Záchytné body (golden rules)

24/01/2018

Realita je nesmírně komplexní

Příčiny ubíhají hluboko do minulosti,

rodové a společenské vlivy se mísí,

doba se mění příliš rychle,

instinktivní naráží na rozumová dogmata

Každou situaci, kterou zažíváme pak

máme tendenci posuzovat z mnoha

protichůdných rovin

Všichni velmi potřebujeme hledat,

jak své vnitřní procesy zjednodušovat

Hledat nástroje, které nám pomohou

vymanit se z mnoha vějiček dědičných

strachů, komplexů, vin a slepého následování

a nalézt referenční bod v sobě

Postupně jsem si vytvořila jakýsi soubor

záchytných bodů, jednoduchých pomůcek a vět,

které mi pomáhají neopisovat, spolu s egem,

kružnice kolem nepříjemných událostí a pocitů,

ale zůstat uvnitř svého těla a bytí

Tak jak je to jen v té chvíli možné

Tady je několik z nich:

Zpomal, nereaguj okamžitě.

Dnešní nepříjemná situace vznikla už v mém dětství.

Nikdo nemůže za mé negativní emoce.

Nehledej viníky.

Nehledej chyby na druhých.

Druzí jsou mým zrcadlem a já jejich.

Lidé neznají ani sami sebe, nemohou proto znát mně.

Chybovat je lidské.

Dělej věci, které jsou příjemné a užitečné zároveň

(ty pouze příjemné bývají pseudo sytící drogou,

ty pouze užitečné jsou otročením s nadějí na přijetí druhými).

Nezajímá mně, co je správné a co nesprávné,

hledám cestu od napětí k uvolnění.

Nevztahuj se k činům druhých, nečekej na jejich činy

(pohlazení, vstřícné gesto, první krok, omluvu, výzvu… ),

jednej autonomně.

Chovej se tak, jako by nebyla žádná minulost...

Tyto principy mi pomáhají neutopit se v jednotlivostech

daných situací a „zůstat nad hladinou“

Přijde chvíle, kdy se všechna práce, kterou jsme odvedli

při hledání svého pravého já, začne zúročovat

Najednou přestaneme být silně vztahovační

Přestaneme se hájit i útočit

V poklidu si děláme život hezkým a smysluplným

Přesto nás, vždy znovu, občas autopilot popadne za vlasy

a vykoupe v odvaru z našich dětských zranění

V takové chvíli partnerovi vyčítáme staré viny,

čekáme od něj to nejhorší

a podle toho se taky chováme

Žijeme v minulosti

Každý hledá ten nejzaručenější návod,

jak co nejrychleji postoupit v uzdravování své duše

Je to tahle nebo jiná metoda?

Kniha nebo kurz?

Já si myslím, že úplně stačí si několikrát za den

položit otázku:

Chovám se teď, jako by nebyla žádná minulost?

A pokud ne, ptejme se dál:

Co mi brání?

A pokračujte v otázkách a sebezpytování

tak hluboko a tak dlouho, jak to jen půjde

Podívejte se, jak tato situace a pocity

kopírují nastavení, situace a pocity ve vaší

původní rodině

Zvědomujte, plačte, ulevujte vnitřnímu napětí,

propojujte kusé informace, zacelte staré rány

A u jednoho jediného tématu setrvejte celé dny,

bude-li to třeba

Stále hledejte paralely, staré obranné strategie,

rodové vzory a jejich pomýlenost

Občas se lidé bojí této práce, bojí se pláče a emocí

Ale jakmile začnete pátrat a vyplavovat

staré situace a emoce vědomě,

najednou se přistihnete, že z plna hrdla naříkáte,

- tak, že se skoro zalykáte –

ale zároveň to jaksi v poklidu pozorujete

Dokonce se vám může stát, že narazíte na velké zranění,

na velký blok a začnete rytmicky naprázdno dávit

a přitom si budete říkat: jo, skvělý, jen to teď nezastavit

To všechno jsou znaky neutralizace traumatu

Prosvětlení dětského zahlcení nadhledem dospělého

Vymanění se z traumatického šoku

Dělejte další a další konkrétní kroky k sebepoznání

Aspoň jednou denně se ptejte:

Chovám se teď jako nadšené, důvěřivé dítě?

Jako by nebyla žádná minulost?

Jsem plně zodpovědný za své emoce?

Stísněně přemýšlím, co je správné?

Jednám nebo čekám?

Kopejte do hloubky

 

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Sdílet na Facebook
Sdílet na LinkedIn
Please reload

Výjiměčně dobré čtení

Včera se mě zeptal kamarád,

jak se pozná (psychicky) zdravý člověk

Tady je pár rysů,

které já osobně považuji za významné

...

Takový člověk

dělá věci, které...

Psychicky zdravý člověk

26/03/2017

1/1
Please reload

Nejnovější články
Please reload

Archiv