Potřebuji, aby mi bylo křivděno
Ach ten zvyk rozčilovat se nebo si zoufat
nad tím, jak mi
„Někdo něco udělal nebo neudělal.“ nebo, jak
„Někdo je nebo není takový, jak bych potřeboval.“
...
Rozhodla jsem se, že přinejmenším
na mém kurzu Zralé partnerské vztahy bude sdílení
probíhat přibližně v tomto formátu:
„Mezi mnou a partnerem se stalo to a to.
Snažím se přemýšlet:
1) Jaké zranění partnera se u toho probudilo.
2) Jaké moje zranění se tím probudilo
(a napadá mě tento zdrojový zážitek z dětství)
3) Jak na sebe narazily naše strategie přežití
4) Spadnul jsem do pozice oběti?
(kdo z mých rodičů si v pozici oběti liboval?)
5) Jak můžu situaci vyvést ze slepé uličky?
...
Kolik času se jen spotřebuje na rozjímání
o újmě, která mi byla způsobena
Kolik času se vyplýtvá na nářek nad tím,
jak trpím, jak je to strašné, nefér
Na fantazírování o rozchodu
Na snování plánů, jak druhého zmanipulovat
nebo mu oplatit podobným
...
Naši rodiče byli většinou příliš nezralí na to,
aby mohli druhého brát, jaký je
Utápěli se ve svých dětských ukřivděnostech
Nedokázali spolu mluvit včas a hezky
o tom, co je trápí, ani společně hledat cesty,
jak překlenout svá zranění a rozdílnosti
...
Namísto toho dělali dusno, předváděli,
jak trpí, stahovali se, nespolupracovali
Nedokázali si říct o pohlazení nebo pomoc,
jen nekonečně a svým způsobem i triumfálně,
čekali na potvrzení svého přesvědčení,
že pohlazení, ocenění, spravedlnost
OD TOHOTO PARTNERA (tím je vždy ten aktuální)
nikdy nepřijde
A tímto přesvědčením, protivností a později
už nenávistným postojem,
dosáhli svého, PROKÁZALI, že druhý
je opravdu špatný
...
Celý náš život, způsob, jakým ho žijeme,
symbolickým způsobem ukazuje
naše nenaplněné potřeby
Notoricky známo je to například u sexu
Touha vymanit se z bezmoci dětství
a oplatit staré křivdy, vede
v nejtěžších případech až k sadismu
Touha získat lásku „rodičů“ za každou cenu,
vede často k sexuálnímu masochismu
Odpor a strach z mužského pokolení
může někdy vést k homosexualitě,
preferenci poloh „nahoře“, frigiditě,
chronickému stažení v oblasti genitálií...
...
Ale i ve všech ostatních oblastech života
symbolicky žijeme svá, často podvědomá,
přesvědčení a očekávání
Touze povstat nad prostředí, které mě utiskovalo,
může odpovídat třeba profese
soudce, politika, policisty
Strach z chaosu často najde vyjádření
v různých kontrolorských profesích anebo tam,
kde vládne tuhá organizace a řád
...
Na své podvědomé strachy a očekávání
můžeme odpovědět protitlakem a aspirovat
třeba na „silovou“ profesi soudce
Anebo se můžeme do svého očekávání zhroutit
a poslušně ho žít
Očekávání, že se mi budou v životě dít křivdy,
se postupně stane vlastně POTŘEBOU
Potřebuji, aby se mi děly křivdy,
protože to očekávám a potvrzuji si tím
svou dávnou dětskou tezi, že ostatní jsou zlí
a já jsem chudák a jsem v právu
...
Proto poslušně šlapu na své vlastní hranice,
přepínám se, druhému své přepínání nabízím,
v podstatě mu ho vnutím... abych ho později
mohl obvinit ze zneužívání a útlaku
...
Vše se to děje prakticky nevědomě, automaticky
Zdá se nám, že trpíme REÁLNĚ, že se nám
ty věci dějí SAMY OD SEBE...
...
Nic se neděje samo od sebe
A pokud jste stále ještě ve fázi, kdy si libujete
v tom, jaké jste oběti,
na můj kurz Zralé partnerské vztahy
nechoďte
:)
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz