Otázka "Co je správně?" signalizuje odpojení od sebe sama

Filosoficky a idealisticky založení lidé

požívají ve společnosti vážnosti

Bývají to lidé, kteří si pokládají

poměrně abstraktní otázky typu

Co je dobro a zlo

Co je krása a co ošklivost

Jaký mám být dobrý manžel či manželka

Co je správné a co nesprávné

Jaký je smysl toho všeho

...

Poté, co jsem se začala věnovat psychologii,

jsem zjistila, že lidé tohoto založení

- přestože vypadají přemýšlivě -

jsou většinou schopni dělat jen malé pokroky

ve svém uzdravení, pokud vůbec nějaké

Jejich idealismus je spíš neochota

vidět a přijmout sebe, lidi a svět, jaký je

A filosofování je tím nejryzejším vyjádřením

tápání vykolejeného dítěte

Dítěte, které bylo znejistěno

ve vnímání sebe sama, svých pocitů

...

Nutkavě přemýšlejí o věcech,

které jsou přímočaré a které lze jen procítit

Krása je to, co mi krásné připadá

- je to vnitřní pocit

Vše, co existuje v pocitové rovině, co prožiju,

je reálné, mentální nálepky jsou iluze

Je to náš starý škodlivý návyk

snažit se vyhovět rodičům

Být dobrý, konat správně

...

Kdysi dávno v dětství nás svým hodnocením,

kritikou, zesměšňováním, hrozbami,

zlehčováním, překrucováním, zamlčováním...

odpojili od našeho vnitřního kompasu

Od instinktivního pocitu:

Tohle cítím dobře, to je dobré

Namísto toho se obracíme kamsi ven,

k autoritám, filosofům, do vyšších sfér,

do světa aristotelské logiky

a žadoníme o návod

...

Čím více nás trestali za spontaneitu,

za naše autonomní rozhodování a činy,

tím víc jsme od svých pocitů odpojeni

Zběsile čteme, skládáme a hledáme návody

v rovině rácia

Stavíme konstrukce

Pokud byla navíc ona vztahová rovina

našeho dětství bolestná,

nebádáme moc rádi nad sebou,

zamýšlíme se raději nad abstraktními tématy

Jakékoliv otázky, ve kterých se vyskytují slova jako

civilizace, dnešní doba, lidi, trend, politici...

Čím odpojenější jsme, tím jsme abstraktnější

...

Možná znáte příběh Elliota

Při operaci mozku mu porušili spojení emočních center

s šedou kůrou mozkovou

Přerušili kontakt emoční a racionální složky

Přestože byl právník Elliot

nadále vysoce intelektuálně zdatný,

po operaci začal dělat

jedno nerozumné rozhodnutí za druhým

a přišel o zaměstnání, ženu, byt, o všechno

Neschopnost vnímat pocity se jmenuje alexithymie

a způsobuje, že myšlení, rozhodování,

odůvodňování, stanovování priorit...

je zcela chybné

Bez vnímání emocí nelze být inteligentní

...

To, co se děje u lidí se sklonem k filosofování

je snaha nahradit pocity rozumem

Nejenže byli kdysi svými rodiči znejistěni,

zároveň jim bylo působeno mnoho negativních pocitů,

a proto pocity jako takové vytěsňují

Nekonečně filosofující lidé bývají proto často

zcela zaseklí ve svých vztahových situacích

Stagnují a nemohou najít řešení

...

Jedinou cestou k životu je totiž plně se cítit,

se všemi radostmi i bolestmi, strachy i nadějemi

CÍTIT krásu

CÍTIT dobro jako v těle pociťovaný klid

svého osobního „správna“

Neptejte se, co je správně,

nebojte se tolik

Zkoušejte, hrajte si a ciťte

Kdo hledá smysl, ještě nežije

Kdo žije radostně a naplno jako zvědavé malé dítě

nebo veselý teenager z emočně zdravé rodiny,

nad smyslem se nezamýšlí

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Štítky:

Výjiměčně dobré čtení
Nejnovější články
Archiv
Tagy
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square
  • Facebook App Icon