Tvé květiny

23/12/2017

Mluvila jsem s jedním přítelem,

po dlouhé době

Jeho oči byly změněné

Připomínaly vypálené město

... zčernalé, ohořelé zdi

v chuchvalcích kouře

Zažil hluboký otřes

To, co vypadalo jako spása,

se ukázalo prokletím

Euforie z kompenzačního vztahu

dozněla a traumata obou partnerů

odehrála reprízu dětských tragédií

Jeho osudová žena ho konečně dostala

až k dřeni dětského zranění

K máminým zradám,

k životu na poušti, kde stále jen

čekám

...

Tak moc ten vztah chtěl,

tolik se k němu upínal

Zároveň, když se na něj

chvílemi zadíval z odstupu,

se ho vlastně bál

Nevyléčené zranění

vždy spojuje velkou touhu

s předtuchou velké bolesti

...

Je teď ve fázi hledání,

co má vlastně v jeho životě cenu

Jestli je možné zklidnit se

a žít bez palčivé touhy,

bez víry, že jednou přijde

dokonalá žena a naplnění

A o čem vlastně takový život je

...

Hledá se, jako my všichni

Pod maskami, idealizacemi...

Občas mu ujede noha na euforickém nápadu

Občas sejde z cesty,

když odmítá hloubku svého žalu,

když nepláče a pokouší se přejet

suchou nohou na trajektu racionalizací

...

Suché oči a myšlenky ale ještě více

vysušují zraněné, odumírající části naší duše

Není možné si nevšímat svých zranění

Zabývejme se jimi reálně,

nejlépe nejdříve bez odboček

do mystiky, do minulých životů

Ať už jsou nebo nejsou minulé životy reálné,

vaši rodiče a vy jste jejich výhonkem,

vaše téma je ve vašem životě zopakováno

a znovu naplno žito

Stačí řešit to, co je v tomto životě

a neupadnete do bezmoci, kterou s sebou nese

bezbřehost světa archetypů,

stovek životů, karmy, předurčení...

...

Plačte, plačte se záměrem

Dostaňte se ke zdroji svého smutku

z dětství

Seznamte se s ním důkladně

v jeho původním kontextu,

bez zatemňování dnešními dramaty

vašeho života

Fixovat se na řešení vašich dnešních reálií

nemá žádný efekt, je to nanic,

pokud každou emoci, každý vývoj situace

neumíte přiřadit k situacím z dětství

Před dvaceti, třiceti, čtyřiceti... lety

vznikla vaše současnost

Dnešní den se narodil už dávno

...

A zatímco hledáte spojnice

a léčíte zraněné dítě ve vás,

nechte v pustině rozvinout jeden kvítek

Učte se malovat, zpívat,

vyrábět něco krásného a užitečného

Ale musí to být z čirého potěšení,

bez euforie z možné slávy

nebo jiných světských odměn

A pak nechte rozvinout další kvítek

a další

...

Po nějaké době se objeví motýli

Lidé, kteří budou mít radost a užitek

z vašeho konání

a vůni i semínka vašich květů

roznesou zase o kousek dál

Možná se k vám přidají

i další nadšení zahradníci

A až budete plně a radostně

zaměstnáni péčí o své květy,

možná se jednoho dne vedle vás

někdo tiše posadí

se svou vlastní radostí

Nebudete se kvůli němu muset

nikam stěhovat, nic zvláštního řešit,

nic opouštět

...

Ale to se stane jen,

pokud jste žili naplno, v pravdě,

bez racionalizací

a bez dočasných berliček

Jen se svými květinami

 

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Sdílet na Facebook
Sdílet na LinkedIn
Please reload

Výjiměčně dobré čtení

Včera se mě zeptal kamarád,

jak se pozná (psychicky) zdravý člověk

Tady je pár rysů,

které já osobně považuji za významné

...

Takový člověk

dělá věci, které...

Psychicky zdravý člověk

26/03/2017

1/1
Please reload

Nejnovější články