Chronický stav nepřipravenosti aneb znovu začít vnímat impulzy těla

Mnoho z nás nikdy nezažilo pocit,

že jsme na něco dokonale připraveni

Že právě teď je ten moment, kdy

všechny části zapadly v jeden celek,

naše energie se seběhla v obří

aerodynamické kapce, která se začíná

prochvívat vzrušením

...

Co naopak dobře známe, je výchova,

kde se věci málo vysvětlují a ještě méně

ukazují... kde není dost času projít si

v duchu všechny části toho, co nás čeká,

zaujmout vnitřní postoj, ladit detaily,

sbírat sílu

Většinou jsme byli prostě jen rychle

a bez řečí protaženi plány našich rodičů

na průběh dne, týdne, roku, školní

docházky, úkolů

...

Nevíme, co je to cítit se jako

autonomní jednotka, která se plně

rozhoduje sama za sebe, zkoumá stav

své připravenosti, svého těla, své energie

Většinou prostě jen oddalujeme nevyhnutelné,

v jakémsi polospánku,

a pak prostě jen s pocitem, že lepší to nebude,

zavřeme a oči a v lehké panice skočíme

...

Už porodem nás prohnali předčasně, nepřipravené

... nezapadli jsme do časových tabulek nebo měl

porodník koupené lístky na mistrovství světa v hokeji

Pak jsme nebyli připraveni pít nebo přestat pít

mléko právě v okamžiku, kdy nám to dovolili

Neměli jsme impulz k velké potřebě, když nás nutili

sedávat dlouhé půlhodiny na nočníku

Nechtěli jsme jíst tak brzy po ránu, v těch pár minutách

po probuzení, které zbývaly do odchodu do školy

Nechtěli jsme sedět celé dlouhé hodiny a

cvičit nebo zpívat na povel

Ale museli jsme a náš vnitřní kompas

pro vyciťování vlastních impulzů

se porouchal

...

Nevíme, co chceme, co potřebujeme a

nevíme, kdy jsme připraveni

Nevíme dokonce, jaké to je, cítit zralost

pravého okamžiku, cítit ho v těle jako

nezdolnou sílu, jako moudrost těla,

která cítí, vidí, ví a koná

...

Své impulzy jsme potlačovali

a cizí záměry (byť vždy myšlené dobře)

naplňovali nepřipravení,

někdy zlomení, jindy plni odporu

Je to vzorec a působí dál

...

Ale dá se přepsat

Můžeme znovu začít vnímat své tělo

Zpomalit své panické reakce

(ani nevíme, jak moc každodenně

jednáme ve zkratu, v rozpojení)

Dát si všechen čas světa a hledat,

co opravdu chceme, vytvářet si v hlavě

detailní mentální obraz budoucího děje,

cítit ho v těle, vnímat hromadící se energii,

příjemné vzrušení a teprve, když přijde

tělesný impulz k „pohybu“, jednat

...

Jakmile si tohle umožníte, funguje to

jako magie

Ne, tohle JE magie, organicky prožívaný život

Věci se začnou dít přesně tak, jak jste si je

v duchu vykreslili, jak jste je už dopředu

prožili v rukách, nohách...

Důležité rozhovory se odehrají slovo od slova

podle toho, co jste už v duchu zahlédli,

anebo proběhnou ještě lépe

Plány dopadnou tak, jak jste si je vymysleli,

anebo ještě lépe

...

Naslouchej svému srdci,

celé tělo je tvým srdcem

Impulz poznáš... je to pocit radosti a klidu,

jako když se tvé tělo chce jen tak

do příjemna protáhnout

nebo zakroužit hlavou

Tak jednoduché to je

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz