Odkřivdit se
Zradil mě
Zneužívá mě
Použil to proti mně
Zneužila mé důvěry
Schválně bodla do mého citlivého místa
...
Tyto a podobné jsou věty křičící do světa:
Jsem oběť
Malý, zneužitelný
Ubližují mi
Jsem vydán všanc
Jsem tak citlivý, jak mi můžou ubližovat?
...
Dlouhá léta jsem strávila bádáním
nad naprosto neužitečnými otázkami
Jaký má být muž?
Jaká má být žena?
Manželka?
Matka?
Co říkat a dělat v určitých situacích?
...
Ve skutečnosti za těmito otázkami
chybí tři tečky a dovětek
Takže plná verze našeho letitého
hlavolamu zní:
Jaký mám být a co mám dělat,
aby mi neubližovali
a aby mi dali, co potřebuji?
...
Snažíme se dělat, co jen můžeme,
abychom se vyhnuli kontaktu s bolestí,
kterou si sebou neseme z dětství
A přestože děláme všechno,
nepomáhá to
Zas a znovu nás zraňují
Křičí na nás, nevšímají si nás,
neoceňují nás a tak dále
...
Takže nás bolest znovu dostihne
„Dělal jsem všechno a ještě víc
a stejně mě partner znovu zranil
Jak mi to může dělat?“
To se ptá malé dítě v nás, které věnuje
obrovské úsilí tomu, aby předjímalo potřeby
a nálady svých rodičů
a bylo odměněno láskou a pozorností
Ovšem marně
Je proti tomu naprosto bezbranné
Dospělí jsou velcí, nedostižně chytří
a určitě vědí, jak mi ubližují
- myslí si dítě -
a přesto to dělají
Tak jsem asi opravdu špatné
Anebo jsou zlí oni
...
Ano, špatný já nebo zlí druzí,
to jsme si vepsali do mozku
a podle toho stále žijeme
Většinou, s železnou pravidelností,
oscilujeme mezi oběma póly
(jen pár narcistů považuje za zlé
vždy jen ty druhé)
...
Úkolem partnera je vytáhnout všechny
naše citlivosti napovrch
Naši jemnou důvěřivou složku
i tu druhou, ukřivděnou
Bohužel idealisticky věříme ve věčné trvání
vzájemné telepatické jemnosti
(odraz dávných okamžiků splynutí s matkou)
a nepočítáme s probuzením vzpomínek
na svou ukřivděnost
...
Není skoro možné v nás pocity křivdy
nevyvolat
Partner mi řekne, že málo uklízím
- a hned cítím, jak mi křivdí, kolik věcí dělám
Nezamýšlím se, jak se on asi cítí,
proč to říká, automaticky hledám křivdu
Partner mi řekne, že příliš uklízím
- a hned cítím, jak mi křivdí, že mě neocení
Nezajímám se, proč si myslí, že je něčeho příliš
...
Stáhnu se anebo se začnu obhajovat
anebo zaútočím
A zaskočený partner mi výpad oplatí
Už předtím jsem se cítil špatně a teď
se cítím ještě hůř
Jak to mohl udělat, když viděl, že už teď
se cítím špatně?
Ti druzí přece mají vědět, jak se cítím
a nepřisýpat soli do rány
...
V podstatě říkám:
Já se teď cítím špatně a mám na to právo
Mám právo stáhnout se nebo útočit
Po tobě chci, abys to ustál,
abys se necítil špatně
Ty nemáš právo cítit se ukřivděně,
stáhnout se nebo útočit
...
Základní úkol partnera:
Vytáhnout na povrch naše křivdy
Základní úkol náš:
Pracovat s nimi, aby křivdami přestaly být
Snižovat počet svých citlivých míst
Odkřivdit se
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz