Nevím, co je správné
Důvodem, proč ustupujeme jiným lidem,
necháváme se vodit jako ovečky,
nevíme, co chceme,
co si můžeme dovolit,
proč pořád hledáme a nenacházíme,
co je správné
a proč nejdeme za svým štěstím,
je pochybnost o sobě, kterou do nás
výchovou založenou na příkazech, zákazech
a vybuzování pocitu viny,
vložili naši rodiče a předkové
...
Dítě netuší,
...že předmět spadne, když zatřese stolem
nebo jen poskočí o metr vedle
...že nemá vstupovat do silnice
...že udělá fleky na skle, když se o něj opře
...že si zašpiní bundu, když radostně
sbíhá po schodech a svištivě si ji tře o zeď
Anebo, i když tyto věci ví, nedokáže si je
- v uchvácení přítomným okamžikem -
pamatovat
...
Ustaraní, lekaví, fóbičtí, hněviví rodiče
jsou z jeho chování v šoku
a mnoho let v kuse
- dokud ho dostatečně nespoutají -
mu spílají
Dramaticky se pozastavují nad jeho
„hloupostí, nesoudností, zlou vůlí“
a pokoušejí se docílit toho, aby se dítě
za své chování stydělo
...
Uspějí dokonale
Přejde pár let, pak desetiletí
a máme tady dospělého, který
má hluboko v sobě uloženo, že i když
se snaží, nikdy nezná dne a hodiny,
kdy se ukáže, dramaticky a šokem,
že to, co udělal, je špatné a odsouzeníhodné
Už nejde o vylití čaje nebo ušpinění
bundy omítkou, ale princip
funguje úplně stejně
...
Jsem nesoudný, neschopný poznat,
co je správné, možná i
zlý a sobecký
...
Co je správné?
Co mám dělat?
ptají se mně lidé na kurzech
Neodvažují se rozhodnout sami,
protože si v dětství „ověřili“, že
se neumějí rozhodnout a zachovat
správně,
tedy tak, aby se rodiče nezlobili
...
Pokud náhodou takový člověk časem
dospěje k pocitu, že ví
(v jakékoliv jednotlivosti),
co je správně,
bude tento princip šířit téměř
ohněm a mečem, bít se za něj,
protože mu skýtá úlevu v onom
nebezpečném světě nejistoty
Podobně jako když starší sourozenec
v záchvatu paniky křičí na mladšího,
který právě něco rozlil nebo rozbil
(a děsí se reakce rodičů, kteří si obvykle
vybijí vztek na obou dětech)
...
Dejte se do studia a experimentování
Zkoumejte, na co máte právo
(opravdu důkladně, jako byste o tom
měli napsat doktorandskou práci)
A začněte se více rozhodovat sami za sebe
Možná k tomu budete potřebovat
více informací o světě, o nejrůznějších
praktických i abstraktnějších záležitostech
Budete se muset stát čilejšími,
informovanějšími, dospělejšími
...
Začněte od malých věcí
Třeba naplánujte krátkou rodinnou dovolenou
tentokrát vy, anebo nenechávejte na manželce
nákup svého oblečení nebo koberce
Před volbami si třeba pusťte pár videí
a poslouchejte jednotlivé kandidáty
A postupujte k větším věcem – kolik času
pro sebe si zasloužíte, jak ho chcete trávit,
jak byste si přáli, aby fungovala vaše rodina,
co budete dělat a co ne,
jaký je smysl vašeho života
...
Učte se více spoléhat na své pocity,
na svůj dobrý pocit
Nejdříve pro vás bude těžké rozlišit,
kdy jde jen o ulehčení, jakous takous úlevu,
pramenící z toho, že jste se
zbavili zodpovědnosti a svých práv
a nehrozí vám od druhých nebezpečí
Ale stále více budete schopni si uchovat
i ve chvílích vnitřního pnutí jasnou hlavu
a onen pěkný pocit ukotvení v sobě
...
Pocit, že jste kompetentní,
soudní a dobří lidé, kteří jen hledají
svou cestu ke štěstí
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz