Jak se zachránce mění v tyrana
Zasaďme tento proces do situace muže,
který se seznámil s partnerkou, která už má děti
Chce jim být dobrým kamarádem, ochráncem,
lepším mužem, než byl táta dětí
Cítí se jako ZACHRÁNCE
Milovaný a potřebný, zaujímá v nové rodině
pevné místo, ústřední místo
…
Přijdou všední dny, drobné konflikty
Muži se začnou otevírat staré rány
V běžném odporu dětí k povinnostem
vidí neúctu ke své autoritě, neúctu k němu
Možná taky z něj nejsou tak nadšené,
jak by si přál – děti jsou totiž konzervativní
a je pro ně tudíž, i po mnoha měsících,
vlastně cizí
A navíc děti cítí solidaritu k tátovi,
který teď žije sám nebo je nešťastný
…
Partnerka se v konfliktech snaží
děti chránit, hájí je… a v muži se opět
otevírá staré zranění z dětství
Táta s mámou se vůči němu
taky uměli jako zázrakem stmelit,
a tak teď ve své partnerce a jejích dětech
vidí nepřátelskou kliku
„Všichni jsou proti mně“
…
Partnerka je z toho unavená
Cítí se, jako by najednou měla práce
spíš víc než dřív
Musí pozorně sledovat a pečovat o
pocity dětí i partnera,
a často jí nezbývají síly, ani chuť
na intimní chvíle s novým partnerem
To situaci jen zhoršuje
Muž dochází k názoru, že TADY
si ho neváží a nemají ho rádi
…
Nevidí, že je to jeho přesvědčení z dětství,
se kterým do vztahu přišel a které určilo
charakter jeho prožívání a reakcí
v mnoha drobných situacích
Vidí jen výsledek: Svůj pocit, založený na
„reálných“ situacích
…
Přichází fáze OBĚTI
Nemají mě rádi, jsou proti mně
Ještě v něm ale stále doutnají zbytečky
citu a nadějí, které choval ke své partnerce
Naděje, že s ní se bude KONEČNĚ cítit
milovaný a potřebný
Lituje se, ale ještě se stále snaží
Může i znásobit úsilí o to být
hodný a potřebný
Děti jsou ale děti, jejich svět je
přirozeně egocentrický
– zdravé děti
nejsou vděčné až na půdu za to, co pro ně děláte
a nejsou naprogramovány na okamžitý a
bezchybný výkon povinností
…
A tak se kolečko opakuje a muž se
propadá hlouběji
Přichází fáze SOUDCE
„Jsou nevděční, špatní,“ běží mu hlavou
Začíná sbírat materiál na to, aby je
mohl nenávidět
Jsou lepší a horší dny
Občas nabude vrchu jeho program,
který touží a chce mít naději,
ale postupně ho víc a víc semílá
naprogramování na zklamání a odpor
Cítí se zbytečný, prázdný, ponížený
…
Nastupuje finální fáze TYRANA
„Zasloužíte si trest“
Tak jako dítě, kterému sourozenec omylem
zboří jeho stavbičku z lega, jde a na oplátku
rozšlape jeho legový vrtulník,
tak i tento muž začne vykonávat zkratkovitou
a slepou „spravedlnost“
Jakým způsobem tak činí, záleží na dalších
aspektech jeho zranění a strategií přežití
Může chrlit nadávky, fyzicky trestat,
odejmout finance, sklouznout k promiskuitě…
…
ZACHRÁNCE - OBĚŤ – SOUDCE – TYRAN
Sám se však nadále cítí jako zachránce,
dobrý člověk, objektivní a plný dobré vůle
Jak už to tak bývá, když se otevře staré,
zapouzdřené zranění, vidíme chybu
výhradně na straně druhého
…
Stejným procesem však mohou procházet
i biologičtí otcové po narození vlastních dětí
Taky ženy, které bývaly pro muže vším,
ale časem ho z mnoha důvodů ztrácejí a on
odplouvá ve směru jiných žen, práce,
koníčků, kamarádů
Ve směru, kde nečelí tolika retraumatizacím,
jako ve svém hlavním partnerském vztahu
…
Vstupujeme do vztahu a radujeme se,
že teď jsme dospělí
Netušíme, že po fázi relativního klidu, kdy jsme
byli sami a možná jsme skutečně rostli a zráli,
se ve vztahu rychlostí 200 kilometrů za hodinu
opět srazíme s pocity svého dětství
…
Nechtějme být zachránci, stát na piedestalu,
obětovat se výměnou za uznání a lásku
A dejme si pozor na větičky ve své hlavě,
které by mohly ukazovat, že se propadáme
do oběti, soudce či tyrana
Jakmile takovou větu a pocity objevíte,
okamžitě ji odstřihněte od partnera a hledejte,
kde v dětství vznikla a sledujte, jak časem bujela
Máte velký úkol – přepsat obrovskou část
své osobnosti tak, abyste se do budoucna
pro příjemné pocity i pro řešení přetlaku
obraceli především dovnitř, k sobě
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz