Bůh v nás

Pamatujete si na depresivního robota Marvina

ze Stopařova průvodce po galaxii?

Toho, který když někomu vyložil svůj názor na svět,

měl dotyčný blízko k sebevraždě?

Chudák Marvin neměl možnost být tím,

kým se cítil být

Počítač s mozkem velikosti planety,

který poslíčkuje a vaří čaj

...

Dítě není projekt nebo nehoda rodičů

Je projevem vyšší síly v nás,

síly existence, která chce pokračovat

Dítě je esence života, je projevem touhy

po životě

Bůžkem, čistou esencí touhy života

po sobě samém

...

Stejně jako pro Marvina,

je pro každého člověka zásadní

chovat se v souladu se svou přirozeností

Dítě se má narodit z radosti

a má s ním být zacházeno jako s pokladem,

kterým je

Jako s vyjádřením božského v nás

- naší touhy po životě, důvěry, nevinnosti a lásky

To je naše dědictví, naše přirozené právo

...

Člověk ale dostal do vínku i jiskru

myslitele a tvořitele, svou spásu i prokletí

Dostal se na vrchol potravního řetězce

a zajistil si trvalý oheň

Ale taky rozvinul a rozpitval vnímání

minulosti a budoucnosti, tužeb i křivd

Instinktivně ví, že je bůh

a zároveň si jeho mozek i tělo pamatují,

že s ním jako s bohem nezacházeli

Mučivě cítí, že by měl být někým jiným,

je mu z toho nedobře po těle i duši,

ale vlastně ani neví kým by vlastně měl být

Bojuje jen proti bezprostřednímu „zlu“,

božský obraz je ukryt příliš hluboko

...

Den za dnem nás programovali k tomu,

abychom cítili, že na nás nezáleží,

že zdržujeme,

že máme moc vysoké nároky,

že jsme sobečtí,

že nejsme dost dobří, hezcí, chytří,

že je s námi moc práce,

že musíme být k dispozici,

že jsme maximálně poslíčci,

že nemůžeme důvěřovat svému vnímání,

že druzí jsou důležitější, než my sami

...

Programovali nás každý den

- naše myšlenky, emoce, pocity

v očích, na kůži, v břiše, v rukách

Řadu let

Od té doby fičíme na autopilotovi,

na těch omletých starých záznamech,

které do sebe léty vzduchotěsně zapadly

...

Jestli se chceme vrátit ke své božské podstatě,

k uvědomění, že jsme krásní, nevinní,

zrozeni z lásky k životu, nesmírně cenní,

musíme odhodit skoro všechno,

co do nás uložil vir lidské mysli

Programovali nás sugescí, vytrvale,

každou minutu našeho života

a proto teď trvá léta

kopání, promývání a protisugescí,

než se vynoříme, očištěni

...

Den za dnem potřebujeme oprašovat

svůj božský program

Vidět, že ti, kteří nás nezištně podporovali,

ti, kteří v nás viděli dobro a krásu,

byli ti nejzdravější, nejblíž pravdě

Mluvit sami k sobě o své podstatě,

prociťovat v těle to nejlepší o sobě,

o poučeních minulosti,

sladkosti přítomnosti, která pokračuje

stále dál a nikdy nekončí

Programovat sami sebe,

v myšlenkách, emocích i těle

vytvářet a zmnožovat nová spojení,

dokud zeď, kterou obehnali naše božství

nezačne sténat

A jednou ta přehrada přeteče

a my pocítíme nezadržitelnou

chuť žít

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Štítky:

Výjiměčně dobré čtení
Nejnovější články
Archiv
Tagy
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square