Program: Stala se strašná chyba, která už nepůjde napravit

15/07/2019

Většina lidí, kteří v dospělosti

neaktualizovali svůj dětský software

a stále ještě fungují na programech dětství,

se děsí chyby

Něco nedomyslet, nevědět, zapomenout,

neumět, projevit se jako někdo, kdo zapomněl

myslet na druhé… a být přitom přistižen,

odhalen nebo zkritizován, to je pohroma

Tím to ale nekončí

Pokud zároveň svědek našeho „selhání“

umí zmáčknout správný knoflík,

kterým se u nás spíná pocit viny,

může se nám v hlavě začít odvíjet

dokonce apokalyptický monolog:

„Stalo se něco strašného,

strašná chyba, která už nepůjde napravit.“

Hrdlo se úží, u srdce píchá, končí svět

Ve skutečnosti je to jen autopilot,

paměťová stopa, ve které máme nahránu

reakci našich rodičů na, většinou,

naprosto banální situace

Rodič, který byl sám vychován

bytostmi napjatými jak struny,

prostě jen reaguje panicky na jakékoliv

malé nedopatření, chaotický pohyb,

změnu plánu, hlasitější zvuk,

nenaplněné očekávání

Podobně rodič, který má velmi nízkou

hladinu energie, propadá při malých

dětských nezdarech přímo zoufalství

Už předtím jel/a nadoraz a teď ještě aby

prala další pračku,

znovu uspávala mladší dítě,

znovu vysvětlovala vysvětlené,

tišila „zbytečnou“ hádku

A tak vybuchne a ze dna svého zoufalství

volá: Cos to udělal? To je strašné!

No, tak to je konec! Všechno jsi pokazil!

Co mám teď asi tak dělat? Všechno zbytečný!

Proč? Jak jsi mohl? Už nikdy ti… !

Křičí, hroutí se, vyhrožuje

Odtud, z reakce našich vyčerpaných rodičů,

pramení naše zkraty, panika a sebeobviňování

Zdravý rodič

(kterým se naši rodiče většinou, s ohledem

na své vlastní dětství, neměli šanci stát)

není stíhán tolika

zkraty, panikami, vnitřními konflikty,

nefunkčními programy, které obírají

o životní energii

Umí o sebe pečovat, regulovat své emoce,

umí s klidem přijímat malé nezdary a jednat

k jejich nápravě, nemá instalován

program sebebičování (a tím i bičování)

A tak se dokáže při malých i větších nezdarech

zhluboka nadechnout a vydechnout,

zastavit se a klidně popsat dítěti

- které je většinou samo dezorientované -

co se stalo a jaké to má důsledky

Dokáže se i vcítit do dítěte a pomoci mu

se zorientovat i vnitřně, to znamená

pomoci mu uvědomit si, že nezamýšlelo

nic zlého, že bylo jen spontánní a třeba

nemělo nějakou zkušenost, kterou právě teď

udělalo

Občas se stane, že dítě něco vyvede naschvál

Úlohou rodiče je pak pomoci dítěti vytrasovat,

jak to puzení vzniklo, kde dítě cítí, že se mu

děje křivda a cítí puzení, svým dětským způsobem,

zjednat rovnováhu

Ale to hlavní je, že vědomý rodič

NABÍZÍ ŘEŠENÍ

Dává dítěti možnost situaci napravit

a zachovat či obnovit si důstojnost

A mluví přitom o svých potřebách,

nenálepkuje dítě:

„Probudil jsi miminko brášku. Nechtěl jsi to udělat.

Když se dobře bavíš, občas zapomeneš, že spí.

To je normální, to se stane každému.

Já jsem teď unavená a potřebuju se najíst.

Moc mi pomůže, když si s ním teď budeš

hrát, než se najím… Když se ti něco nepovede,

umíš to napravit. A když se něco nepovede mně,

napravím to zase já.

V naší rodině si pomáháme a má se rádi.“

..

Kéž se nám stále více daří zvědomovat

staré toxické programy a uvědomovat si,

že jsme dobří lidé, kteří občas nemají energii,

něco nevědí, nedomyslí nebo neúmyslně způsobí,

ale že jsme přitom plní dobré vůle anebo

jen nevíme, jak jinak zjednat rovnováhu

A buďme sami sobě dobrým rodičem

Hledejme pro sebe pravdivá vysvětlení i obhajoby

a cesty, jak se důstojně a s láskou učit,

co ještě neumíme

 

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

 

 

 

 

Sdílet na Facebook
Sdílet na LinkedIn
Please reload

Výjiměčně dobré čtení

Včera se mě zeptal kamarád,

jak se pozná (psychicky) zdravý člověk

Tady je pár rysů,

které já osobně považuji za významné

...

Takový člověk

dělá věci, které...

Psychicky zdravý člověk

26/03/2017

1/1
Please reload

Nejnovější články