Naučený hněv a zhroucení

Kdo se často na druhé zlobí

(anebo se zlobí na zvířata nebo věci),

se prostě zlobit musí

Je to totiž jeden z energetických stavů,

který má přednastaven

pro určitou úroveň podráždění

Je to jako jukebox

- zmáčkneš knoflík a zahraje to písničku

Dnešní neurobiologie už ví,

že tito lidé mají ve svém mozku a těle

významnou „vzpomínku“ na obranu útokem,

která byla kdysi zmařena, nebyla dokončena

Lidé s převládající úzkostí

zase frčí na paměťové stopě

zmařeného útěku

Ti dva

- rozhněvaný a úzkostný –

se určitě aspoň jednou v životě setkají

ve významném vztahu

Jak jinak, než s partnerem v opačné pozici

mohou svůj zautomatizovaný energetický stav

žít?

Oba si potřebují uvědomit, že zacyklené,

chronicky se opakující, emoce

jsou jen funkcí nevhodně „spojených drátů“

a že je potřeba toto spojení nahradit

něčím pro život příznivějším

Není to ale úplně jednoduché

Stále znovu vidím v somatických konstelacích,

že pokud má člověk ve svém

energetickém rejstříku

pouze například hněv (vybičovanou energii)

a zhroucení (obrovské potlačení energie)

a na tom vystavěnou mega metropoli zdůvodnění,

že jde o to, že: druzí jsou špatní, já jsem špatný,

mám vysoké standardy, principy, jsem nemocný atd….

a proto se zlobím nebo bojím,

připadá jim vysvětlení typu:

„Nic jiného, než se zlobit nebo hroutit

ve svých energetických a mentálních mapách nemáš.“

nesmyslné, bláznivé

A přitom je to takhle jednoduché

Žiju, dýchám, procházím denními situacemi

a přijde podráždění na určitém stupni intenzity

- a tělo automaticky zamrzne, ztuhne, začne se

obracet k útěku a podivně distribuovat energii,

rozbouří se do útoku apod… a my si z toho pak

vytváříme příběhy o tom, že On, Ona, Oni nebo Já

NĚCO

Takže co s tím?

Samozřejmě hloubkově pracovat například systémem

somatických konstelací, somatic experiencing,

EMDR, EFT, primární terapie, Pesso-Boyden

či vhodně kombinovat

Zároveň však zmůžeme hodně i pouhým

zvědoměním faktu, že hněv směrovaný na druhého,

je většinou jen projevem traumatu

Kdykoliv se zlobí někdo druhý nebo já,

vím, že on (či já) jsme v nekonstruktivním módu

Nepoužíváme myšlení a energii k řešení situace,

nýbrž k neplodnému protitlaku

Pokud se druhému nepodaří si toto zvědomit,

můžu mu pomoci nastavením hranice,

nastavovat nový standard komunikace:

„Promiň, v situaci bouřících emocí a zvýšených hlasů

neumím fungovat. Jsem rád, že se mnou komunikuješ.

A budu k dispozici, až se situace uklidní.“

Je možné, že vás váš protějšek doslova neuslyší

To je při hněvu běžné – jsme zahlceni hormony

a naše smyslové orgány i myšlení fungují

v krizovém módu

Proto doporučuji po zlobné reakci, znovu ocenit,

že se partner snaží komunikovat

a zopakovat, že moje kapacita mluvit se vrátí,

až bude atmosféra klidnější

Zároveň se potřebujeme postarat, abychom

nepadli do pasti programu „Jsem špatný“

a nepřitakali názoru partnera, že jeho hněv

způsobujeme my

I proto potřebujeme prostor, zvlášť úzkostný typ

- odejít do ústraní a zorientovat se v situaci

Uvědomit si, že se vlastně vždy snažím vyhovět,

dokonce předjímat potřeby hněvivého

a že žádné z motivů, které mi podsouvá, nemám

Jakmile si dám prostor dočasně odejít z konfrontace,

zvyšují se mé šance, že nespadnu do

zautomatizovaného energetického zhroucení

s doprovodnými myšlenkami: Jsem špatný

Jakmile se vám jednou podaří zpracovat

vzrušený energetický stav jinak než hněvem

či rozdýchat a zazdrojovat se v situaci,

kdy se o vás pokouší energetický kolaps,

začnou se ve vašem životě dít věci:

Změněný energetický stav těla

začne měnit energetické vzorce

vašeho vztahu, rodičovství, práce

A brzy bude všechno úplně jiné,

než dřív

Iveta Havlová

www.ivetahavlova.cz

Štítky:

Výjiměčně dobré čtení
Nejnovější články
Archiv
Tagy
Sledujte Ivetu
  • Facebook Basic Square
  • Twitter Basic Square
  • Google+ Basic Square
  • Facebook App Icon