O tělu a duši... od kyslíku po hormony štěstí
Naše tělo toho nepotřebuje zase tak moc
Potřebuje kyslík, živiny a udržovat si
určitou uvolněnost a vnitřní rozproudění, aby mohlo
obojí dobře přijmout, zpracovat a rozvést po těle
...
V dnešní době je v naší zeměpisné oblasti živin dost,
přijímáme jich až příliš
Přesto i člověk, který jí mnoho rozmanitého jídla dobré kvality
může být (dokonce při těle a přitom) podvyživený
A co teprve naše hospodaření s kyslíkem
Je ho všude dost a přesto žije mnoho z nás
na kyslíkový dluh a náš trávicí oheň skomírá
Pokud jde o naši uvolněnost a rozprouděnost,
sedavý způsob života, stres a určitý typ traumat
přispívají ke stagnaci vnitřního prostředí organismu
Člověk, který málo dýchá, má stažené tělo a málo se pohybuje
se může časem dopracovat
až k fanaticky přísnému jídelníčku, protože jeho tělo
nedokáže zpracovat nic než dokonalou potravu,
vše ostatní se projeví intolerančně nebo alergicky
...
Kyslík je to, oč tu běží v prvé řadě
Dýchání je ovšem aktem důvěry,
výrazem uvolnění a přijetí vnějšího prostředí
Nádech je okamžikem, kdy otevírám své tělo
okolnímu prostředí
Pokud jsme však už jako lidský plod v děloze
na úrovni chemie těla zaznamenali
opakovaný či trvalý stav úzkosti nebo hněvu matky,
slastný dar důvěry k životu do vínku nedostaneme
a tělo se uzavře do sebe
Pokud pak toto nastavení podpoří
nevhodně provedený porod v nemocnici,
dostaneme další dardu
A pak přijde poporodní oddělení od matky
a je vymalováno
Schopnost uvolněně dýchat závisí na
biochemické paměti našeho těla
Kdo se nebojí dýchá, kdo se bojí, nedýchá
...
A pojďme ještě hlouběji do těla
Jak říká Arthur Janov: Jestliže systém stále
zaplavují perinatální a postnatální traumata, dojde nakonec
k zhroucení serotoninového a oxytocinového systému
(hormonů klidu, lásky a štěstí, dalo by se říci)
Zásoby se vyčerpají potlačováním bolesti
Pozitivní neurohormony vyčerpáme na boj
s emoční deprivací
...
Tělo na chronické pocity nedostatku lásky a bezpečí
(neumíme vyrobit dostatečný počet potřebných neurohormonů)
zareaguje právě stažením těla a omezením dechu
Buňky jsou stlačené, kyslíku málo a tělo
nedokáže kvalitně zpracovat potravu a utvářet se
či zajišťovat důležité funkce
...
To, co se v naší rodině dělo v období předškolním a školním
a co si samozřejmě pamatujeme víc než porod,
se nedá oddělit od předchozích fází
Věřím, že dobrý základ z období pre, peri a postanálního
může výrazně zvýšit schopnost dítěte vypořádat se
s okamžiky, kdy mámě prostě ujedou nervy
Dobrý biochemický základ našeho těla,
to je ona dispozice k tomu „mít nervy jako špagáty“ anebo
„mít nervy obnažené a stále na pochodu“
A tedy dýchat nebo nedýchat
...
Všichni jsme také propojeni s našimi předky
genetickou (varovnou nebo uklidňující) informací o světě
Naše biochemie tedy nemůže být na začátku
skokově jinde, než biochemie našich rodičů
A nejde jen o výkonnost autoregulace nervové soustavy,
ale také například o kvalitu oxytocinové výbavy
- o, v podstatě chemicky založenou, schopnost
cítit vřelost a utvářet citové vazby
...
Špatné trávení, popelavou pleť, sklony k depresím,
neschopnost cítit mateřskou lásku či navázat uspokojivý vztah
... to vše jste tedy mohli mít napsáno už v rodném listu
To ale neznamená, že je to váš nezměnitelný osud
...
Máme zodpovědnost vůči sobě a svému životu
Máme mnoho informací
Vědci i intuitivní terapeuti experimentují
se stále účinnějšími metodami, jak léčit naše tělo i duši
na biochemické úrovni, na úrovni buněčné paměti
Taky víme, že si dokážeme zvednout hladinu hormonů štěstí
zažíváním pocitů novosti
Víme, že tělo produkuje oxytocin a pocity lásky
například při masážích nebo při objetí vnitřního dítěte
Můžeme se naučit sto a jeden způsob, jak uvolňovat tělo i mysl
(ve vaně či jen vizualizací ležení ve vaně nebo vizualizací objetí
nebo šťastných okamžiků, dýchacími cvičeními)
...
Je to setrvalá práce na celý život
To ve vás ale nemusí vzbuzovat pocity
marnosti či vyčerpání
Vždyť je to jen „práce“ na vlastní radosti
Každodenní investice do štěstí
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz