Odkřivdit se

21/05/2018

Zradil mě

Zneužívá mě

Použil to proti mně

Zneužila mé důvěry

Schválně bodla do mého citlivého místa

...

Tyto a podobné jsou věty křičící do světa:

Jsem oběť

Malý, zneužitelný

Ubližují mi

Jsem vydán všanc

Jsem tak citlivý, jak mi můžou ubližovat?

...

Dlouhá léta jsem strávila bádáním

nad naprosto neužitečnými otázkami

Jaký má být muž?

Jaká má být žena?

Manželka?

Matka?

Co říkat a dělat v určitých situacích?

...

Ve skutečnosti za těmito otázkami

chybí tři tečky a dovětek

Takže plná verze našeho letitého

hlavolamu zní:

Jaký mám být a co mám dělat,

aby mi neubližovali

a aby mi dali, co potřebuji?

...

Snažíme se dělat, co jen můžeme,

abychom se vyhnuli kontaktu s bolestí,

kterou si sebou neseme z dětství

A přestože děláme všechno,

nepomáhá to

Zas a znovu nás zraňují

Křičí na nás, nevšímají si nás,

neoceňují nás a tak dále

...

Takže nás bolest znovu dostihne

„Dělal jsem všechno a ještě víc

a stejně mě partner znovu zranil

Jak mi to může dělat?“

To se ptá malé dítě v nás, které věnuje

obrovské úsilí tomu, aby předjímalo potřeby

a nálady svých rodičů

a bylo odměněno láskou a pozorností

Ovšem marně

Je proti tomu naprosto bezbranné

Dospělí jsou velcí, nedostižně chytří

a určitě vědí, jak mi ubližují

- myslí si dítě -

a přesto to dělají

Tak jsem asi opravdu špatné

Anebo jsou zlí oni

...

Ano, špatný já nebo zlí druzí,

to jsme si vepsali do mozku

a podle toho stále žijeme

Většinou, s železnou pravidelností,

oscilujeme mezi oběma póly

(jen pár narcistů považuje za zlé

vždy jen ty druhé)

...

Úkolem partnera je vytáhnout všechny

naše citlivosti napovrch

Naši jemnou důvěřivou složku

i tu druhou, ukřivděnou

Bohužel idealisticky věříme ve věčné trvání

vzájemné telepatické jemnosti

(odraz dávných okamžiků splynutí s matkou)

a nepočítáme s probuzením vzpomínek

na svou ukřivděnost

...

Není skoro možné v nás pocity křivdy

nevyvolat

Partner mi řekne, že málo uklízím

- a hned cítím, jak mi křivdí, kolik věcí dělám

Nezamýšlím se, jak se on asi cítí,

proč to říká, automaticky hledám křivdu

Partner mi řekne, že příliš uklízím

- a hned cítím, jak mi křivdí, že mě neocení

Nezajímám se, proč si myslí, že je něčeho příliš

...

Stáhnu se anebo se začnu obhajovat

anebo zaútočím

A zaskočený partner mi výpad oplatí

Už předtím jsem se cítil špatně a teď

se cítím ještě hůř

Jak to mohl udělat, když viděl, že už teď

se cítím špatně?

Ti druzí přece mají vědět, jak se cítím

a nepřisýpat soli do rány

...

V podstatě říkám:

Já se teď cítím špatně a mám na to právo

Mám právo stáhnout se nebo útočit

Po tobě chci, abys to ustál,

abys se necítil špatně

Ty nemáš právo cítit se ukřivděně,

stáhnout se nebo útočit

...

Základní úkol partnera:

Vytáhnout na povrch naše křivdy

Základní úkol náš:

Pracovat s nimi, aby křivdami přestaly být

Snižovat počet svých citlivých míst

Odkřivdit se

 

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Sdílet na Facebook
Sdílet na LinkedIn
Please reload

Výjiměčně dobré čtení

Včera se mě zeptal kamarád,

jak se pozná (psychicky) zdravý člověk

Tady je pár rysů,

které já osobně považuji za významné

...

Takový člověk

dělá věci, které...

Psychicky zdravý člověk

26/03/2017

1/1
Please reload

Nejnovější články
Please reload

Archiv