Jak z nás vyprchává radost ze života

27/07/2018

„Když to neumíš, tak to nedělej!“

„Cos to proboha udělal?“

„Já se z tebe zblázním!“

Toto jsou věty, které z nás mají

vychovat sebevědomého člověka

Člověka, který má chuť zkoušet nové věci,

testovat, po které vrstevnici cesta nevede

a jak to v nejbližších experimentech zkusit

ještě po žluté, modré nebo po červené značce

Člověka proaktivního a flexibilního

Namísto toho se postupně propadáme

do nitra pomyslné trojrozměrné mapy

Dítě se bojí nalít si čaj, aby ho nevylilo

„Neumím nalít čaj,“ říká si nešťastně

Bojí se namazat si chleba, aby nepoužilo

víc marmelády, než je mámě milé

Bojí se zapálit svíčku, aby nepoužilo

moc sirek a nepopálilo se

Bojí se dramatických reakcí rodičů,

ponížení, trestu

Postupně přejme i jejich postoj, že

drobné nehody jsou skutečně něčím

strašným

Bojí se udělat cokoliv, co by mohlo

být nedokonalé anebo v rozporu

s přesně vyhraněným vkusem a

momentální náladou rodičů

Názory a nálady rodičů se ale stále mění

A nepředvídatelné prostředí k životu

vytváří v dítěti pocity

ztracenosti, neschopnosti, dezorientace

Dítě vnímá nepředvídatelnost

a jemu nepochopitelné reakce rodičů

jako důkaz své nekompetentnosti,

neschopnosti pochopit a zvládnout svět okolo

Cítí se vydáno napospas vyšším silám

Chce, aby byli rodiče spokojení

a chce se cítit dobře, a tak

začne postupně dělat už jen to, kde má

ověřeno, že to umí

Začíná mít strach a postupně až averzi

k novým věcem – zvláště tam, kde

by je mělo prožívat přede svědky

Na kurzech pak vídám, jak se někteří lidé

ostýchají před ostatními i jen promluvit

Provázejí je silné pocity studu a strachu

Další obrovská skupina lidí je ochotná zkusit

pouze individuální konzultaci, protože si

sdílení pocitů či nějaké své výkony

před očima jiných lidí

neumí ani představit

A k tomu se bojíme dalších věcí

Bojíme se k něčemu upínat, na něco se těšit

Je v nás tolik zklamání a návyk

tlumit své nadšení

Bojíme se lidi o něco požádat

Máme s tím z dětství tolik

špatných zkušeností – nejen odmítnutí, ale

i použití poskytnuté pomoci jako střelivo

pro pozdější výčitky nebo vydírání

Bojíme se milovat, nadšeně se

k druhému vztahovat, protože bychom opět

mohli v odpověď získat jen mdlý pohled,

výmluvu nebo nevrlé odstrčení

A tak se udržujeme v nehybnosti,

ve vegetativním stavu, v dávno vybydlené

a vyprázdněné zóně, kde už pro nás

není nic nového a kde nebydlí nadšení

Abychom měli pocit, že se něco děje

a že je naše nitro něčím vyplněno,

kompenzujeme onen mrtvolný stav

frenetickou aktivitou, repetitivním opakováním

bezpečných činností

Surfováním po internetu, jídlem, pitím,

vysilující a okolím oceňovanou prací,

útěkovým cestováním,

povrchními zamilováními…

Ale pod tím vším číhá pachuť, nuda

a různé nechtěné vedlejší účinky

Kdo chce žít, musí ŽÍT

jako by byl na této planetě

úplně nový

Jako by sem přišel na dovolenou,

kterou si chce do posledního písmenka

vychutnat

Jako by se ocitl mezi cizinci a dalšími turisty,

kde nezná ani „nohu“, kde ho nikdo nesleduje

a jen ten, kdo je nápaditý, odvážný, mrštný

si za den něco užije

V pondělí, v úterý, ve středu

… a pořád dál

 

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Sdílet na Facebook
Sdílet na LinkedIn
Please reload

Výjiměčně dobré čtení

Včera se mě zeptal kamarád,

jak se pozná (psychicky) zdravý člověk

Tady je pár rysů,

které já osobně považuji za významné

...

Takový člověk

dělá věci, které...

Psychicky zdravý člověk

26/03/2017

1/1
Please reload

Nejnovější články