Tak je to správné

12/04/2018

Opakovaně v konstelacích vidím,

že není dodnes samozřejmostí

vyvinout u sebe plný lidský potenciál cítění

Je to spíš jen možnost a v našich končinách

často nevyužitá

Budou v tom mít historicky prsty

války a různé ideologie, které se přes nás

přehnaly – od křesťanství po komunismus,

spolu s „moderním“ odlidšťujícím

způsobem života

...

Postavy v konstelacích jsou pak buď

hotovými „balvany“, lidmi, kteří nepoznali lásku

a od života se chladně distancují

anebo se snaží žít správně, dělat všechno,

co se očekává od muže, manžela, otce,

ale jen velmi málo cítí

Muž stojí vedle ženy a říká: Jsi hezká žena,

dobrá manželka, dobrá matka,

ale skutečná blízkost chybí

Muž či žena totiž vůbec nechápe či ani

nedosáhne na hlubší city, a tak se snaží

plně řídit pouze hlediskem správnosti

a vklouznout do společenské role,

protože tak se to dělá, takový je život

...

Jejich maličké děti, tvorečkové zatím

zcela spontánní, plní instinktivních emocí,

jsou pro ně nerozluštitelnou záhadou a zároveň

nevědomou upomínkou na hlubokou bolest,

která je v nich samých někde ukryta

Kdo si nepřiznává své vlastní city a emoce

a neumí s nimi zacházet,

musí všemi prostředky potlačit

i emoce svých dětí

...

Jakmile začnu cítit sebe,

jakmile dosáhnu na své přirozené emoce,

můžu je cítit i u druhých

Jakmile začnu rozumět svým emocím,

můžu rozumět i emocím druhých

A jakmile jsem se naučil se svými emocemi

zacházet, mohu s tím pomoci i druhým

...

Je to ten stále omílaný pocit bezpečí

a bezpodmínečného přijetí druhými,

radostně dávané lásky

(mámou, terapeutem, partnerem... ),

které začíná uvolňovat naše „srdce“

a dává nám schopnost pocítit cosi mocného

v těle

Onen Kájou zmiňovaný proud, který

se náhled odkudsi vyroní a začne se brát

o své právo rozdávat se svým blízkým

a vnímat jejich radostnou vnitřní odezvu

...

Onen pocit bezpečí musí obsáhnout i myšlenku,

že můžu být i smutný nebo se zlobit

a máma (později partner či partnerka)

mě budou mít pořád rádi a budu je zajímat

V těle a psychice musí být nastaven onen

neotřesitelný pocit mé jedinečnosti pro rodiče,

kontinuálnost našeho vztahu,

skutečného blízkého vztahu,

ať se děje cokoliv

Jen pak mohu zažít skutečnou blízkost

i v dospělém partnerském vztahu

...

Protože blízkost není každodenní

naplňování rolí

společné vykonávání úkolů,

bouřlivý sex,

ani vzájemné ubezpečování se

o své kráse a kvalitách,

ale úplná otevřenost, ať je jakkoliv bolestná

a potenciálně zahanbující

Návrat k dětské nevinnosti a zranitelnosti

Společná práce na vytváření prostředí,

kde mohou volně, bez zábran

proudit celé naše bytosti

i bytosti našich dětí

 

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Sdílet na Facebook
Sdílet na LinkedIn
Please reload

Výjiměčně dobré čtení

Včera se mě zeptal kamarád,

jak se pozná (psychicky) zdravý člověk

Tady je pár rysů,

které já osobně považuji za významné

...

Takový člověk

dělá věci, které...

Psychicky zdravý člověk

26/03/2017

1/1
Please reload

Nejnovější články
Please reload

Archiv