Zastrašit nebo obměkčit
Každý z nás zná, alespoň z nějakého filmu,
týpka, který kudy chodí, tudy aktivně zastrašuje
Ať už je to rtuťovitý, nervní hospodský šlachoun
(„Co na mně čumíš?!“),
poživačně sadistický, ale poněkud tupý, pořez
(šlachoun mu našeptává: „Hele, on se ti směje!“)
anebo chladný zneužívač moci
(„Ří-kal-jste-ně-co?“)
...
Většina z nás obyčejných smrtelníků
se ale uchyluje spíš k taktice:
Vyhnout se nepříjemnému kontaktu
a jedině pokud není zbytí
sáhnout ke své strategii přežití:
Zastrašit nebo obměkčit
...
Cvičili jsme se v tom celé dětství
Zastrašit bráchu, obměkčit mámu
Táta - zastrašit mámu, v pozoru u telefonu
obměkčit šéfa
Máma - zastrašit dítě, obměkčit babičku
Systém padajícího hovna, jak se občas
klade do uvozovek
...
Vyhnout se špatným pocitům,
co nejpřímočařeji se jim vyhnout,
o to tu jde
Slabšího vygumovat a před silnějším
vygumovat sebe
Způsobit, abych nebyl vystaven
nepříjemné situaci
Vyhnout se strachu nebo
pocitu méněcennosti
...
Procházíme městem a vidíme
tuny Vymizelých
- lidi nepřítomné,
lidi s tlustými brýlemi,
s těkavým pohledem,
s pohledem obtékajícím chodník
... protože kontakt, byť jen oční,
s LIDMI... bolí, píchá, ohrožuje
...
Známe Mračiče
- lidi preventivně nasupené
Stále podmračené s podezíravýma očima,
s nenávistnýma očima,
s pronikavým, řezavým, sípavým
nebo dunivým hlasem, kteří už od dětství
trénují nebezpečný výraz,
aby si LIDI dobře rozmysleli
jakýkoliv kontakt
...
Známe Obměkčovače,
kteří se nervózně pohnou,
když na nich spočinete pohledem
Vstřícně a ploše se usmějí,
nahrbí ramena, vtáhnou krk, sklopí oči
Obměkčovače s měkkým vemlouvavým
nebo přidušeným, spolykaným hlasem
Jejich slova, která nikdy neurazí a řadí se
poslušně jako vojáčci
...
Žádná strategie ve vnějším světě
ti samozřejmě nepomůže
cítit se dobře
Tak jak ses kdysi naučil vnímat rodiče
a různé dávné situace,
tak teď vnímáš lidi, hlavně partnera
a současné situace
Ať uděláš, co uděláš
...
Nepomůže ti
vyhýbat se partnerovi
a konfliktu s ním
Nepomůže ti
nahánět mu strach,
manipulovat jím,
obměkčovat ho
Té jehly uvnitř se zbavíš
jen vnitřní prací na sobě,
otupením hrotu v sobě
...
Ten, kdo má strach,
je naštvaný
nebo mu něco vadí,
má problém
Ten, kdo uhýbá,
zastrašuje
nebo obměkčuje,
má problém
A tím problémem není
druhý člověk, ale
(prozatím ještě)
neschopnost vnímat,
že jsme dospělí a nezávislí
na dobré vůli, činech
i mínění druhého
...
Nepotřebujeme uhýbat,
zastrašovat ani obměkčovat,
jen stále znovu v sobě hledat víru
v to, že jsme v bezpečí,
že jsme dobří a hodni lásky
A upřímně nabízet
svou ruku a srdce
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz