Snaha nevadit

15/10/2018

Někteří z vás možná znají ten pocit:

Jste v supermarketu u pokladny

Pokladní odpípává bulvy, stonky a balíčky

a ve vás roste stres

S nuceným klidem na povrchu

a šplíchající panikou uvnitř

se pokoušíte strhnout světový rekord

v přesunu nákupu do tašky

Peněženku v pohotovosti, abyste

maximálně spořili čas, ale... běda,

zadrhnete se, koruny a dvoukoruny

vám opticky splývají, čas běží

....

A ONI ČEKAJÍ

Stojí a dívají se na vás

ZDRŽUJETE

Jako tolikrát v dětství, když jste

nemohli dojíst kotel polívky

a zadrhli jste se u šněrování botek

...

Jste s partnerem v kuchyni

On nebo ona vaří, ale i vy potřebujete

k dřezu, potřebujete pít nebo jen projít

A náhle vám zrudnou tváře, cítíte se malí,

snažíte se vadit co nejmíň, proklouznout

Možná u toho zaševelíte něco jako:

„Jen tohle a už ti odsud vypadnu,

nebudu se ti tu motat.“

Bojíte se... VÍTE... že VADÍTE

...

Nevědomé, reaktivní rodičovství

vytváří v dětech trvalou pohotovost

Rodiče nedokážou zvládat vlastní předrážděnost

a distribuují vinu

A děti (v budoucnu dospělí)

prožívají poplach pokaždé, když udělají něco,

co by jen náznakem mohlo druhému vadit

...

Ze všech sil se snažíme nevadit

a zároveň tento virus roznášíme dál

Integrovali jsme daný princip, máme pro něj

přepevné neuronové spojení:

ZDŽUJU, PŘEKÁŽÍM, VADÍM - JSEM HROZNÝ

A stejným pak častujeme druhé, protože:

„Když já se tak pekelně snažím, musí se

úplně stejně snažit a bičovat i ostatní.“

A běda tomu, kdo by se nám

(ve chvíli, kdy v nás nepřevažuje strach

a máme zrovna sílu se zlobit)

opovážil přeložit stéblo přes cestu

Ve stresu a netoleranci jsme vyrostli

a stres a netoleranci šíříme

...

„Ty jsi první, s kým můžu být v kuchyni,

s kým můžu vařit,“ řekl mi můj partner

Jak je to možné?

Oba máme převažující program NEVADIT,

takže se neretraumatizujeme příliš

a zároveň jsme už vykonali dost práce

na přeměně starých programů

Naše psychika už se odvažuje ven

z komfortní zóny, nenakládá si

tak obrovská omezení

Mizí strach, odsudek sebe, a tím

i odsuzování druhého

...

I tak občas přijde slabá chvilka

a já se ptám: Bude ti vadit, když... ?

A on odpovídá: Byla bys tak hodná

a mohla mi chvíli vadit? Jen tak si

- při pondělním odpoledni -

„zavadit“? ☺

...

Najděte v sobě tu starou obavu,

vytáhněte ji ven

Mluvte o ní, vtipkujte, buďte s ní otevřeně

a ona postupně zeslábne

A zároveň si prociťujte, co byste

cítili v emocích, v těle, co by se odehrávalo

ve vašich myšlenkách,

kdyby k vám kdysi rodiče

přistupovali měkce a s pochopením

Doslova si touto optikou znovu prožívejte

jednotlivé situace vašeho života

...

A po čase se váš svět a lidé v něm promění

- začnou reagovat měkce a s pochopením

Nejdříve to dojatě opláčete a postupně

už si nebudete umět představit

nic jiného

 

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

 

 

Sdílet na Facebook
Sdílet na LinkedIn
Please reload

Výjiměčně dobré čtení

Včera se mě zeptal kamarád,

jak se pozná (psychicky) zdravý člověk

Tady je pár rysů,

které já osobně považuji za významné

...

Takový člověk

dělá věci, které...

Psychicky zdravý člověk

26/03/2017

1/1
Please reload

Nejnovější články
Please reload

Archiv