Nervy na pochodu

18/06/2018

Dva bratři – jeden školkový pětiláček

a druhý už školák - třetí, čtvrtá třída

O něco se dohadují anebo se mladšímu

prostě jen něco nedaří

Začíná natahovat,

nadechuje se k pořádnému pláči

a starší začíná panikařit:
„Nebreč! Ticho, ty mimino!“

syčí mu nenávistně do tváře

a rozhlíží se po rodičích

Jestli toho nemožného špunta

nervózní máma nebo věčně naštvaný táta

zaslechnou, pravděpodobně

nedostane prostor cokoliv vysvětlit

Dostane kázání nebo je potrestají oba

...

Nepřitahovat hněv rodičů,

udržovat se v co nejbezpečnější zóně

- to je hlavní touha dětí, jejichž rodiče

nezvládají své emoce

Snažit se chovat tak, abych

neobtěžoval, nenamáhal mámu,

neudělal nic nenadálého

a stéblo nezkřížil přes cestu tátovi

A potřebuji ovládnou i své okolí,

aby ani nic kolem rodiče nerozčílilo

„Jez ten salát, nejen chleba!“

syčí zase na mladšího

ve snaze ušetřit si zahuštění atmosféry

hubující mámou,

protože když je nevrlá na jednoho,

je potom nevrlá celkově

...

Když pak mladší vylije čaj,

starší ucukne jako by ho uštknuli,

rozkřičí se na malého

hystericky štěká, infikován

rodinným virem, návykem

reagovat na chaos panikou a hněvem

Vylitý čaj patří k top přestupkům

...

V nervech a svalech uloženou informaci

o děsu z hluku, přestupků, chaosu

si pak s sebou nese životem

Úzkostlivě a nedůtklivě žádá, křičí

na ostatní, aby nehlučeli,

aby uklízeli, nebouchali dveřmi,

nepokapali podlahu,

nepouštěli naplno teplou vodu,

aby byli předvídatelní

...

Je potřeba ohlídat sebe i ostatní

Vyvinout obrovské úsilí

o kontrolu prostředí a lidí

To vše pod pláštíkem

racionalizací, principů

Ve skutečnosti je to jen tik,

slintání Pavlovových psů,

dětská hrůza z toho, co

bude následovat po prohřešku

...

Až budete mít příště chuť

někoho zpacifikovat, umlčet,

znehybnit, dát do pohybu,

donutit, aby se choval tak,

aby vám netekly nervy...

neplýtvejte dechem a energií

a zaměřte se na odhalení

pravého důvodu toho,

proč vám něco vadí

Cílem není, aby se lidé chovali tak,

aby nám bylo dobře, ale

schopnost cítit se dobře,

ať se lidé chovají jakkoliv

...

Čaj může odplavit složenky

a přihlášku na tábor,

dítě může brečet, vztekat se nebo skuhrat,

partner nadávat

nebo se nekonečně litovat,

ale když zaměříte pozornost na to,

komu to všechno uvnitř vás

vlastně vadí a proč

a rozhodnete se přestat naskakovat

na vlnu divokého vybouření emocí,

ve kterém běžíte jako veverka v kolečku,

vysílení, už celá léta,

otevře se vám prostor pro skutečné

vnímání situace, dětí, partnera

...

Budete jemně kormidlovat

Čajovou řekou a ptát se sami sebe:

Co je vlastně na této situaci

objektivně tak hrozného?

Utřít čaj?

Vzít dítě na klín a povídat si s ním?

Zajímat se o to, co partnera trápí?

...

Na začátku pomůže nácvik

banální pomůcky:

Dýchat a nevnímat danou situaci

jako vnější a její aktéry jako viníky

Vnímat to, co se děje „venku“,

jako svůj vnitřní proces, který je jen

testován okolím

V duchu anebo i nahlas děkovat

za to, co vás tito lidé učí o sobě

...

Kdo je tohle ochoten vyzkoušet

a vytrvá přes počáteční

nechuti a neúspěchy,

může prožít plný a tvořivý život

... protože už umí

zpomalit prožívání „incidentů“,

plně se angažovat,

neprotivit si práci navíc

...

Nechce se od situací rychle odseknout

- zmermomocnit svět nebo sebe -

a z chronických třecích ploch

tvoří malé komorní koncerty

Se zájmem a později už s nadšením

tvoří nová a kreativní vyústění

každodenních etud

svého života

 

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Sdílet na Facebook
Sdílet na LinkedIn
Please reload

Výjiměčně dobré čtení

Včera se mě zeptal kamarád,

jak se pozná (psychicky) zdravý člověk

Tady je pár rysů,

které já osobně považuji za významné

...

Takový člověk

dělá věci, které...

Psychicky zdravý člověk

26/03/2017

1/1
Please reload

Nejnovější články