Nechám se ovládat, aby měl/a radost
V dětství jste se naučili, že když se necháte
poručníkovat, rozhodovat za sebe jiné,
když čekáte na pokyny a potom je plníte,
konáte dobře
Rodiče to tak chtěli, dělalo jim to dobře
A tak jste to dělali pro ně
- aby se nezlobili, aby měli dobrou náladu
a byli na nás hodní
...
I v dospělosti pak máte do sebe vryto,
že když dovolíte druhým, aby nad vámi
měli moc, aby rozhodovali,
když čekáte na jejich pokyny či schválení...
myslíte si, že to děláte pro druhého
Když pak takový přetížený partner
čeká na ocenění, na pochvalu anebo se vzteká,
kolik toho pro vás dělá,
říkáte si: Cože?
Já se tady vzdávám své síly, podřizuji se,
omezuji, krotím, dělám to pro něj
a ještě mu za to mám děkovat?
...
Ať jste byli před vstupem do partnerství
jakkoli činorodý člověk,
jakmile jste vedle partnera,
stanete se pasivními, obětujete se vztahu
Druhému to opravdu na chvíli může
udělat dobře,
pak se ale pod vaší tíhou prohne
a začne k vám ztrácet respekt
To už vy sami
- z vlastního rozhodnutí ochromeni -
budete klesat pod vlastní náloží
zahanbení
...
V dětství vás obrali o sebevědomí, sílu,
iniciativu a zodpovědnost
a pak po vás chtěli, abyste jim byli vděční,
že vás zachraňují
a nakonec se zlobili, že jste pasivní
a nešikovní
Celá tahle histórie si pak dá reprízu
v partnerském vztahu
Tam už ale vstupujete dobře obeznámení
se svou rolí
a partnerovu tu jeho doslova vnutíte
...
Jsou to statisticky
tak masově rozšířené stereotypy,
že ani není potřeba nějak hloubat
nad svým dětstvím
Stačí prostě přijmout zásadu
Nenechat se zachraňovat (poručníkovat)
a nikoho nezachraňovat (neporučníkovat)
...
Osvojte si všechny dovednosti a činnosti,
které ke svému životu potřebujete
Nespoléhejte na druhého s poukazem,
že je to mužská (ženská) záležitost
V žádné oblasti nesklouzněte
do plné závislosti
Čiňte za sebe rozhodnutí
a přicházejte s návrhy tam,
kde je potřeba dohody
Nechtějte druhému působit
dobré pocity tím,
že se oslabíte
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz