Jak cestovat ke zdrojovým zážitkům
Včera se tu jedna žena zeptala, jak se dostat
ke zdrojovým prožitkům z dětství
a nezapadnout do tvrdých drážek
myšlenkových procesů
...
Podle mého názoru je na začátek dobré
projít regresním procesem pod vedením
zkušeného terapeuta
Tím se osmělit, uvěřit, že jsem schopný
vzpomenout si na věci, o kterých „nevím“
a vštípit si postup
Ten je velmi „měkký“ a je založen na
jednoduchém principu
NEVZPOMÍNAT A NEMYSLET
na dávnou minulost
...
Vybavte si nedávný zážitek, který
vám způsobil nepříjemné emoce
Vraťte se do něj a prociťte
fyzické pocity v těle, velmi detailně
Kde a co cítíte a zesilte tyto pocity
Poté se zeptejte sami sebe, jaká emoce
se k těmto fyzickým pocitům pojí
Opět čekejte, co přijde,
pak pojmenujte a opět zesilte,
prožijte ji naplno
A pak se ptejte – Je tam ještě nějaká emoce?
A opět stejný postup
Teprve potom vnímejte, jaké myšlenky
se k těmto emocím pojí
...
Tím máte za sebou první kolo
a v kufru sbaleno na cestu zpátky časem
Nehledejte logické návaznosti a vysvětlení,
hledejte (pasivním vyčkávacím způsobem),
kdy dříve v minulosti jste zaznamenali
tento balíček pocitů (tělo+emoce+myšlenky),
opět s důrazem na tělo a emoce
...
Až dojdete do dětství, mohou se obrazy
vynořit s velkou emoční intenzitou
Právě proto je dobré mít za sebou pár procesů
pod vedením terapeuta
Mohli byste totiž začít brát příliš vážně
dávnou úzkost dítěte, kterým jste byli
a vnést ji do svého nynějšího života
Postupem času se naučíte v tomto procesu
vnímat i velmi silné pocity, třeba zoufale naříkat
a zároveň to vše velmi klidně pozorovat
Dítě v nás pláče, vzteká se, cítí se ukřivděné,
popřípadě dokončuje dávné pohyby,
které zamrzly uvnitř a nebyly dokončeny
a dospělá část naší psychiky
to vyrovnaně pozoruje a po určité době,
kdy byla část emocí odčerpána prostým
odventilováním,
může dospělý v nás začít s přeprogramem
...
Někdy musí předcházet nějaký jiný proces,
třeba hluboké prožití perspektivy rodičů
a vyrovnání se s křivdami dětství
Jindy už pouhé nahlédnutí našeho
dospělého pozorovatele na dávnou situaci
dodá do onoho starého, pevně staženého, balíčku
emocí a myšlenek
trochu „vzduchu“, kontextu, širší perspektivy
a můžeme si vydechnout
Pochopit, že nás měli rádi,
pochopit, že nejsme špatní,
pochopit, že svět není tak nebezpečný, a podobně
Až zázračně najednou začnou šednout,
vymývat se,
různá naše škodlivá přesvědčení a
kompenzační strategie přežití, které nás držely
v tunelovém prožívání života a závislostech
a objeví se nějaká nová pozitivní věta
opřená třeba o prožitý obraz mámina věrného,
oddaného obličeje a jejích paží ovinutých
kolem našeho těla
...
Jsou to často velmi subtilní věci
Pocity maličkého dítěte a z nich vyvozené závěry,
které by dospělého nenapadly
Před časem jsem například procítila
pocity malé Ivetky, které v nějakém okamžiku
v prvních dnech, týdnech či měsících života
chyběl pevný fyzický kontakt s mámou
Po krátkém procítění se kdesi v prostoru mého těla
vynořila myšlenka, že svět je tedy nebezpečný,
že v něm nemám pevné a jisté místo,
a proto musím jeho kontury vytvořit
přepevným řádem a tyto obrysy ještě vycpat
čímkoliv, co mi přijde pod ruku
(stupňováním principu vyplňování, zahlcování se
samozřejmě postupně dospějeme k obsesím,
fyzickým i psychickým závislostem)
Autorka dodává, že její závislosti jsou letitou prací
i přeprogramem tohoto novějšího prožitku
snad šťastně překonány
...
Vracet se zpátky časem je lehčí, než to vypadá
a zároveň je to hotová etapová cesta kolem světa
a snad i vesmírem
Šťastnou cestu, přátelé :)
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz