravenčí prací na sobě se učit vnímat

své potřeby a pocity,

rozvíjet své vlastní aktivity,

hledat smysl v rozvíjení a realizaci

svých schopností

a navazovat rovnovážné vztahy

...

Opustit roli kontrolora a zachránce

a zaměřit se na sebe

Jen tak i jejich blízcí dostanou šanci

vystoupit z nekonečného bludného kruhu

- ze zacyklení, které je pro lidskou duši

největším prokletím -

a buď padnout

anebo povstat

Neudržujte své blízké ve vegetativním stavu,

není to etické a k ničemu dobrému to nevede

Můžete jim ukázat cestu svým vzorem

- jak žít naplno a s radostí,

ale kráčet musí sami

 

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Sdílet na Facebook
Sdílet na LinkedIn
Please reload

Výjiměčně dobré čtení

Včera se mě zeptal kamarád,

jak se pozná (psychicky) zdravý člověk

Tady je pár rysů,

které já osobně považuji za významné

...

Takový člověk

dělá věci, které...

Psychicky zdravý člověk

26/03/2017

1/1
Please reload

Nejnovější články
Please reload

Archiv