top of page

VIDEO "Zvolte si energetickou úroveň své motivace"


Ráda bych sdílela svůj včerejší prožitek, ale budu potřebovat kousek úvodu. ☺

Už dva roky se, s několika výjimkami, nevěnuji individuálním konzultacím. Rozhodla jsem se trávit co nejvíc času s rodinou a také studiem, je to moje vášeň. Proto moje obživa momentálně závisí na terapeutických kurzech, které vedu a do kterých zase vkládám vše, co jsem načerpala z rodiny a ze studia. Je to hezká symbióza, jedno podporuje druhé.

Před několika týdny jsem ale pocítila, že se něco změnilo. Znám už ten pocit. Znamená, že jsem připravená jít do další fáze, znovu se transformovat. Většina volně plujících bodů ve mně se spojila do obrazu, do obrazu knihy. Chceš napsat knihu, uvědomila jsem si. Psaní je to, co tě volá od dětství. Všechny ty deníky, schované v mámině knihovně za řadou knih, v krabici od bot pod postelí, pod polštářem. A teď víš o čem.

Napiš o stupnici emocí, energetických stavů, kterými procházíme ve svém vývoji. O žebříku, která začíná v hlubokém suterénu emoční agónie studu a končí po mnoha mezistupních na střeše mrakodrapu v hlubokém míru a lásce. Popiš jednotlivá patra – kde a jak ve vývoji dítěte vznikají jakási propadla, která dítě z pater odvahy, radosti a lásky pošlou po skluzavce do patra viny, strachu či bezmocné touhy. Do patra, které se stane jeho domovem. A napiš o tom, jak přejít do vyššího patra. Jaké jsou milníky přechodu mezi patrem A a B, F a G... Jak konkrétně a prakticky po tom žebříku stoupat. Jak opustit patra založená na boji se strachem, na jeho překrývání, přetlačování a uvolnit energii pro expanzi a tvoření vztahů a díla svého života.

V tu chvíli se moje energie a radost začala přesunovat tímto směrem a kolotoč mých denních aktivit, ta krásná symbióza rodiny a kurzů zavrzala. Náš vesmír, hmota a dění se soustřeďuje kolem silných zářičů, tak to prostě je, všude kolem nás... A najednou, poté, co se moje pozornost odvrátila jinam, jako když střihneš, se cosi pokazilo s algoritmem Facebooku, který lidem posílá do timeline mé blogy. Totéž se stalo na LinkedIn. Zároveň se několik lidí odhlásilo z mých kurzů a nádherné náramky, které vytvářejí mí synové se na festivalu neprodaly tak dobře, jak si zaslouží.

Uvědomila jsem si, že jsem spadla do patra Touhy. Stačila chvíle nepozornosti a rozkouskovala, naporcovala jsem hladce fungující kolo svého života. Nůž zakrojil do dortu, šoupnul se a mezi tím, co mám TEĎ a tím, co chci do budoucna, vznikla mezera. Symbióza zmizela a s ní kus energie, můj zářič zeslábnul. A vynořily se obavy.

A takhle fungujeme všichni. Uvědomění cesty, kudy jít dál, přijde většinou dřív, než je vše připraveno. Chceme opustit práci, vztah, chceme něco vykonat nebo už nestrpět nějaké zacházení, ale zatím je to jen myšlenka. Tělo, emoce, autopiloty, všechny ty měděné a zlaté drátky uvnitř nejsou ještě propojené. (A často taky bývá nový nápad i trochu euforickým nápadem, který nás má na kouzelném koberečku odnést daleko od nějaké potíže, které čelíme.)

Vzpomněla jsem si na svého bývalého šéfa v lobbyingu a kamaráda, který mi už před mnoha lety řekl: Psaní není tvoje jediná silná stránka, tvůj jediný dar. Máš taky chuť pomáhat, máš čisté úmysly, které z tebe prýští a umějí lidi strhnout, pro jejich vlastní dobro.

Ano, kniha není to jediné, co je pro mně důležité. Denní bytí s lidmi, na blogu, na kurzech, v rodině, to jsou kosti, maso, lymfa a krev mého života. Všechny jsou důležité a všechny se mohou podporovat. Napadlo mě: Co kdybych využila toho, že nás na víkendovém kurzu bude míň a nechala lidi v těle procítit všechna patra žebříku jejich autopilotů i onu, možná zatím nedosažitelnou, nadstavbu? Co kdybych je trochu i naučila principům fungování konstelací? Po jakých liniích si mohou konstelace sami stavět i doma? Co kdybych do tohoto dílku mého dortu dala víc energie než dosud, ne míň? Co kdybych svůj život zase zcelila? S pokorou, láskou a vděčností ke všem darům, které jsem od života dostala. Od mámy, táty, dědečka, partnera, mých dětí, mých drahých přátel, se kterými jdeme tuto nepředvídatelnou a fascinující cestu.

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Štítky:

Archiv
Sledujte Ivetu
  • YouTube
  • Facebook App Icon
  • Instagram
  • LinkedIn
  • SoundCloud
bottom of page