Horizontální a vertikální život
Pamatujete si na pocity kolem randění
z doby, kdy nám bylo „náct“?
Měli jste, jako já, v sobě otázky,
co budete dělat, až vám dojdou
všechny vtipy a zajímavé historky
a co bude ještě dál, až projdete všemi
fázemi přibližování a nezbude nic dalšího,
co by se dalo zdolat a dát?
…
Vyrůstala jsem bez otce a pro kontakt
s mužskou energií mi chyběl model
Nebyla jsem na tom ale o moc jinak,
než kamarádky, jejichž táta byl vlastně
plochá, vzdálená figura zapasovaná do
bezbarvých, stále se opakujících
denních rituálů, která se občas víc
zhmotnila jen v poryvu hádky s matkou
...
Byla jsem hezká a uměla jsem na sebe
strhnout pozornost, ale chybělo mi
hlouběji usazené sebevědomí,
schopnost vnímat se jako vnitřně bohatá,
jako ta, která vytváří okamžik
i svůj život, neviděla jsem kolem sebe
možnosti a pokud jsem je viděla,
chybělo mi vědomí kapacity a síly
k rozhodování a uskutečnění věcí
Neuměla jsem se otevřít a dát
do sebe druhému nahlédnout,
a tak jsem se dokázala propojit jen
s jednou či několika kamarádkami,
…
Naše společnost je na tom tak, že by se
skoro dalo říci, že tápání tohoto rozměru
k dospívání prostě patří…
Nevěřím tomu
Myslím, že takto se cítí mladí lidé tehdy,
pokud i jejich rodiče prošli plochou,
odosobněnou, jednoho rodiče zbavenou
či jinak nedostatečnou výchovou
…
Kdo z vás byl bezpečně a barevně
propojen se svými rodiči?
Čí rodiče měli bohatý, naplňující
osobní i partnerský život a uměli
do hloubky a s citem komunikovat?
A kde se jelo z posledních sil nadoraz,
plnily se silové cíle, domácnost byla
víceméně pouze funkční, vztahy
schématické a prožívání horizontální,
tedy takové, kde jde o běh z A do B,
od jednoho úkolu k druhému?
…
Toto horizontální prožívání života
se může zdát zpočátku docela v pořádku
K mládí přece patří aktivity, kde je potřeba
napnout síly, zacílit se, zajistit
Vystudovat, zaujmout budoucího partnera,
něco si spolu „užít“, svatba, budování hnízda,
vypiplat děti …
Často se teprve potom, co ten šílený úprk
trochu zpomalí, dostaví otázka,
co dál, co s tím? A uvědomění, že neprožíváme
a nejsme vzájemně ve spojení
…
V nejhorších případech pak vidíme muže,
někdy i ženy, kolem čtyřicítky, kteří stále
znovu a znovu začínají vztahy, procházejí
jednotlivými body, které lemují každý
počátek vztahu … a po pár týdnech, měsících
či po roce pocítí nudu a vyhoření
Neměli totiž možnost se v dětství naučit,
jak se prožívá život a vztahy do hloubky
Nevědí, že kromě dobývání, zábavy, výbojů
a velkých snů a cílů (horizontální osa),
je tu ještě vertikála a že sestup po ní,
byť nejde o velkou jízdu, spíše o pomalý
speleologický sestup,
je tím největším životním dobrodružstvím
…
Každodenní hledání sebe a spravedlivé
rovnováhy ve vztazích, je esencí života
Není to úkol na rok, dva, který se
jednou pro vždy odbude a potom bude klid
Není to nutné zlo, je to samotná
náplň života
Pro ty, kteří mají děti, se dokonce
zjemňování citu pro vytváření prostoru,
kde děti mohou vyjádřit cokoliv, jakkoliv
a být pochopeny,
může stát nikdy nekončícím zdrojem
naplnění a vlastního léčení
…
Život není úprk někam po časové ose,
sbírání poct, akumulace materie,
je to prohlubování vnímání sebe sama
a vylaďování prolínání se světem
formou samostatného i společného tvoření
A ladit můžeme třeba svobodný prostor,
respekt jeden pro druhého,
vzájemné pochopení,
radost z nepovinného tvoření
Z bytí spolu, povídání, držení za ruku,
jen tak, než zase začneme něco dělat
…
Obě osy se musí prolnout
Každý večer se zeptejte sami sebe:
Dělal jsem i prožíval?
Dělal jsem a neprožíval?
Nedělal jsem, jen příjemně prožíval?
Nedělal jsem a zaseknul se na vertikále?
A pak prostě upravte kurz
Hledejte každý den, jak víc prožít
své vlastní nitro, své tělo, své touhy
a jak lépe poznat lidi kolem sebe a
sdílet s nimi sám sebe
…
A někdy nás to budou muset naučit
naše děti… protože jsme byli schopni
předat jim anebo aspoň nestát v cestě
jejich přirozené citlivosti, zvídavosti,
jemnosti prožívání
Jako když se ke mně můj malý syn
onehdy v posteli přitulil a pošeptal mi:
„Pojďme si říct věci, které jsme si
ještě nikdy neřekli.“
Iveta Havlová
www.ivetahavlova.cz